Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 28.12.2004
Svátek má Bohumila




  Výběr z vydání
 >SVĚT: Věčný antiamerikanismus ještě jednou
 >MÉDIA: Vánoční veselice
 >GLOSA: Proč nežalovat rovnou samotného Boha?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jak bylo o Vánocích 2.
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Můj Štědrý den
 >HISTORIE: Spotřeba vína na jednu čínskou báseň
 >PSÍ PŘÍHODY: Generálka na Silvestra
 >POLITIKA: Největší Marxův omyl - zbídačování dělnické třídy
 >DOKUMENT: Kontakty na zástupce MZV ČR v postižených oblastech
 >PENÍZE.CZ: Ani dárek není zadarmo
 >PRÁVO: Když rozum nezná, co poznaly smysly
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jak bylo o Vánocích
 >MOBY DICK: Za kolik prodat České Textárny
 >PSÍ PŘÍHODY: Psí Vánoce
 >PENÍZE.CZ: Co vám neřekli o kapitálovém životním pojištění II.

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
28.12. HISTORIE: Spotřeba vína na jednu čínskou báseň
Zdeněk Slanina

Li Po (701-762)

Číňané tvrdí, že vynalezli nejen střelný prach, papír, akupunkturu, manželství, porcelán, knihtisk, hedvábí, kompas, zápalky, ale i víno. Termín 'čínské víno' se ale užívá velmi vágně a obecně - znamená totiž jakýkoliv alkholický nápoj. Třeba fermentovanou rýži, u které se pro zastavení kvašení doplňuje obsah alkoholu na nějakých dvacet procent. Leč na nejvyšších stupních 'čínských vín' je pálenka kaoliang, připravovaná z rostliny patřící botanicky někam mezi naši kukuřici a proso. Klasická čínská poučka praví, že každý dobrý alkoholický nápoj má původ v této rostlině. Ta mu dává výraznou chuť a potlačuje výskyt vyšších alkoholů, tedy přiboubdliny. Když jsem se poprvé setkal s kaoliangem, byl mi nabídnut s nevinným úsměvem jen jako druh čínského vína. Leč pravda byla na vinětě: obsah alkoholu 65 plus minus 2%!

Jedním z nejznamnejsich čínských básníků je Li Po (701-762). Velmi proslavená je jeho báseň 'Piju sám za měsíční noci'. Jedná se svým způsobem o osudové téma, neb legenda praví, že básník Li utonul v jezeře, když se v podroušeném stavu snažil zachytit odraz měsíce na hladině (což je mimochodem smrt více hodná básníka, než zápal plic v důsledku hašení požáru sýpky v Litoměřicích). Jeho přítel a též básník, Tu Fu, napsal poému o významu alkoholu pro tvorbu mistra Li. Zde uvádí, že Li Po spotřebuje na složení jednoho sta básní víno o objemu jednoho to. Dálněvýchodní dutá míra jeden to odpovídá dnes objemu 18 litrů. Jak ale upozornil japonský znalec čínské literatury Tomoyoshi Ikkai, v dávných dobách tato jednotka odpovídala jen asi 5,4 litrů. Je jistě na místě předpokládat, že básník se vztahy k císařskému dvoru tvořil s pomocí nejvybranějších nápojů, což by naznačovalo právě kalibr 65%. Naše hroznové víno se pohybuje kolem deseti procent alkoholu, takže na vytvoření sta básní by Li Po potřeboval přibližně 35 litrů našich vín. Z toho pak na jednu báseň vychází průměrná spotřeba právě poloviny jedné naší 'sedmičky' vína. Dnes správný básník samozřejmě tvoří s můzou, a to zcela přirozeně vysvětluje, proč se víno nejčastěji stáčí do lahví o objemu 0,7 l (šampaňské do 0,75 l, neb jeden velký panák se odpočítává na rozprach). Samozřejmě, jde o básníka statistický průměrného, nikoliv o básníka hmotnosti Vítězslava Nezvala.

Jak řekl francouzský sochař Auguste Rodin - v každém kameni je ukryta socha, vše co je zapotřebí, je jenom osekat přebytečný materiál. Podobně i v každé sudu (dobrého) vína je ukryto na sto básní.

Obrázky: Mistr Li tvoří... (tuš na rýžovém papíře od neznámých autorů)

Mistr Li tvoří ...



Další články tohoto autora:
Zdeněk Slanina

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku