Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 28.12.2004
Svátek má Bohumila




  Výběr z vydání
 >SVĚT: Věčný antiamerikanismus ještě jednou
 >MÉDIA: Vánoční veselice
 >GLOSA: Proč nežalovat rovnou samotného Boha?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jak bylo o Vánocích 2.
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Můj Štědrý den
 >HISTORIE: Spotřeba vína na jednu čínskou báseň
 >PSÍ PŘÍHODY: Generálka na Silvestra
 >POLITIKA: Největší Marxův omyl - zbídačování dělnické třídy
 >DOKUMENT: Kontakty na zástupce MZV ČR v postižených oblastech
 >PENÍZE.CZ: Ani dárek není zadarmo
 >PRÁVO: Když rozum nezná, co poznaly smysly
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jak bylo o Vánocích
 >MOBY DICK: Za kolik prodat České Textárny
 >PSÍ PŘÍHODY: Psí Vánoce
 >PENÍZE.CZ: Co vám neřekli o kapitálovém životním pojištění II.

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  
 
28.12. ŠAMANOVO DOUPĚ: Můj Štědrý den
Jan Kovanic

Můj Štědrý den začal jako vždy den předem. Ráno nákupem kaprův a večer osprchováním stromečku. Tentokrát už ne ve vaně, avšak ve sprchovém koutě. Inu, už vloni jsem sprchoval stromek v koutě (ovšemže ledovou vodou; co si myslíte?, že bych ho spařoval?), avšak letos jsem se po smrčku ztepilém sprchoval já, neztepilý. Něco ztepilého na mě však utkvělo - totiž několik jehliček, které se schovaly do různých zákoutí sprchového koutu. A když jsem se sprchoval, tak na mě naskákaly.

Samotný Štědrý den byl největším zápřahem pro mou hodnou a pilnou ženu. Tentokrát bylo sice méně kaprů - ale i méně kuchařek, dcerka Terka smažila kapra ve své kuchyni na Černém Mostě. Žena pravila, že ale je hloupé, jak jdou letos pohádky odpoledne, takže ona svou oblíbenou Pyšnou princeznu bude sledovat od těch pěti, jen co dovaří a dopeče - a Štědrý večer s večeří a rozsvícením stromečku a rozdáváním dárků, že bude až potom. Tak pravila, načež pekla až do půl deváté večer. Ani Tři oříšky pro Popelku nestihla...

Večeře byla dobrá. Tradiční zpěv koled u rozsvíceného stromku před rozdělováním dárků se však zadrhl po pouhých dvou, synek a žena byli poněkud rozkašlaní. Dárky hezké byly, já dostal od Jéžiška tlustou velkou knihu za moc liber s názvem BEYOND, jakože dálavy, protože jsou v ní fotky planet z kosmických sond. Jo, znám jich spoustu z Internetu - ale tam je ta potíž, že jsou jich tisíce, ba statisíce, kdežto zde redaktoři pečlivě vybírali ty nejpěknější. A nejzajímavější je na nich - Země! Ještěže jsem tuhle knížku nedostal před tím, než jsem odeslal definitivní rukopis svého románu Zapomeňte na Mars, protože to bych ho zase asi rok přepisoval. Ne že bych tam měl něco špatně, ale že jsem dostal další nápady...

Protože si žena koupila nějaké knížky sama, pochopil jsem, že padlo moratorium na jejich nákup. Takže ode mne také nějaké dostala. A od synka různé šátky. A tak.

Největším dárkem pro Ivanu byl ale dárek pro mě. Ten, který přišel až na druhý den s mladejma z Černého Mostu. Dcerka mi předložila malinký balíčínek a v něm váleček se samčím a samičím zakončením na protilehlých koncích. Redukce. Abych si mohl zastrčit svoji starou klávesnici do svého nového počítače. Chvíli to trvalo, než jsem pochopil. Že mám ve svém doupěti nový počítač. A proč jsem si měl ve své pracovničce uklidit, jak mi má hodná a milá žena avizovala aspoň týden předem.

Přesněji řečeno, není ten počítač až zas tak nový, ale je novější, než třináct let starý muzeální kousek, na kterém jsem dosud datloval svoje texty, a na němž mi zbývalo už jen 4 mega volného místa (a to píšu pouze v texťáku, poté, co jsem s lítostí opustil rodnou té šestsetdvojku). A kam se už nevešlo nic z internetového vybavení. Takže teď mám 4 giga prostoru (nesmějte se - je to pokrok). Terezin hoch byl navíc vybaven šroubovákem, s jehož pomocí přemístil data ze dvou starých prastrarých disků do útrob mého nového stroje. Velice šikovný šroubovák! (Nu, bylo potřeba ještě nějakých tajuplných softwarových kouzel, než se všechny disky domluvily. Samozřejmě, že ten nejstarší byl atyp. Jak jinak:) Synek vytáhl další kablík z routeru, takže mám i svůj vlastní přístup k Internetu. Proč je to dárek pro mou chytrou a hodnou ženu? Už ji nebudu rušit při práci na jejím internetím počítači, až zase nebudu stíhat psí uzávěrku...

A též jsem se odřízl od chellovského mailu a přešel na externí schránu na Seznamu. Tam mají slušný filtr. To byl totiž další dáreček: když jsem si otevřel po Vánocích mail - 130 spamů, a možná i nějaký ten vir. Moje známá adresa je jimi prakticky zabitá.

Tak takový byl můj Štědrý den. A ještě v jednom byl nový: Po pětadvaceti letech jsem letos v létě přestal chodit na směny. Takže mám všechny svátky volné - i Vánoce, i Nový rok. A dokonce si v novém zaměstnání mohu vzít i dovolenou, kdy potřebuji!

To je pro mě možná ten nejlepší dárek.

Rozepsáno na Boží hod vánoční, ještě před tím, než hodovaly vlny tsunami


Další články tohoto autora:
Jan Kovanic

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku