Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 3.1.2005
Svátek má Radmila




  Výběr z vydání
 >VZPOMÍNKA: Silvestr byl a kdo na to měl se veselil
 >KNIHA: Zabíjení lidí jako vědecká otázka
 >PIG BEAT: ...a zase ta Prasárna
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Na Nový rok na Řípu
 >SPOLEČNOST: Trpká zkušenost se Záchrannou službou
 >VĚDA: Zprávy, které by neměly čtenáři uniknout
 >PSÍ PŘÍHODY: Útěk před ohňostrojem
 >BAJKA: O neobyčejně chytrém pejskovi
 >SPOLEČNOST: Štěstí přeje připravenému
 >JEDNOHUBKY: Když to v Praze na člověka přijde
 >PENÍZE.CZ: Co vám neřekli o kapitálovém životním pojištění IV.
 >EVROPA: Turecko do EU? Samozřejmě?
 >MOBY DICK: Protialkoholní léčba v Českých Textárnách
 >FEJETON: Máme co dát generaci našich vnuků?
 >ÚVAHA: Cena jména

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
3.1. SPOLEČNOST: Štěstí přeje připravenému
František Ungr

Události minulého týdne dokládají, že naše planeta není příliš poklidným prostředím pro lidskou civilizaci. Některé kouty pevniny jsou klidnější, jiné jsou na tom hůř. Prakticky není oblast, která by byla trvale bezpečnou. To platí také pro území dnešní ČR. Postačí prohlédnout kroniky za posledních 1000 let a zjistíte, že tam nechybí ani intensivní zemětřesení. Čím déle trvá někde klid, tím větší je pravděpodobnost, že se něco semele. Příroda obvykle neposílá výstražné nóty, ale udeří náhle a nečekaně. Rozumná a organizovaná civilizace s tím počítá a dělá preventivní opatření, jejichž cílem je zmírnit dopad takové události na obyvatelstvo. Také ČR po nedobrých zkušenostech přikročila k vytváření celostátního záchranného systému a první kroky již přinášejí určitá pozitiva. Je nutno připomenout, že jsou to zatím první kroky.

Praktické poznatky z celého světa dokládají, že pro tento účel je nejlepší organizace vojenského typu. Na druhé straně je evidentní, že ani ekonomicky velmi silný stát neutáhne organizaci s dostatečnou lidskou kapacitou pro všechny hrozící eventuality. Rovněž je zřejmé, že využití armády s omezenými stavy specialistů není ideální. To znamená, že specializovaná záchranná organizace má velitelské struktury, nezbytné odborné zázemí a trvale potřebné stavy specialistů. V případě potřeby je nutno tento základ doplnit povoláním záloh z řad obyvatelstva. To je to, co je nutno vyřešit.

Z povodní víme, že je sice možné sehnat dobrovolníky na plnění pytlů pískem, ale je to řešení nouzové. Zkušenosti oblastí postížených zemětřesením a zátopami dokládají, že to rozhodující se musí učinit co možná nejdříve a nejlépe do 24 hodin ( potvrzují to záchranářské týmy, které tam v rámci solidarity vysíláme). Každé opoždění strmě zvyšuje ztráty a sekundární rizika. Verbovat dobrovolníky v okamžiku katastrofy je pozdě. Hodně zemí už to pochopilo a postupují podobně jako v časech povinné vojenské služby. Obecně vzato se občané po dosažení dospělosti povolají a zařadí do záloh záchranného systému podle použitelnosti a potřeb. Potom se postupně školí na určité nižší odbornosti. Cílem je, aby občané věděli, co budou dělat v případě potřeby, a záchranná organizace ví, kolik lídí a jaké odbornosti má k dispozici v určité oblasti. Tyto zálohy je možné aktivovat v krátkém čase a není nutné je tam dopravovat odjinud (Při některých typech pohrom nebývají dopravní cesty použitelné.)

Ještě zbývá doplnit, co lze zhruba od občanských záloh požadovat:
1) Občan musí znát organizační strukturu záchranného systému a musí byt schopen se zařadit.
2) Občan musí mít zvládnuty základy první pomoci a základy zásahu při různých pohromách.
3) Občan musí mít zvládnuty zásady zabezpečení prostoru zásahu.
4) Občan musí umět využít znalost prostředí z něhož pochází k prospěchu zásahu.
5) Občan musí vědět (podle předchozí přípravy), co pravděpodobně bude při zásahu dělat.
6) Občan musí být periodicky doškolován, přezkušován, přeřazován nebo vyřazován.

Jestliže jsme zorganizovali celostátní záchranný systém, bude nezbytné to dotáhnout do konce. Fáze přípravy záloh je záležitostí převážně organizační, a proto by neměla být finančně nijak náročná. Kolem roku 1960 jsem byl v rámci tehdejší CO (ochrana obyvatelstva pro případ napadení jadernými zbraněmi) připravován jako radiační průzkumník (což nemělo pro praktický život žádný efekt) a k tomu jsem vyfasoval zdravotní první pomoc (stabilizovaná poloha, tlakový obvaz, nepřímá masáž atd.) a používání hasebních prostředků (jak aplikovat hasicí přístroje a jak podporovat útok vodními prostředky). Některé plky jsem nevnímal, ale z odborné části něco v hlavě zůstalo. Mohu říci že párkrát jsem byl velice rád, že jsem všechno nezapomněl.

Tento příspěvek je odrazem znalostí řadového občana o našem záchranném systému. Možná, že to už někdo připravuje, ale zatím to není publikováno. Možná, že se spoléháme jen na hasičské sbory, což může stačit na lokální problémy, ale na veký malér nikoliv. Při živelní katastrofě v oblasti Indického oceánu byl i na dálku patrný rozdíl připravenosti (lépe nepřipravenosti) jednotlivých států. I u nás chybí stručné a konkrétní informace od někoho kompetentního. Máme sice zákon, ale jeho konkrétní naplnění může být všeliaké.




Další články tohoto autora:
František Ungr

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku