Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Sobota 8.1.2005
Svátek má Čestmír




  Výběr z vydání
 >SPOLEČNOST: Znáte Polsko a Poláky?
 >EVROPA: O dvou ústavách
 >NÁZOR: Kdo chce kam, pomozme mu tam
 >MOBY DICK: Co se vlastně stalo v Českých Textárnách s odměnami
 >BAJKA: O nenažrané veverce aneb Utajený kriminální příběh
 >W+H: Příchozí Vejda
 >CHTIP: Jak to bylo s těmi kruhy
 >POLITIKA: Ad "Ví ODS, co chce?"
 >VÍKENDOVINY: James Bond, já a štíty hor
 >GLOSA: Pomůžeme mrtvým, nebo živým?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Televize 2
 >POLITIKA: Největší omyl ze všech
 >BAJKA: O tygrovi aneb Proč se šelem bát?
 >PSÍ PŘÍHODY: Až do středu Země
 >POLITIKA: Zatočit s komunisty, ne s volebním systémem

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  
 
8.1. BAJKA: O nenažrané veverce aneb Utajený kriminální příběh
Lydie Junková

Byla, žila roztomilá zrzavá veveřička, vesele a bezstarostně poskakovala po větvích v borovém hájku, čile sbírala nesčíslné dobroty, které jí poskytoval. Až jednou, kdesi na samém okraji lesa, zahlédla kolem jít podivné dvojnožce. Dělali ohavný rámus a odhazovali kolem sebe nějaké odpadky. Zvědavá veverka si ty věci šla prohlédnout a zjistila, že některé jsou poživatelné – a nejen to, že jsou převelice chutné.

V jejím chytrém rozoumku se, takříkajíc, rozsvítilo : takových pamlsků by mohla mít víc, kdyby se vydala za těmi rozhazovačnými dvounohými tvory. Kam?

Přehopkala po louce do blízkého parčíku a tam je našla: posedávali po lavičkách, dělali rámus a co hlavně – odhazovali zase kolem sebe odpadky. Asi to byla jejich nejmilejší zábava.

Jejej! pištěli mrňaví dvojnožci, podívejte se, veveřička! A něco papá!

Načež ji začali krmit nejrůznějšími dobrůtkami.

Veveřička je s chutí jedla, ba přímo hltavě požírala.

A tak se stalo, že začala pomalu, ale jistě přibírat na veverčí váze, už se ani nevracela do borového hájku, nýbrž vyhlédla si šikovný strom uprostřed parčíku. A na něm příhodnou větev, na které se jí dobře sedělo.. Stále obtížněji se k ní arci dostávala, nakonec jen s námahou šplhala nahoru.

A pak se přihodilo neštěstí: ona vyhlédnutá větev pod její váhou praskla, veverka sletěla – a to byl konec jejího nenasytného života

Z této převelice smutné bajky plyne poučení, ne-li mravní, pak alespoň praktické:

větev pod sebou nemusíš vůbec uříznout, jak je to u lidí, nikoli u veverek, konec konců běžné, ale můžeš ji zničit svou osudnou nenažraností.

Otázka ovšem zní:

Nezničil někdo veverku úmyslně? A pakliže ano, potom kdo?

A proč?

Neobjevil se zde nečekaně nový, dosud neznámý druh kriminality?

A pakliže ano, zůstane pouze u veverek?


Další články tohoto autora:
Lydie Junková

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku