Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 10.1.2005
Svátek má Břetislav




  Výběr z vydání
 >ÚVAHA: Svatba na operačním sále
 >USA: Školství ve Spojených státech 2 - Miki na MIT
 >REKLAMA: Carrefour vs. Český sen
 >MÉDIA: Válka o Novu (6.)
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Letos poprvé na Súze
 >VZPOMÍNKA: Zpráva o životě špionky
 >PRÁVO: Kterak chudák holka ke štěstí v neštěstí přišla
 >MROŽOVINY: Bavíme se s Eurotelem
 >PSÍ PŘÍHODY: Optické léto
 >EVROPA: Ústava EU - co s ní?
 >SPOLEČNOST: Proč tolik závisti
 >HISTORIE: Tarnopolský ústup 1917 (2/3)
 >BAJKA: O jezevci aneb Kam vede špatná nálada
 >PENÍZE.CZ: Než pronajmete byt
 >SPOLEČNOST: Znáte Polsko a Poláky?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Školství  
 
10.1. USA: Školství ve Spojených státech 2 - Miki na MIT
Dušan Neumann

V druhé části miniserálu o americké vzdělávací soustavě využiji zkušeností české studentky, které se podařilo dostat na pravděpodobně nejprestižnějí přírodovědeckou universitu na světě na MIT (Massachussettes Institute of Technology). Její obsáhlý isntruktážní text jsem pro účely NP zkrátil a upravil. Pokus někdo skutečně bude chtít podniknout tuto Odysseu, rád poskytnu, se svolením autorky, celý text.

„Hlásit se na universitu ve Spojených státech není jako se hlásit u nás. Je to neuvěřitelná spousta práce (zvlášť pro někoho, jehož mateřským jazykem není angličtina), a stojí to spoustu peněz. Jenom dotazníků je na 60 – 80 stran.“

Jednou z nejdůležitějších věcí je získat všechny možné informace o všech možných školách. Jednak z přímého kontaktu s universitou, což v internetovém věku je hračka, ale ještě lépe od absolventů školy.

„KAŽDÝ absolvent dobré americké university je na ni pyšný a má ji rád, nosí její prsteny a trička a je ochoten se poprat za její jméno. Většinou jsou proto ochotni se s kýmkoli podělit o všechno, co o ní vědí.“

I Katka už tu „svou“ brání, když píše: „(na internetových stránkách) jsou v některých VELMI závažné nedostatky, jako například že na matematiku a fyziku je nejlepší Harvard :-), ale toho si nesmíte všímat.“

„Skoro nikdo u nás nemá na to, aby si školu platil. Je velmi důležité si zjistit, které školy dávají stipendia zahraničním studentům, a které ne. Co ale především hraje roli, jste vy. Vezměte v úvahu, kolik jste ochotní dělat práce a jak těžké studium vám vyhovuje. Není účelem se dostat na tu nejlepší universitu jen proto, že je nejlepší. Caltech zní krásně, ale nemá žádný smysl se tam pak strhat k smrti. Každý člověk je jiný a každý potřebuje jiný způsob výuky, takže, prosím, vykašlete se na to, co si o vás myslí ostatní, a sobecky myslete chvíli na sebe. Účelem je dostat se na školu, která se vám líbí, která učí tempem, které vám vyhovuje, a kde jsou zajímaví lidé, abyste i vy mohli po těch čtyřech letech rádi říct, že jste měli tu čest tam studovat.“

Přihlášky na university se dají většinou získat na internetu – a pokud ne, v žádném případě si o přihlášku nepište e-mailem. Dopisy, dopisy, dopisy.

Za přihlášku se platí mezi 30 – 60 dolary. K přihláškám patří formulář, v němž se ptají na různé věci, počínaje vaším zdravím a konče tím, jak jste strávili prázdniny. K tomu se nedá nic moc dodat, snad jen abyste tam napsali tolik zajímavých věcí, na které si vzpomenete. Všechny medaile, které jste kdy dostali, všechna ocenění, všechny olympiády, práci s dětmi, hobby, prostě všechno, čeho jste se v poslední době zúčastnili a co vás činí zajímavými. Pokud jste samozřejmě byli na jednom začátečnickém závodě v plavání, nepište tam, že závodíte v plavání. Zlepší to vaše šance dostat se tam, ale také to velmi výrazně zlepší šance dostat se rychle ven. Sport je dobrá cesta být přijat, ale jen pokud ho doopravdy umíte.“

S tím e-mailem je to myšleno vážně. Při formální komunikaci se „vznešenými“ institucemi to prostě nejde. Oni by to poslali, ale i když je někdo opravdu dobrý, tak stojí v v řadě dalších pár tisíc stejně dobrých uchazečů, a pak dost záleží na dojmu, který udělá na lidi z přijímací komise.

Jo, a ještě jednu věc. Jakkoli se to zdá nepravděpodobné, lidi z přijímací kanceláře (ti, kteří o přijetí doopravdy rozhodují) NEJSOU žádní hlupáci. Šéf přijímací kanceláře je velmi vážená pozice. Pozor na ně.

„Přijímací zkoušky. Nebojte se. Většina škol vyžaduje SAT I, což je v podstatě naše zkouška Obecných studijních předpokladů. První část je jazyková neboli schopnost komunikovat, druhá je matematická neboli schopnost logicky myslet. Dále se vyžadují oborově specializované zkoušky SAT II - matematika, biologie, fyzika, francouzština a podobně. Většina škol chce alespoň jednu humanitní a jednu přírodovědnou zkoušku. Je vhodné ukázat, že nejste příliš jednostranně zaměřeni. SAT II trvají hodinu, SAT I tři hodiny. I těm, kteří daný předmět zvládají na jedničku, doporučuji si vypůjčit nějakou z mnoha přípravných knížek.“

Maximální počet bodů z jednoho předmětu je 800. Pokud máte ze SAT (kromě angličtiny), méně než 600, na Harvard nebo Caltech to nemá žádnou cenu. Pokud máte ze všech 750-800, pak byste to naopak měli zkusit na ty nejlepší. Za testy se platí cca 30 $ za SAT I, SAT II jsou levnější.

„A ještě jedna rada: Pokud chcete Američany doslova ohromit, dejte si tu práci přečíst si a pak udělat zkoušku z Americké historie. Není lepšího způsobu na planetě této.“

Zkouška z angličtiny pro cizince – TOEFL je samozřejmostí.

„Jedno upozornění, které si dovolím napsat, i když si samozřejmě nemyslím, že by ho někdo měl potřebovat: Nepodvádět. To letíte nejen z testu, ale i z university. Poctivost je zásadní, zejména na školách jako je Caltech, kde dají test domů, a věří, že nad ním strávíte předepsaný čas a nebudete se dívat do učebnice. A studenti to, jakkoli se to může zdát nepravděpodobné, dodržují.“

„Téměř všechny školy jako část přihlášky zadají eseje na obecná témata typu "Popište důležitou událost ve vašem životě" a podobně v rozsahu asi 500 slov. To je příležitost zaujmout, ukázat, čím jste zajímaví, jak uvažujete, jací vlastně doopravdy jste. Snažte se psát zajímavě, jedinečně, vybočit z řady tisíce esejů "Mé poslední prázdniny".

„Opět zdůrazňuji - nepodvádět. Není ve vašem zájmu, aby si mysleli, že umíte anglicky lépe než doopravdy umíte, už proto, že to pak budou brát v úvahu u výsledků z vašich SAT's. Nicméně, samozřejmě, gramatické a spellingové chyby si opravit nechte zcela určitě.“

„Pravděpodobně dostanete i formuláře pro doporučující učitele, k nimž přiloží vlastní stránku, kde vás vychválí jak nejvíc umějí. Američani si velmi potrpí na vznešené fráze, takze čím víc jich tam bude, tím líp, jakkoli zvláštní to připadá nám.“

„Následuje poslední část - interview. Není to test, Jde o to, aby universita dostala nějaké osobní informace o lidech, kteří se tam hlásí. Ten, kdo s vámi bude mluvit, vás nebude ani zkoušet z matematiky, ani se snažit chytit na nevědomostech ze zeměpisu. Bude se snažit vás za tu hodinu dvě poznat jak nejlépe bude umět, udělat si obrázek o tom, jací jste, co vás baví, jakou máte povahu a spoustu jiných věcí. A, samozřejmě, pokud máte jakékoli otázky tohle je přesně ten pravý čas se zeptat. Jednak se vám může dostat odpovědí na věci, které je jinak těžké zjistit, a jednak tím ukážete, že vás to opravdu zajímá.“

Miki H.

studentka MIT

Cambridge, Massachusetts




Další články tohoto autora:
Dušan Neumann

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku