Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 11.1.2005
Svátek má Bohdana




  Výběr z vydání
 >BRAZÍLIE 1: Úvodní nahlédnutí
 >EVROPA: Francie kupuje Evropu
 >MÉDIA: Mediální tsunami aneb Tragédie proměněná v kýč
 >GLOSA: Právo na zboží?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Čajové moře
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Poezie, ňadra, Turecko a EU
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: A hrdý jsem...
 >SPOLEČNOST: Konzumní kodex - pořádek i do povánočních slev
 >PSÍ PŘÍHODY: Je Bartík v ohrožení?
 >SPOLEČNOST: Vojandy
 >POLITIKA: Kdo v komunistické zemi vládl a rád by vládl dál
 >SPOLEČNOST: Výprodej v Carrefouru
 >JEDNOHUBKY: Jednohubka s lososem
 >PENÍZE.CZ: Co vám neřekli o kapitálovém životním pojištění V.
 >ÚVAHA: Svatba na operačním sále

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Ekonomika  
 
11.1. EVROPA: Francie kupuje Evropu
Petr Robejšek

Noel Forgeard vypadá jako poťouchlý skřítek; odstávající uši, příliš velké brýle, plachý úsměv. Ale pozor! Pod jeho velením francouzsko-německo-britský Airbus předhonil americký Boeing a stal se největším producentem letounů na světě. V čele Airbusu teď nejspíš stane další Francouz - Fabrice Bregier.

Před měsícem se Forgeard stal nástupcem svého krajana Philippa Camuse na spičce mateřské společnosti Airbusu - EADS. Vedení Airbusu teď nejspíše připadne dalšímu Francouzovi, Fabrice Bregierovi. Ano, Francie už nějaký ten rok obsazuje strategické pozice v evropském hospodářství.

Za vydatné pomoci pařížské vlády se v roce 1999 BNP Paribas stala největší bankou v zóně společné měny euro. Francouzští politici asistovali při fúzi ropných firem Total a Fina a postrčili KLM do náruče Air France. Všechny tyto operace probíhají podle pečlivě promyšleného plánu s cílem sloučit konkurující koncerny a přesunout hlavní stan do Francie; co je doma, to se počítá a obětovanými pěšáky se stávají cizinci.

V roce 1999 se spojil německý farmaceutický koncern Hoechst s francouzským Rhone-Poulenc. Centrála (pod jménem Aventis) přesídlila do Štrasburku. O pět let později spolkla Aventis francouzská firma Sanofi a vznikl třetí největší farmaceutický koncern na světě. Hoechst, kdysi chlouba německého průmyslu, dnes kope za Francii. Pařížská vláda má prsty i v připravovaném sjednocení loděnic Thales, Alstom a DNC, které by (po plánovaném připojení loděnic německého Thyssen-Krupp) vedlo ke vzniku EADS Navale; samozřejmě opět pod francouzským vedením.

Má-li se zrodit nový francouzský šampion, prezident Jacques Chirac táhne za jeden provaz se svým rivalem (a pravděpodobným nástupcem) Nicolasem Sarkozym. Proč vlastně? V éře globalizace přece údajně zaniká role státu v hospodářství. Francie však realizuje (úspěšně a z dobrých důvodů) opak. Tam, kde nadnárodní koncerny sídlí, nepropouštějí zaměstnance; tam se investuje a platí se daně. Hospodářská moc států se odvozuje od počtu centrál tzv. „global players“. Ale jakápak hospodářská moc států? Všichni jsme přece pro evropské sjednocení! Všichni, až na potomky Mazarina, Taylleranda a de Gaulla. Jejich hesla zní: Nejprve Francie; Evropa potřebuje francouzské vedení; Německo už není nepřítelem, ale zůstává rivalem.

Špičkoví francouzští politici a ekonomové se znají z elitních škol (Noel Forgeard studoval na Ecole Polytéchnique a Ecole des Mines), jejichž absolventi důsledně domýšlejí sepětí ekonomiky s politikou; na jedné z nich se dokonce učí metody hospodářské války. Takto vyšlechtěné mozky poznaly dříve než těžkopádní teutoni, že pád železné opony posílí Německo. Zřekli se franku, aby zlikvidovali marku; podporují rozšíření a tím i rozmělnění EU, když už nemohou unii ovládat jako dosud. A především: hospodářskou slabost Francie vůči Německu vyrovnávají obsazováním pozic ve strategických průmyslových odvětvích. Německo má na svém území čtyři centrály „global player“, Francie deset: zahrnují banky, letectví, farmacii, petrochemii a zbrojní průmysl. A Peugot možná koupí Volkswagen...

Psáno pro Týden




Další články tohoto autora:
Petr Robejšek

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku