Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 14.1.2005
Svátek má Radovan




  Výběr z vydání
 >EVROPA: Migrační i jiné bonbónky
 >FEJETON: Blonďák z bistra
 >GLOSA: Země mužů, strana žen
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Postižení lidé
 >NÁZOR: Šakalův dotazník
 >POLITIKA: Strach z referenda o e-ústavě
 >LITERATURA: Dopis znalcům Ezopových bajek
 >PSÍ PŘÍHODY: První moucha
 >CHTIP: Hotelové mýdlo
 >HISTORIE: Tarnopolský ústup 1917 (3/3)
 >PENÍZE.CZ: Škromachova tradiční péefka
 >EKONOMIKA: Koruna nejsilnější za dva roky
 >BRAZÍLIE 2: Další plusy a minusy v Riu
 >PRÁVO: Absurdistánské Mlýny také melou
 >EVROPA: Hrozí nám nepřijetím Evropské ústavy vyloučení z EU?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  
 
14.1. LITERATURA: Dopis znalcům Ezopových bajek
Lydie Junková

Motto: Kdožeť všeho zná, za blázna bývá (stará moudrost)

Ezop, neboli Aisopos, nebyl prvním, kdo psal bajky. Ty psali již staří Sumérové někdy před osmnácti sty léty. V tom by ještě nebyl kámen úrazu. O ten zakopneme, jestliže si pročteme alespoň nějakou odbornou literaturu. Z ní se vyloupne, že žádná sbírka Ezopových bajek vlastně neexistuje, nýbrž dochovaly se toliko jakési trosky, ke kterým však má přístup pouze znalec latinského jazyka.

Samy údaje o autorovi nejsou spolehlivé, možná, že šlo spíše o legendu.

Nejstarší prozaickou sbírku pořídil Demetrios Falerský, z té se však dochovaly jen zlomky.

Spolehlivější dochovaná sbírka je z 1. až 2. století př.n.l. a (jaká to zlomyslnost!) je psána právě v latině; nazývá se Recensio Augustiana. Existují i sbírky ve verších, psané dokonce v řečtině – leč tak daleko se asi již pouštět nebudeme.

Většina bajek, připisovaných Ezopovi, předvádí poněkud stereotypní repertoár postav…pilného mravence, lstivou lišku nebo domýšlivého, krutého lva

Bajky jsou přečasto alegorií, usilující o vyjádření jakési obecné ideje. Dodatečně, ve starověku, bylo předznamenáno nebo na konci připojováno ponaučení. Mnohdy to dokonce byla sociální kritika.

Leč to bychom již zabíhali do přílišných podrobností.

Zájemce o další, hlubší poučení, odkazuji kupříkladu na J.L.Fontaina, G.E.Lessinga, nebo u nás na M.Kraméria aj.

Jiným zdrojem je.Antická knihovna (nakl.Svoboda, Praha 1974).

Hodně zdaru zájemcům o vzdělání.

A poučení nakonec si může člověk - schopný úsudku - jistě doplnit sám.




Další články tohoto autora:
Lydie Junková

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku