Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 14.1.2005
Svátek má Radovan




  Výběr z vydání
 >EVROPA: Migrační i jiné bonbónky
 >FEJETON: Blonďák z bistra
 >GLOSA: Země mužů, strana žen
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Postižení lidé
 >NÁZOR: Šakalův dotazník
 >POLITIKA: Strach z referenda o e-ústavě
 >LITERATURA: Dopis znalcům Ezopových bajek
 >PSÍ PŘÍHODY: První moucha
 >CHTIP: Hotelové mýdlo
 >HISTORIE: Tarnopolský ústup 1917 (3/3)
 >PENÍZE.CZ: Škromachova tradiční péefka
 >EKONOMIKA: Koruna nejsilnější za dva roky
 >BRAZÍLIE 2: Další plusy a minusy v Riu
 >PRÁVO: Absurdistánské Mlýny také melou
 >EVROPA: Hrozí nám nepřijetím Evropské ústavy vyloučení z EU?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Ekonomika  
 
14.1. PENÍZE.CZ: Škromachova tradiční péefka
Ludmila Řezníčková

Minimální mzda letos vzrostla z 6 700 Kč tak na 7 185 Kč měsíčně (samozřejmě se jedná o hrubý příjem a týká se zaměstnanců pracujících na "plný úvazek"). Ministr Škromach původně navrhoval zvýšení dokonce až na částku 7 352 Kč, byl však ve vládě přehlasován. Odbory navrhovaly růst až o 800 Kč měsíčně, zaměstnavatelé oproti tomu nárůst pouze o 300 Kč měsíčně. Skutečné zvýšení o částku 485 Kč je kompromisem mezi oběma návrhy. Mzda tak nyní nesmí být nižší než 42,50 Kč na hodinu.
Nutno ovšem dodat, že ani produktivita práce ani ceny za loňský rok zdaleka nerostly tak rychle, průměrná roční míra inflace dosáhla podle odhadu Ministerstva financí 2,9 % (přesné číslo budeme znát 10. ledna, kdy informaci o míře inflace za rok 2004 zveřejní ČSÚ).

Termínem minimální mzda se označuje nejnižší možná finanční odměna, kterou je podle zákoníku práce zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci za vykonanou práci. Podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí se minimální mzda týká asi 2 % zaměstnanců.
Minimální mzda jako taková existuje v ČR od roku 1991, kdy byla stanovena na 2 000 Kč. Od roku 1998, kdy ČSSD poprvé vstoupila do vlády, výše minimální mzdy roste pravidelně. V roce 2000 vzrostla dokonce dvakrát, na 4 000 Kč a pak ještě na 4 500 Kč. Od roku 2001, kdy narostla na 5 000 Kč, se zvyšuje nařízením vlády vždy k 1. lednu.


Zvýšení minimální mzdy ovlivní pojištění

V systému zdravotního pojištění je např. minimální mzda minimálním vyměřovacím základem pro zaměstnance v pracovním poměru. Hlavně se ale bezprostředně týká osob, které si jsou ze zákona povinny platit zdravotní pojištění samy (např. jsou nezaměstnaní a nejsou vedení v evidenci úřadu práce). V roce 2004 činilo pojistné, které jsou povinni měsíčně platit, 905 Kč, od ledna 2005 se zvýší na 970 Kč měsíčně.
Pro nezaměstnané vedené v evidenci úřadů práce se zvýší částka, kterou si mohou současně s evidencí přivydělávat. Dosud to bylo 3 350 Kč měsíčně, od ledna pak 3 592 Kč. Stále platí další podmínky – pracovat na základě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti, nebo pracovat na základě pracovní smlouvy, tato ale musí být sjednána maximálně na polovinu týdenní pracovní doby (na poloviční úvazek).
Podle výše minimální mzdy se pro účely sociálního pojištění posuzuje, která výdělečná činnost je považována za hlavní a která za vedlejší, u osob, jež spolu s podnikáním souběžně pracují v zaměstnaneckém poměru. Pokud jejich příjem z tohoto pracovního poměru dosáhne ročně alespoň 12násobek minimální mzdy (tj. pro rok 2004 alespoň 80 400 Kč a nově pro rok 2005 alespoň částku 86 220 Kč), bude jejich výdělečná činnost hodnocena jako "vedlejší", a nemusí tak být povinně účastni důchodového pojištění.

Vliv na ekonomiku

Vláda jako důvod současného zvýšení minimální mzdy uvádí snahu posílit motivaci pracovat u příjemců sociálních dávek, tak aby odměna za práci patřičně převyšovala sociální dávky a lidem se "vyplatilo pracovat".
Ekonomové však v uměle stanovené minimální mzdě vidí negativa. Aby zaměstnavatelé mohli zvýšení mezd pokrýt, musí některé pracovníky propustit. Produktivita práce u nás totiž neroste zároveň s výší platů. Lze navíc předpokládat, že musí-li zaměstnavatel zaplatit svým nejméně kvalifikovaným pracovníkům vyšší mzdu, měl by, dříve či později, zvýšit odměnu i zaměstnancům odbornějším. Řešením této situace může být, kromě propouštění, zaměstnávání načerno či zdražení výstupu podniku. Zvýšení minimální mzdy by tedy na makro úrovni mohlo kromě rostoucí nezaměstnanosti ovlivnit i míru inflace (a možná i pokles tempa růstu HDP).
Nutno ale dodat, že jisté pozitivum vyšší platová úroveň má. Nutí podniky k zefektivnění výroby.

Nejednoznačné jsou i dopady na státní rozpočet. Na jedné straně vláda zinkasuje vyšší částku na daních z příjmu, a tím i na odvodech sociálního a zdravotního pojištění (viz výše) a platů, kde byla část doplácena načerno, vzroste oficiální mzda na úkor černého dílu platu (vzroste tedy i zdanění dosavadní "napůl černé" mzdy). Na druhou stranu ale mohou stoupnout výdaje spojené s rostoucí nezaměstnaností.

Jak je vidět, o smyslu minimální mzdy probíhá v naší společnosti dlouhodobá diskuze. Ekonomové jsou přesvědčeni, že minimální mzda zatěžuje zaměstnavatele (zejména z řad drobných podnikatelů) a tím poškozuje hospodářství a v konečném důsledku vede ke zvyšování nezaměstnanosti. Odboráři naopak hájí zájmy zaměstnanců a přínos minimální mzdy vidí ve zvýšení motivace lidí, aby dali přednost práci před životem na sociálních dávkách.

Na článku se podílela Simona Plischkeová

Co si o dané problematice myslíte vy? Je podle vás zvýšení minimální mzdy přínosné nebo naopak ekonomiku značně zatíží? Pokud by váš výdělek dosahoval pouze minimální mzdy, chodili byste do práce, nebo využili sociální sítě?




Další články tohoto autora:
Ludmila Řezníčková

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku