Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 21.1.2005
Svátek má Běla




  Výběr z vydání
 >SVĚT: Palestinci a Izraelci - větší podpora dohodě a míru
 >POLITIKA: ČSSD - ukročit nebo se rozkročit?
 >PRÁVO: Rej neodpovědnosti kolem "Mlýnu"
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Auta 2
 >MÉDIA: Novinářskou bajkou k válce s Íránem
 >REAKCE: Infantilní soudy Ondřeje Čapka
 >PSÍ PŘÍHODY: Věru divná zima
 >KNIHA: Strach na Kvaře – nebo o Zemi a o nás?
 >CHTIP: Vskutku není...
 >DOKUMENT: Prohlášení občanských sdružení OSP, SD a K 213
 >PENÍZE.CZ: Smlouva o stavebním spoření nekončí automaticky
 >EKONOMIKA: Kurz koruny a zahraniční obchod
 >POLITIKA: Ruská ruleta v sociální demokracii
 >USA: Znovuzvolení prezidentů
 >GLOSA: Právo na výhru

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  
 
21.1. SVĚT: Palestinci a Izraelci - větší podpora dohodě a míru
Yehuda Lahav

Uplynulý rok byl obdobím těžkých srážek a krveprolévání v izraelsko-palestinských vztazích. Násilnostem, atentátům a odvetným útokúm padly za oběť stovky lidí. Počet obětí za čtyři roky "intifády" (lidového odporu) mezi Palestinci přesahuje 4000, mezi Izraelci víc než tisíc. Přesto (nebo snad právě proto) ve srovnání s rokem 2003 v řadách Palestinců i v řadách Izraelců vzrostla podpora kompromisních řešení a mírového urovnání konfliktu - a to skoro ve všech měřených parametrech. Není vyloučeno, že příznivé změny způsobil vývoj po Arafatově smrti v listopadu minulého roku.

Pod vedením dr. Halila Škakiho z "Palestinského střediska pro politiku a průzkum veřejného mínění" na jedné straně a dr. Jakova Šamira z jeruzalémské Hebrejské univerzity na druhé straně byly 1319 Palestincům a 501 Izraelcům položeny v prosinci 2004 stejné otázky jako v předešlém průzkumu v prosinci 2003. Otázky byly založeny na návrzích řešení, které vznesl v roce 2000 tehdejší americký prezident Clinton a na dohodnutých zásadách tzv. "Ženevské výzvy"*), které vypracovalo asi 250 izraelských a palestinských osobností. Otázky byly formulovány anonymně, tedy bez uvedení autorů nebo původu různých formulací.

Formulace otázky o příštích hranicích Izraele a palestinského státu byla v podstatě převzata z "Ženevské výzvy": Palestinský stát povstane v hranicích z roku 1967, kromě bloků židovských osad asi na třech procentech území, které budou připojeny k Izraeli a za které budou Palestinci kompenzováni stejně velkým územím v jiných částech země. Na tuto otázku odpovědělo kladně 63 procent dotázaných Palestinců (ve srovnání s 57 procenty v roce 2003 - v závorce vždy výsledek z roku 2003) a 55 procent Izraelců (47%).

Pro Palestince nejožehavější otázka uprchlíků byla rovněž formulována podle "Ženevské výzvy". Uprchlíkům by bylo dáno pět možností - usadit se v palestinském státě; usadit se na území, které dostanou Palestinci jako kompenzaci za připojení bloků židovských osad k Izraeli; zůstat na místě nynějšího pobytu; emigrace do zemí jako Austrálie, Kanada; návrat na izraelské území, za podmínky, že Izrael bude moci určit jejich počet podle svých úvah. Všichni uprchlíci dostanou odškodnění. Tedy řešení problému v podstatě mimo území Izraele. Na tuto otázku odpovědělo kladně 46 procent Palestinců (25%) a 44 procent Izraelců (36%)

Další otázka zněla, zda po vyřešení otázky hranic, uprchlíků a dalších, méně závažných problěmů by dotázaní podporovali takové celkové řešení? Kladně na tuto otázku odpovědělo 54 procent Palestinců (39%) a 64 procent Izraelců (47%).

I kdyby se dosáhlo mírové dohody, bylo by nutné zajistit její stabilitu a také poskytnout Izraeli bezpečnostní záruky. Stalo by se tak, mezi jiným, vysláním mezinárodních sil na palestinsko-izraelské hranice na neomezenou dobu. Izrael by směl použít palestinský letecký prostor pro manévry svého letectva, aniž by byla narušena palestinská suverenita leteckého prostoru státu. O této možnosti se vyjádřilo kladně 53 procent Palestinců (23%!) a 61 procent Izraelců (50%)

Kardinální otázka byla, zda po dohodě v tomto duchu by konflikt dospěl ke svému konci, žádný z dvou států by už neměl pohledávky vůči druhému a žily by v míru a v dobrém sousedství. Kladně odpovědělo 69 procent (!) Palestinců (42%) a 76 procent Izraelců (66%).

Po skončení konfliktu by měli Palestinci uznat Izrael jako domovinu židovského národa a Izraelci Palestinu jako domovinu palestinského národa. S tímto názorem souhlasilo 63 procent Palestinců (52%) a až 70 procent Izraelců (66%).

Výjimku ze všeobecného trendu větší umírněnosti, racionality a mírumilovnosti tvoří otázka Jeruzalému a mezi Palestinci take otázka demilitarizace příštího palestinského státu.

Jeruzalém podle formulované otázky by měl být společným hlavním městem dvou států; arabské čtvrti by byly pod palestinskou suverenitou, židovské pod izraelskou. Tuto možnost kladně přijalo 44 procent Palestinců (v roce 2003 jich bylo o něco vice - 46 procent) a 39 procent Izraelců (před rokem 41%). S demilitarizací palestinského státu by se smířilo jen 27 procent Palestinců (v roce 2003 jich bylo 36 procent), zatímco mezi Izraelci se zyýšilo stoupenců demilitarizace palestinského státu ze 61 procent v roce 2003 na 68 procent v prosinci 2004.

Výsledky obou průzkumů mohou být celkově rozhodně zdrojem optimizmu, pokud jde o předpokládané přijetí mírové dohody v naznačených parametrech (jiné vzájemně přijatelné podmínky ještě nikdo nepředložil a asi ani předložit nemůže) - dospěji-li politici k takové dohodě. To je právě otázka: jsou-li politici s to dospět k mírové dohodě, které se zdají být jedině možné a vzájemně přijatelné. Ne-li, budou Izraelci a Palestinci odsouzeni k dalším nekonečným kolům vzájemného vraždění. Ale kdyby se tak stalo, nikdo by se nemohl odvolávat na to, že se tak děje podle vůle a touhy obou národů. Yehuda Lahav, Tel-Aviv

------------

*) Viz také: Dva iniciátoři Ženevské výzvy odpovídají, Neviditelný pes, 8.3.2004




Další články tohoto autora:
Yehuda Lahav

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku