Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 25.1.2005
Svátek má Miloš




  Výběr z vydání
 >BRAZÍLIE 4: Salvador neboli Bahia
 >EVROPA: Zaorálkovo euroústavní matení
 >EKOLOGIE: Další skandál na Šumavě - duhové psaní do Bavor
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Katolická církev ve vlastní pasti
 >SVĚT: Santorum
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Teď opravdu o tom sněhu
 >SPOLEČNOST: Výzkumné záměry problémy škol a ústavů neřeší
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Osvětim - velká čísla, malé příběhy
 > EVROPA: „Česká banánová realita“ a evropský kosmický program
 >PSÍ PŘÍHODY: Příroda má smysl pro humor
 >SPOLEČNOST: Naši Romové
 >EVROPA: EU ústava - rozhodně proti
 >REAKCE: Hospodaření organizace ADRA transparentní je!
 >KOMENTÁŘ: Koncentrace
 >PENÍZE.CZ: Rizika finančních trhů v otěžích

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Školství  
 
25.1. SPOLEČNOST: Výzkumné záměry problémy škol a ústavů neřeší
Karel Hruška

Několik námětů k veřejné debatě Sdružení Agora a Lidových novin 26. ledna 2005:

Máme vynikající učitele i badatele. Není jich moc, ale v některých oborech drží krok se zahraniční špičkou. Představitelé této plus-varianty se nenudí. Aby byli tam kde jsou, musí intenzivně pracovat a udržovat a prohlubovat dosažené výsledky a navázané kontakty. Musí také čelit nevraživosti a závisti méně úspěšných, kteří na svoje intriky mají času dost.

Příslušníci minus-varianty se mají stále dost dobře. Mají si na co stěžovat a mají na to dost času. Svoje pozice neopustí, přestože je považují za nedůstojné. Jsou přesvědčeni, že nemohou uplatnit svoje skvělé nápady, ale tuší, že jinde by se jim se stejným nasazením a schopnostmi nežilo tak pohodlně.

Peněz nebude nikdy tolik, abychom jich nepotřebovali více. Měly by se však vždy správně využívat. Čím je peněz méně, tím se s nimi musí zacházet odpovědněji. V tomto směru má velkou odpovědnost komunita samotných uživatelů, protože zcela zbytečně nebo jen nehospodárně vynaložené prostředky běžné revizní postupy většinou neodhalí.

Účelové financování výzkumu celkem dobře zvládla Grantová agentura ČR a Grantová agentura AV ČR. Přihlížejí k schopnostem navrhovatelů (podle jejich publikací) a ke kvalitě projektu. Rezervy jsou v hodnocení úplného splnění projektu, které by se nemělo spokojit s jakýmikoliv publikacemi, ale mělo by sledovat, zda jsou uveřejněny výsledky všech hlavních cílů řešení a zda vykázané náklady odpovídají uveřejněným výsledkům. Všechny cíle se samozřejmě nemusí splnit. Příčina však musí být vysvětlena v průběžné nebo závěrečné zprávě a vysvětlení musí být přijatelné. Nelze předložit fakturu za 200 projektem schválených pokusných králíků, která může představovat náklady 100 000 Kč a v publikaci uveřejnit výsledky, získané na dvaceti králících nebo 200 myších, jejichž cena byla poloviční. Největší ztráty však představují pokusy, které nebyly provedeny a náklady na ně byly proplaceny a výsledky, které byly získány ale nebyly uveřejněny.

Značné problémy mají resortní agentury, které se často nemohou opřít o zkušené posuzovatele.Atraktivita tématu někdy převažuje nad schopnostmi navrhovatelů jej řešit a kontrola výsledků je stále založena převážně na projednávání závěrečných zpráv, které jen slibují uveřejnění výsledků. Pokud však výsledky neprojdou nezávislým lektorským řízením a nejsou uveřejněny je to stejné, jako by nebyly získány. Bohužel za dva roky si toho nikdo ani nevšimne a řešitelé roztáčejí další dotace. Zde má velkou odpovědnost vedení pracovišť, které většinou dobře ví, jaká je u některých řešitelů návratnost vynaložených prostředků. Některé návrhy projektů by neměly být do grantových agentur vůbec odeslány. Vždy je však zrnko naděje, že projekt projde a každá koruna do rozpočtu je vítaná. Odpovědnost za rozhodnutí má přece poskytovatel grantu.

Institucionálním financováním má zajistit zřizovatel základní podmínky existence pracoviště, udržení kmenových pracovníků (pokud si to zasluhují) a plnění povinností, které jsou předmětem činnosti pracoviště: vzdělávání studentů, rozvoj potřebných oborů, poradenská a analytická činnost pro ústřední orgány, reprezentace v mezinárodních organizacích apod. K tomu ovšem musí zřizovatel
- vědět co potřebuje
- zajistit k tomu prostředky
- umět poznat zda jsou úkoly plněny
- mít odvahu zasáhnout v případě potřeby (změnou vedení pracoviště, zvýšením nebo snížením podpory, případně zrušením pracoviště a zajištěním požadavků jiným způsobem)

Toto bohužel většina zřizovatelů neplní. Akreditace studijních oborů a výzkumné záměry jsou alibistickým řešením nedůvěry státu ve schopnosti zřizovatele nést odpovědnost za rozhodnutí svěřit prostředky svým ústavům nebo univerzitám. Jelikož jsou již určité (dobré) zkušenosti s posuzováním grantových projektů, byl stejný systém oponentů a komisí (které však neměly přiděleny konkrétní prostředky k rozdělení) použit k rozdělení institucionálních prostředků na principu "objektivního posouzení" vizí (výzkumných záměrů), velmi se odlišujících od výzkumných projektů. Posuzované materiály nejsou dost konkrétní, nemají kontrolovatelné zadání a jsou podkladem pro rozhodnutí, které bude v platnosti dlouhou dobu několika (až sedmi) let. Nemohlo to dopadnout jinak, než špatně. To nevylučuje, že opravdu mizerná slohová cvičení byla správně odmítnuta a že ve skupině A jsou opravdu dobré záměry. Nebyl a ani nemohl však být splněn základní požadavek na institucionální financování, které musí
- zajistit pracovištím, která si to zaslouží, podmínky pro rozvoj a pro získávání účelových prostředků
- ukončit agonii pracovišť, která nejsou potřebná, neprojevila schopnosti se prosadit v náročných podmínkách mezinárodní konkurence
- dát šanci těm, která je ještě možno zachránit (s definovanými a kontrolovatelnými podmínkami)

Dobře prováděný výzkum v jakémkoliv oboru přispívá k rozvoji společnosti bez ohledu na to, jestli patří k prioritám nebo jestli je výjimečný. Dobře prováděný výzkum neřeší témata zbytečná, neřeší je špatnými postupy a dosažené výsledky špatně neinterpretuje. Význam výzkumu není jen v získání nových poznatků. Každý dobře prováděný výzkum přispívá k výchově lidí k tvůrčímu přístupu k problémům a k jejich systematickému řešení. Doktorské studijní programy nesmí být jen cestou k akademické nebo univerzitní kariéře, ale příležitostí k získání zkušeností z práce v dobrém výzkumném týmu, které absolventi uplatní i v nevýzkumných činnostech v řízení podniků a ve státní správě. Výchovná funkce dobrého výzkumu je snad ještě důležitější, než jeho samotné výsledky. Ty se dostaví s využitím dobře připravených pracovníků.

Hodnocení pracovníků je poměrně snadné, protože rozhodující je jejich schopnost získat účelové finanční prostředky a dobře je využít. To prokázal ten, kdo
- uveřejňuje výsledky svojí práce v náročně lektorovaných časopisech,
- je uznáván mezinárodní odbornou komunitou (vyžádané přednášky, členství v programových výborech konferencí, vyžádané hodnocení publikací, požadovaná spolupráce zahraničních grantových agentur, autorství nebo redigování monografií pro významné vydavatele)
- úspěšně vede tým spolupracovníků (bez ohledu na formální funkci a na to, zda spolupracovníci jsou jeho podřízení nebo pracují na stejném pracovišti)
- je schopen a ochoten se do týmové práce zapojit a přispět k plnění úkolů (mladí, kteří ještě nesplňují výše uvedené požadavky i starší, kteří nejsou nositelé brilantních myšlenek, ale odevzdávají dobrou a nenahraditelnou práci)

Složky institucionálního příspěvku lze určit i bez sepisování výzkumných záměrů a jejich pseudoobjektivního hodnocení:
- s přihlédnutím k zájmu zřizovatele (musí znát svoje potřeby a možnosti pracoviště a musí mít odvahu nést odpovědnost za svoje rozhodnutí) - dotace na provoz
- s přihlédnutím k počtu skutečně tvůrčích pracovníků (bez ohledu na tituly a funkce to lze stanovit - alespoň pro přírodní vědy - podle výročních zpráv a údajů v databázi Web of Knowledge) - dotace na kvalitu lidí
- s přihlédnutím ke stavu a využívání přístrojové techniky a budov - dotace na výstavbu, velké opravy a potřebné velké přístrojové investice

Podklady k rozhodnutí o výši institucionálního příspěvku musí poskytovat výroční zprávy o činnosti. Příspěvek by se měl přidělovat na jeden rok s přihlédnutím k výsledkům, dosažených v uplynulých třech letech.

Nemělo by se připouštět
- přidělení finančních prostředků řešitelům, kteří předcházející projekty neukončili publikacemi výsledků
- vedení diplomantů a doktorandů lidmi, kteří nejsou úspěšnými řešiteli projektů a nedisponují účelovými finančními prostředky
- udělování titulů Ph. D. a docent lidem, kteří nezískali zkušenosti z práce v náročném řešitelském týmu a aktivně se nepodíleli na uveřejnění výsledků
- cestování na zahraniční konference, pokud výsledky dříve přednesené zůstaly jen v abstraktech a nebyly uveřejněny do 18 měsíců v lektorovaném časopisu

Kritéria pro habilitace, Ph.D. a jmenování do vedoucích funkcí by se neměla zmírňovat z důvodů, že není lepší uchazeč. Některé činnosti nelze zastavit nebo zrušit. Zajistit je mohou někdy i ti, kteří je vykonávali doposud. Mohou být za svoji práci i dobře odměňováni, ale současný nedostatek kvalifikovaných pracovníků by jim neměl přinést formální uznání, které si svými výkony nezasloužili. Každý doktorand nemusí dostat titul Ph.D, každý asistent nemusí být jmenován docentem a každý docent profesorem. Každý pracovník výzkumu nemůže být odpovědným řešitelem grantového projektu s odpovědností za velké peníze. Kdo chce na vysokých školách a ve výzkumných ústavech pracovat, musí přijmout postavení, které odpovídá jeho schopnostem a nasazení. Může plnit svoje úkoly, ale musí přijmout skutečnost, že ho bude řídit a za jeho činnost bude odpovídat někdo lepší a výkonnější. obávám se, že zde je jádro našich problémů.

Konkurenční prostředí by mělo být podporováno i zaměstnáváním a dlouhodobými pobyty pracovníků ze zahraničí. Je nezbytné odstraňovat překážky, které tomu brání: udělování pracovních víz, dlouhodobých pobytů, nedostatek bytů. Např. investice 1 milionu Kč do bytu pro kvalitního vedoucího pracovníka ze zahraničí je přibližně stejná jako plat a sociální a zdravotní dávky za dva až tři roky působení neschopného pracovníka, který je v dobře placené funkci jen proto, že se o ní nikdo vhodnější neucházel. Za ty dva roky nejen nic pořádného neudělá, ale spolehlivě potlačí zájem mladých pracovníků o místo v týmu, protože rychle poznají, že pod jeho vedením žádnou kariéru neudělají. Proto je lepší pověřit odpovědností za obor schopného pracovníka příbuzného oboru rozšířením jeho pracovní náplně a dát mu třeba i nejvyšší osobní hodnocení za ochotu tuto odpovědnost převzít a současně posílit jeho vlastní pracoviště schopnými lidmi, aby jeho obor neutrpěl.

Psáno pro Neviditelného psa a Lidové noviny


Další články tohoto autora:
Karel Hruška

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku