Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 26.1.2005
Svátek má Zora




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Režim se mění v dým
 >DROGY: Kalouskova slivovička
 >EVROPA: Jakpak bude u nás doma aneb Po přijetí euroústavy
 >PRÁVO: Švarcsystém jako fenomén
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Kimova hra
 >POLITIKA: Politické skloňování - od přítele k nepříteli
 >GLOSA: Školy a úředníci
 >EVROPA: Demokracie jako řemen
 >POLITIKA: Bambini di Minsk
 >PSÍ PŘÍHODY: Kterak Ljubu málem šlak trefil
 >ZVĚROKRUH: Vodnář (2)
 >POLITIKA: Sobotka si spletl stranu
 >ZÁBAVA: Zrádná paštika
 >EVROPA: 3x o Češích a Evropě
 >PENÍZE.CZ: Navýšení cílové částky vás může přijít draho

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zdraví  
 
26.1. DROGY: Kalouskova slivovička
Tomáš Zábranský

Není to tak dávno, co Česká republika měla premiéra, který doma i v zahraničí více než čím jiným proslul masivní konzumací cigaret, nezřízeným pijanstvím a neustálým zlehčováním těchto svých škodlivých návyků – mimo jiné furiantským tvrzením, že pijani a kuřáci se státu „vyplatí,“ protože umírají dříve, než stačí zkonzumovat svůj společenský produkt. To ale není pravda, jak ví každý, kdo se o problematiku zajímá: než průměrný kuřák a/nebo alkoholik zemře, stojí jeho léčení a ztracená produktivita společnost několikanásobky toho, co jí svou prací a ve zdravotním či sociálním pojištění kdy dal.

Miloš Zeman dnes na Vysočině objímá stromy a o jeho klaunskou roli se stále hlasitěji dere neméně ambiciózní lidovecký předseda Miroslav Kalousek. Naposledy tak učinil v Pressklubu Frekvence 1; stojí za to si předmětné věty ocitovat: „…na druhou stranu marihuana prostě je droga, je to psychotropní látka. Alkohol, u skleničky slivovice, ze skleničky slivovice můžete přejít jenom na skleničku whisky, z marihuany, osmdesát procent těch, kteří aplikují nitrožilně drogy daleko nebezpečnější a zhoubnější, začínalo právě na té marihuaně, proto jsem proti legalizaci zcela zásadně.“

Těžko hledat kvintesenci větších nesmyslů a prokazatelně chybných tvrzení v tak krátké větě, jako je ta druhá. Kalousek sobě i ostatním namlouvá, že alkohol není ani droga, ani psychotropní látka, a to je mimořádně nebezpečný sebeklam pro muže, který – tak jako většina nás ostatních – důvěrně zná bezprostřední změny psychiky („náladičku“ či „opilost“) po konzumaci alkoholu  z vlastní zkušenosti. Domnívá se rovněž, že z alkoholu lze „přejít“ jen k jinému alkoholu a nikoliv k jiné droze – a to je ještě nebezpečnější omyl.

Kdyby si lidovecký předseda přečetl alespoň zběžně zprávy školských výzkumů či evropské výroční zprávy o drogové problematice, na něž se občas rád odvolává, zjistil by, že první drogou injekčních uživatelů vysoce nebezpečných látek byla prakticky ve 100 %  Kalouskova milovaná „slivovička“ či „pivko,“ „vínečko.“ atd. – a že je tito nešťastníci konzumují vesměs v míře nezřízené dodnes. Pokud tedy něco jako „startovací droga“ existuje – což vědecký svět do značné míry zpochybňuje – není jí konopí, ale alkohol.

Podle současného vědeckého poznání marihuana nejenže není „startovací drogou;“ pro psychické i fyzické zdraví člověka představuje jednoznačně menší nebezpečí než jaterní a nervový jed alkohol. U něj je také mnohem vyšší riziko závislosti. To v žádném případě není argumentem pro legalizaci konopných drog; pokud ale budeme při plánování preventivních a dalších opatření vycházet z chybných předpokladů, nemůžeme se dobrat úspěchu.

KDU-ČSL to vůbec má s psychotropními látkami prazvláštní. Oba její odborníci na problematiku závislostí jsou „inženýři“ – jeden to o sobě třináct let podvodně tvrdil (a na stránkách KDU-ČSL stále tvrdí), aby se ukázalo, že nemá ani maturitu (J. Vacek), druhý jím je doopravdy (M. Kalousek). Jednoho do pozice drogového experta „kvalifikuje“ letitá závislost na heroinu a následné dva roky léčby ve svépomocné terapeutické komunitě, druhého… raději nedomýšlet.

Přitom právě KDU-ČSL má v záloze odborný potenciál, který by jí ostatní politické strany mohly závidět: desítky kněží a civilních křesťanů v prevenci a v léčebných a sociálních službách pro závislé na alkoholu a jiných drogách a nádavkem několik hluboce věřících lékařů a akademiků z oboru. Nikdo z nich se ale na formulování bizarních, se skutečností se míjejících lidoveckých prohlášení k drogové problematice nepodílel a nepodílí; ta role je prozatím vyhrazena laikům bez špetky vzdělání či zkušeností a tedy bez schopnosti chápat jak systém a kontext protidrogových intervencí, tak tvrdá epidemiologická data.

Je to škoda – možná by pak lidová strana a její politika v oblasti psychotropních látek nebyla odbornou obcí tak jednohlasně odmítána a čím dál častěji hořce vysmívána.

Tomáš Zábranský
autor je lékař a epidemiolog


Další články tohoto autora:
Tomáš Zábranský

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku