Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 31.1.2005
Svátek má Marika




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Gross důchodcům nepřeje
 >EVROPA: Devět argumentů proč říct ANO ústavě EU?
 >HISTORIE: Sudetoněmecké dějiny (část 1: Do roku 1918)
 >PŘÍRODA: Marie plete pro tučňáky
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Hele, mýval
 >GLOSY: O euroreferendu a o poslaneckých platech
 >EVROPA: Co s tou "euroústavou"?
 >POVÍDKA: Z pekla štěstí
 >DETEKTIVKA: Setkání s poručíkem
 >VÝSTAVA: Dušičky 2002 – 2004
 >KULTURA: Roztocký masopust s Trabandem a řadou dalších
 >INTERNET: Umělecký server Minimax.cz
 >PENÍZE.CZ: Jsou stavební spořitelny líné s lidmi stavět?
 >EVROPA: Obhajoba EU a evropské ústavy
 >MÉDIA: Ad obecní volební tisk

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  
 
31.1. VÝSTAVA: Dušičky 2002 – 2004
Daniela Krechlová

Jedná se o komorní výstavu čtyř filigránových kinetických plastik, jež jsou sestaveny z drátků, síťových roštů, reproduktorů, peříček, růží a především z kapřích měchýřků – dušiček. Výstava je svým charakterem velmi blízká vánočnímu období.

V první místnosti poskakují surrealistické drátěné plastiky na muřích nožkách, dále míjíme plátno se stínovým divadlem z peříček na vahadlech a do kompozice zdá se jakoby až dodatečně vsazených růží. Pak opět následuje stínová projekce, tentokrát na zdi, odráží věžovitou konstrukci jemného hracího stroječku, který chvíli je v pohybu a pak se částečnou nerovností překryjí drátky koleček a stop – nastává klidová poloha, kterou stačí překonat pouhým cvrnknutím do "převodů" a opět uslyšíte to křehké cinknutí zvonkohry. V protikladu až k vánočně laděné poetice při svíčkách, se ze zadního koutu galerie ozývá řev popového hitu "Láska je láska" a zde v další dušičkové plastice rozpohybuje zvukové vlnění malé činely zapadající do malých reproduktorků.

Přestože jde o dušičky, nepředstavuji si předvánoční melancholickou dobu s rozsvěcováním svíček na hřbitovech, ale spíše se mi vybavuje herec Neumann v roli rozježeně milého čerta s jiskřícími uhlíky očí, jak mastí karty a v plném vášnivě hráčském tetelení chrlí ze sebe: "O dušičky!"Je to hra stejně tak pomyslná jako reálná. Hra pro diváka i pro tvůrce, stejně jako hra s divákem i s tvůrcem. Přitom křehká houževnatá duše se zmítá v poryvu vlnění. Chvěje se, může zůstat i v klidu, když právě plastiky nejsou zapojeny v elektrických zásuvkách, avšak co i nadále platí, je vazalské spoutání s uměleckým objektem. Kinetické plastiky dovedou být hravě zábavné. Jistě znáte cákající barevné mechanismy ve fontáně před pařížským Centre George Pompidoua od francouzské sochařky Niki de Saint Phalle a švýcarského sochaře Jeana Tingelyho, stejně tak třeba otáčející a stříkající plastiku – stroj ve fontáně v jeho rodném městě Fribourgu. Jde jakoby o strojky bez funkce, přesto funkci mají. Upoutávají radostí ze hry a ta koření každodenní monotónnost života. Jestliže se zastaví , něco není v pořádku, stejně jako když nefunguje kyvadlo pražského Metronomu na Letné. Buď stroj někdo pokazil, anebo nejsou finance na elektrický pohon.

Přes všechny peripetie existence kinetického Metronomu, nezdá se vám, že takto hravých plastik je v našem prostředí zoufale málo? Je sice 21.století, ale to neznamená, že na veřejných prostranstvích nevítězí statický realismus...

PhDr. Daniela Krechlová, 29.1.2005

Vratislav Karel Novák: Dušičky 2002 – 2004,
25.1. – 25.2. 2005 Galerie Pecka, Vratislavova 24, Praha 2, tel.: 224 920 738, otevřeno Po – Pá 11 – 18 hod.




Další články tohoto autora:
Daniela Krechlová

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku