4.2. RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - elektrická hračka
Ondřej Neff
Vzpomínání na dobu mého dětství, jak se uchovalo ve krachující bance paměti. Celý
seriál je zde.
Na toto pokračování mě přivedl mail tohoto znění:
Myslíte, že si vzpomenete, jak se jmenovala ruská hračka, která se objevila ve
filmu Pelíšky? Jednalo se o dvě elektrody, které člověk držel v rukách a druhý člověk
do člověka pouštěl proud. Cílem bylo vydržet to brnění co nejdéle. Asi se ptáte, proč
se ptám...
Naše známá, která učí fotografii a výtvarné umění na Floridě, se vrátila z Čech a
film viděla u fotografa Baňky. Byla jak resident artist v Ústí nad Labem. Tak se do té
hračky zbláznila, že jsem jí slíbil ji někde najít. Bohužel jsem zapomněl, jak se tomu
oficiálně říkalo, takže nemůžu ani začít hledat na eBayi...
Božínku, tak to jsem zvědav, jestli to pisatel na eBay najde!
Mně o té hračce vyprávěl otec, jmenovala se induktor. Ty dvě elektrody vedly
k cívce. Ta měla železné jádro. Pokud bylo zasunuté, v elektrodách bylo jen malé brnění,
ale čím víc se jádro vysouvalo, tím rostlo brnění a elektrody bez jádra v cívce udržel
jen James Bond a ten tenkrát ještě nebyl na světě. Zařízení napájela placatá baterie.
Tohle se běžně prodávalo v hračkářství v padesátých letech, pak - s postupující
korektností, která začala už tenkrát - to nějaký hygienik zakázal.
Placatou baterii jsme ale vytěžovali i jinak - olizovali jsme plíšky! Což
lze realizovat dodnes, protože placaté baterie se nadále prodávají. Olízněte plíšky, je
to zážitek na celý život, zvláště u čerstvé placaté baterie. A ne abyste mě práskli
hygienikovi, že jsem vás naved. Ostatně, mohli byste to prásknout jen písemně, protože
ten jazyk nebude k mluvenému práskání nějakou dobu použitelný.
|