Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 9.2.2005
Svátek má Apolena




  Výběr z vydání
 >HISTORIE: Sudetoněmecké dějiny (část 5: 1945 až 1946 – vyhnání)
 >EVROPA: Jsme pro Evropskou ústavu
 >SVĚT: Trochu kluzká veselohra aneb OSN na konci provazu
 >GLOSA: Kde jsou naši notoričtí petenti?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Vernisáž výstavy vynálezů Julese Verna v Klementinu
 >POLITIKA: Zákon s dvojím účinkem
 >EKONOMIKA: Hrůza z rovné sazby daně z příjmu
 >EKOLOGIE: Opravdu hrozí Evropě nová doba ledová?
 >PSÍ PŘÍHODY: Nespolehlivá noha
 >EVROPA: Evropští inženýři, jak jsem je poznal (3)
 >EKOLOGIE: Svatá válka za otrávená pole
 >PENÍZE: Neziskový sektor a jeho financování
 >MÉDIA: I muži jsou v reklamě zesměšňováni
 >HISTORIE: Rukopis královédvorský - poslední výzkum
 >PENÍZE.CZ: Přítel na zahraničním telefonu

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Ekologie  
 
9.2. EKOLOGIE: Svatá válka za otrávená pole
Ivan Brezina

Podle nedávné zprávy ČTK budou moci domácí zemědělci letos poprvé osít česká pole geneticky modifikovanou plodinou - Bt. kukuřicí odolnou proti zavíječi (1). Proti tomuto významnému kroku vpřed, který nás přiblíží technologicky rozvinutým zemím, ale ostře protestuje organizace Greenpeace (2). V její tiskové zprávě se dočteme jen mlhavé konstatování, podle něhož "případné pěstování GM plodin na českých a moravských polích vystaví okolní ekosystémy vážnému ohrožení a může napáchat nevratné škody". Chybí jakékoliv bližší argumenty či odkazy na konkrétní vědecké studie, které by riziko dokazovaly. S tak vágním a obecným výrokem proto vlastně ani nelze polemizovat - jde prostě jen subjektivní názor Greenpeace. Můžeme se ale pokusit zjistit, jak dalece podložené argumenty tato organizace použila v jiných podobných případech.

Loni v červenci vytáhli Greenpeace do boje proti ústecké Setuze. Firma se jejich v očích provinila tím, že na domácí trh uvedla olej z geneticky modifikované (GMO) sóji. "Lidé si jasně uvědomují, že jim tyto potraviny nepřinášejí žádné výhody, ale jen mnohá rizika", tvrdí Greenpeace (3).

Kteří lidé si to uvědomují? Ředitel Greepeace ČR Jiří Tutter, tiskový mluvčí Zbyněk Havránek a další zaměstnanci nadnárodního zeleného koncernu, pro které je boj proti GMO placeným zaměstnáním? Kde bere nátlaková skupina oprávnění zaštiťovat se názorem většiny české veřejnosti? Jsem jeden z lidí, kteří si naopak jasně uvědomují, že jim GMO potraviny přinášejí mnohé výhody. Například nižší riziko. Jsou totiž zdravotně prověřovány mnohem přísněji, než produkty konvenčního šlechtitelství, u kterých se hodnocení rizika neprovádí. Žádná vědecká studie nikdy neprokázala, že by potraviny s GMO škodily lidskému zdraví. K tomuto závěru došel například Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA, /4/), Agentura pro potraviny a zemědělství OSN (FAO, /5/) a nově i Britská lékařské asociace (BMA, /6/).

Aktivisté se ovšem neřídí vědou, ale vírou. Varují před "nebezpečím postupného zamořením českého trhu GMO" (7). Toto nebezpečí ale existuje jen v jejich hlavách - miliony Američanů konzumují GMO potraviny už deset let bez jakýchkoli následků.

Anatomie lži číslo jedna

"GMO plodiny tolerantní vůči herbidicům působí rozsáhlé ekologické škody (pěstování těchto plodin vede až k trojnásobnému zvýšení spotřeby herbicidů)", píše se v tiskové zprávě Greenpeace s odvoláním na "studii vycházející z údajů amerického ministerstva zemědělství". Pomaleji myslícímu čtenáři nedojde, že s daty získanými od státního orgánu se dá naložit nejrůznějším způsobem. Ale především se nedozví, že studii vypracovala konzultační firma BCS za peníze odpůrců GMO, mezi nimiž nechybí třeba sdružení amerických organických zemědělců (OFRF, /8/). Není to přitom první případ, kdy Greenpeace proti GMO argumentují "nezávislou" studií, u jejíchž autorů se dá vystopovat propojení na odpůrce GMO (9).

Zaujatou studii ale především vyvrací její křiklavý rozpor s realitou. Ve skutečnosti totiž GMO plodiny spotřebu herbicidů a dalších agrochemikálií nezvyšují, ale snižují. Potvrdila to třeba americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA, /10/) či česká Komise pro nakládání s GMO při ministerstvu životního prostředí (11). Zavedení GMO brambor s genem rezistence proti plísni bramborové by podle studie university v Idaho jen v Evropě znamenalo úsporu 25 milionů kilogramů fungicidů (12). Časopis Science loni v únoru publikoval studii, podle níž zavedení GMO bavlníku v Indii vedlo k úsporám až 70 % insekticidů (13).

Anatomie lži číslo dvě

"Tento typ GMO plodin výrazně snižuje biodiverzitu a ohrožuje existenci mnoha rostlinných a živočišných druhů," píší Greenpeace s odvoláním na studii britské Royal society (14), což je obdoba české Akademie věd. Když ale byla loni v listopadu tato studie zveřejněna, předseda Royal society lord May prohlásil, že podobné názory jsou "primitivním zjednodušením" (15).

Studie sledovala, jak ovlivní ošetření tří GMO plodin proti plevelu druhovou rozmanitost (biodiverzitu). Zatímco u cukrové řepy a ozimé řepky došlo po postřiku herbicidem k jejímu snížení, u kukuřice se biodiverzita v rozporu s tvrzením Greenpeace naopak zvýšila. Snížení biodiverzity přitom nebylo vyvoláno samotnými GMO, ale tím, že umožňují efektivnější boj s plevelem. Klíčové ovšem je, že na poli je nízká biodiverzita žádoucím stavem - pole přece slouží k pěstování zemědělských plodin a ne plevelů. Protože plevely poskytují potravu hmyzu a ptákům, po jejich zničení na poli biodiverzita logicky poklesne. Domyšleno do detailu by tedy Greenpeace museli hlasitě protestovat například proti ekologickým zemědělcům, kteří plevel z polí odstraňují mechanicky. Pointa? Díky vyšším výnosům na "vyčištěném" poli s GMO může příroda dostat větší prostor mimo pole. "Při správném použití mohou GMO sloužit ke zlepšení životního prostředí," shrnuje lord May (16). Greenpeace tedy studii Royal society hrubě dezinterpretují.

Spánek rozumu plodí nestvůry

Ředitel Entomologického ústavu AV František Sehnal opakovaně prohlásil že díky snížení spotřeby jedovatých agrochemikálií je pěstování GMO k přírodě šetrnější, než klasické zemědělství (17). Zatímco zisky chemických koncernů klesají, přichází jako z udělání kampaň Greenpeace proti GMO, které tento přírodě prospěšný pokles způsobují. Stalo se to už skoro pravidlem - stejně se nadnárodní zelený koncern chová třeba v případě ekologicky šetrné jaderné energie, která ohrožuje zisky těžitelů "špinavých" fosilních paliv. A veřejnosti nezbývá než věřit, že načasování takových kampaní je pokaždé jen "čistě náhodné".

Uvedením oleje z GMO na domácí trh se nic zvláštního nestalo - GMO sója už dnes tvoří více než polovinu veškeré sóji, která se na světě vypěstuje. Češi se tak rozhodně nemusejí bát, že se stali pokusnými králíky. Co by ale mělo veřejnost znepokojovat je manipulace s fakty, které se dopouští česká pobočky Greenpeace. Neinformovaní občané se tak totiž stávají rukojmími podivného džihádu. Hlasitě protestuji, aby aktivisté bojovali s výsledky vědeckého pokroku také mým jménem. Už malíř Francisco Goya totiž dobře věděl, že "spánek rozumu plodí nestvůry".

POZNÁMKY:

(1): Viz zpráva ČTK na adrese: http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=219297

(2): Viz tisková zpráva Greenpeace na adrese: http://www.greenpeace.cz/media/zpravy.shtml?x=219406

(3): Viz tisková zpráva Greenpeace na adrese: http://www.greenpeace.cz/zpravy.shtml?x=189476

(4): Viz stránky EFSA na adrese: http://www.efsa.eu.int/

(5): Viz prohlášení FAO na adrese: http://www.fao.org/newsroom/en/focus/2004/41655/index.html

(6): Viz článek z The Observer na adrese: http://observer.guardian.co.uk/politics/story/0,6903,963336,00.html

(7): Viz tisková zpráva Greenpeace na adrese: http://www.greenpeace.cz/zpravy.shtml?x=188711

(8): Viz studie na adrese: http://www.biotech-info.net/technicalpaper6.html, kde jsou uvedeni její sponzoři. Stránky Ag Biotech Infonet, na kterých byla studie zveřejněna, sponzorují známé aktivistické organizace odpůrců GMO - například The council for responsible genetics, Consumers and biotechnology foundation či Consumer policy institute (http://www.biotech-info.net/about.html).

(9): Bývalý zaměstnanec české pobočky Greenpeace Miroslav Šuta v masce "nezávislého publicisty" letos v květnu protlačoval do médií studii americké konzultační firmy Innovest Strategy Value Advisors, podle které jsou investice do bitechnologických firem vysoce rizikové: http://www.blisty.cz/art/17987.html. Vzápětí se ale ukázalo, že studii si objednali sami Greenpeace: http://www.blisty.cz/2004/5/7/art18016.html.

(10): Podle EPA vyžadují GMO rostliny méně pesticidů a rozšíření jejich pěstování tedy může mít pozitivní vliv na populace ohrožených druhů hmyzu, včetně mediálně známých motýlů Monarch. Viz například: http://www.foodsafetynetwork.ca/gmo/epa-biotech-crops.htm nebo www.epa.gov/scipoly/sap/2000/ october/brad1_execsum_overview.pdf

(11): M. Ondřej, předseda Komise pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy při MŽP, loni na podzim v nepublikovaném dopise Lidovým novinám uvedl, že už v roce 2000 se díky pěstování transgenních odrůd ve světě snížila spotřeba pesticidů (herbicidů i insekticidů) o 22 tisíc tun. Viz: http://www.biotrin.cz/czpages/opn17X03b.htm#TOP

(12): Plíseň bramborová (Phytophora infestans) způsobila v polovině 19. století v Irsku hladomor, který zabil 1,5 milinu lidí. Zavedení odolných GMO brambor by v Evropě kromě 25 úspory milionů kilogramů fungicidů přineslo úspory 1,94 miliardy dolarů: http://www.ncfap.org/whatwedo/europe.php
Zavedení odolných GMO brambor v hlavních světových bramborářských oblastech by přineslo úsporu 4,3 miliardy dolarů: http://www.whybiotech.com/index.asp?id=3936 . Další úspory pesticidů v Evropě díky různám GMO rostlinám viz: http://www.whybiotech.com/index.asp?id=3668&trackid=3682

(13): Stránky Science jsou přístupné jen předplatitelům. Tisková zpráva o studii je ale dostupná na adrese: http://www.eurekalert.org/pub_releases/2003-02/uoc--gmc020303.php

(14): Viz článek z The Guardian na adrese: http://www.guardian.co.uk/gmdebate/Story/0,2763,1064295,00.html, ze kterého vede na studii link.

(15): Viz prohlášení lordy Maye na adrese: http://www.royalsoc.ac.uk/templates/press/showpresspage.cfm?file=488.txt

(16): Viz předcházející poznámka.

(17): Viz například: http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=98400, nebo: http://www.ekolist.cz/clanek.shtml?x=166053


Další články tohoto autora:
Ivan Brezina

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku