Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 11.2.2005
Svátek má Božena




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Grossovy skandály - bilance v mezičase
 >VÍKENDOVINY: Už je to tady!
 >GLOSA: Kdo posoudí ústavu?
 >HISTORIE: Jalta 1945-2005
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá: Lyžování
 >EVROPA: Parlamentní demokracie se přežila?
 >PRÁVO: Rychetský - Elektronické soudní spisy? Je nejvyšší čas!
 >FEJETON: Cožpak na jménu záleží?
 >PSÍ PŘÍHODY: To je tedy náledí
 >SVĚT: Vězněný kněz Nguyen Van Ly byl propuštěn
 >KNIHA: Etnické menšiny a česká politika
 >INZERCE: Dětské krizové centrum vybízí Darujte sebe!
 >PENÍZE.CZ: Není jistota zajištěného fondu příliš drahá?
 >EKONOMIKA: Koruna bude posilovat vůči euru
 >USA: Školství ve Spojených státech 4 - Miki na MIT

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Evropa  
 
11.2. EVROPA: Parlamentní demokracie se přežila?
Jaroslav Kalenda

Když jsem při čtení Evropské ústavní smlouvy dočetl čl. I-5 bod 1. naplnil mě pocit uspokojení. Článek zní:

1. Unie ctí rovnost členských států před Ústavou a jejich národní identitu, která spočívá v jejich základních politických a ústavních systémech…

Moje spokojenost však velmi rychle zmizela při čtení dalšího textu Ústavy. Ukázalo se totiž, že v kontextu pojetí a obsahu celé Ústavy je čl. I-5 zcela falešný. Nechci se zde rozepisovat o tom, že ač Ústava „ctí rovnost členských států“ jsou si všechny členské státy rovné, ale některé jsou si „rovnější“ (viz příloha 34. „Protokol o přechodných ustanoveních, týkajících se orgánů a institucí Unie“, stanovující váhu, či počet hlasů jednotlivých zemí v Radě ministrů, která schvaluje evropské zákony).

Omezím se pouze na druhou část čl. I-5, tedy na to, jak Ústava „ctí…jejich národní identitu, která spočívá v jejich základních politických a ústavních systémech…“. Náš politický a ústavní systém je založen na principech klasické parlamentní demokracie, jejímž významným atributem je oddělení moci zákonodárné (parlament) od moci výkonné (vláda). Evropská ústava tyto principy nerespektuje. Předává moc zákonodárnou plně do rukou vlády, jejíž zástupce v Radě ministrů se podílí na schvalování evropských zákonů. Dokonce i tam, kde je Ústavou požadován jednomyslný souhlas (např. při předávání dalších kompetencí do rukou Unie), rozhoduje představitel vlády v Radě Evropy. Národní parlamenty jsou Ústavou odsunuty na vedlejší kolej a jejich účast v „připomínkování“ podle zásad subsidiarity a proporcionality na tomto faktu nic nemění. Ústava nahrazuje parlamentní demokracii jakousi „demokracií vládní“ a „pootvírá tak dvířka“ možnému vzniku totalitních systémů. Názor, že úlohu národních parlamentů může převzít evropský parlament je velmi naivní, nehledě na to, že ani Ústava mu moc zákonodárnou nedává.

Tím, že podle čl. I-6 „Zákony EU jsou nadřazeny zákonům jednotlivých států“, vnáší Ústava tento svůj postoj do ústavního systému jednotlivých zemí. Vzniká absurdní situace, ve které vláda přijímá zákony nadřazené zákonům přijatých parlamentem. Ústava tedy nejenom, že nectí ústavní systémy členských zemí, ale naopak, výrazně je deformuje.

7.2. 2005

Ing. Jaroslav Kalenda




Další články tohoto autora:
Jaroslav Kalenda

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku