Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 15.2.2005
Svátek má Jiřina




  Výběr z vydání
 >SVĚT: O předpokladech vhodného počínání v hostově domě
 >EKOLOGIE: Někteří poslanci to kupodivu vědí
 >SPOLEČNOST: Omluva Pavlu Dostálovi
 >MÉDIA: Digitalizaci nelze zastavit
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Tak holt budu platit
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Proč číst verneovky – Děti kapitána Granta I
 >HISTORIE: Vznik a zánik jaderné elektrárny
 >VIA CAROLINA: Tradiční spojnice českých zemí s evropským západem
 >PSÍ PŘÍHODY: Fascinovaná Irda
 >ÚVAHA: Krátká a aktuální
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Největší Čech a fenomén Cimrman
 >SPOLEČNOST: Sv. Valentýn nebo sv. Trifon?
 >ÚVAHA: Český impeachment – „birdment“?
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Pronájem tf. linky by měl stát zhruba 200 korun
 >PENÍZE.CZ: Navýšit cílovou částku kvůli spoření? Nesmysl!

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
15.2. ÚVAHA: Český impeachment – „birdment“?
Miloslav Zima

Před několika dny bylo možno zaznamenat v souvislosti s Grossovými investment aktivitami v úvodníku NP nářek nad skutečností, že Češi nemají instrument zvaný impeachment, ale něco jiného, což bylo s využitím krásné a bohaté češtiny označeno lidovým výrazem, obsahujícím silně femininní podtext. Užití tohoto akusticky sice působivého, ale v daném případě s ohledem na převážně mužské aktéry zmíněné aféry diskriminujícího označení, nepovažuji za šťastné. Doporučil bych jako vhodnější např sex hlavních aktérů zachovávající translaci zvoleného výrazu na „birdment“, tedy „ptákovina“, kterážto, uznávám by mohla na první pohled sugerovat poněkud asymetrický vztah k pravé části českého politspektra. Tento jev není třeba přeceňovat, protože momentální pauzírování parlamentní pravice v běžící české „pivní omertě“ je pouze výsledkem krátké indisposice, kterou příslušní protagonisté začínají úspěšně překonávat. Již brzy se připojí k aktérům okolo známých i zatím neznámých „paymentů“ a bude zřejmé, že se u nich také jedná o „pyjmany“, jejichž lidové synonymum na „č“ je sice nepublikovatelné, ale plně vystihující podstatu věci.

Jak známo, způsobuje Grossův vstup do investment bankingu obavy, dokonce si dělají starosti i lidé, kteří jsou toho schopni jen velmi selektivně. Jako např. V. Klaus. Má především starost o image republiky v zahraničí. Opět nedokáže říci něco k věci, nenavrhne řešení, ale subtilně, ostatně jako Gross sám, přes „image“ presentuje snažení o ututlání. Ale nehledě na to, k image, zde, v onom zahraničí, jsem zaznamenal od začátku roku následující, Česka se týkající zmínky.

- Pod titulkem „Notduerftig in der Nationalgalerie“ byly pod obrazem Hradu za využití možnosti dvojího smyslu slova „notduerftig“ rozebrány české „umělecké exkrementy“. Článek končí steskem nad skutečností, že se v Německu od Beuysových časů na kulturní frontě nic podobného nestalo.

- Pod titulkem „Grotesk“ se diví vyhnaný sudetský Němec nad skutečností, že má teď absolvovat lázeňský pobyt v Mariánských Lázních, protože je tam Čechy, kteří ho kdysi vyhnali s 20-ti kg, srdečně zván a kasa ho tam posílá, protože je to pro ni „o tolik levnější“. Dále děkuje US vojákům za ochranu před Čechy a za záchranu života.

- Na RTL se opět zabývali českými řidičskými průkazy pro německé občany. Jelikož německé úřady přitvrdily a vynutily si změnu normy, odpověděla česká strana zaopatřováním potvrzení o trvalém pobytu. Tím stoupla cena nad 3000.- € za jeden řidičský průkaz.

- A konečně jeden literární odkaz. V povídce uznávaného německého spisovatele Wladimira Kaminera jsem narazil na zmínku o české prostitutce, do které se šťastně zamiloval nezaměstnaný Berlíňan a zapůsobil tím silně inspirativně na podobné chasníky v širokém okolí.

To je vše, český stát, jako takový nezajímá, o jeho představitelích raději ani nemluvit. A při tom tu máme podobné jevy. Jenom od začátku roku museli odstoupit, podle českých kriterií za nepochopitelné maličkosti, jeden státní sekretář a jeden generální partajní sekretář na spolkové, tedy nejvyšší, úrovni. Ale ani jeden se na české poměry neodvolal a raději šel. Neměli se totiž za koho schovat, protože tu chybí typy jako Bublan a Dostál, kteří hravě zprofanovali dokonce i pojem „disident“, nebo křesťané z povolání a morální apoštolové, kteří na sebe upozorňují debilními, na oko protikomunistickými statementy, sloužícími k odvádění pozornosti od problémů vlastní kliky, momentálně očividně zatížené intrikami způsobenými ztrátou podpory Bosse částí jeho mafiózně policejního zázemí.

Nejenom při posouzení a vyhodnocení takovéto situace, ale především při odpovědi na otázku, „jak z toho“, mají Evropan a domorodý Čech stále ještě silně odlišné představy. Příčinou je u Čecha nedostatečná snaha o systematický přístup a o systémové řešení. Pochopitelně je i Evropan pro Grossovo odstoupení, ale na rozdíl od Čecha vidí i ten naivní aspekt takového kroku. České posice neberou vesměs zřetel na okolnost, že skutečně konstruktivní návrhy, jako Zákon o střetu zájmů a o majetkových přiznáních, dnes konsekventně zastávají pouze komunisté a presentují se tím jako jediná strana, která poskytuje naději, že dokáže přinést nějaké zlepšení. To nepřekvapí, byl to jejich cíl od Listopadu a čeští demokraté i s tím velkým idolem mezinárodního významu v čele s nimi na tom léta pilně pracovali.

Co ale překvapuje, je postoj právní elity, představitelů právnických fakult, jejichž společenskou povinností a náplní práce je péče o právní řád. Právě oni by měli být v stavu rozpoznat, zda se jedná o systémový problém, nebo o Grossovu osobu. Oni by museli doložit, že je Grossovo odstoupení sice již dávno nutné, ale že nic neřeší. Místo, aby předložili návrh zákona o možnosti přímého odvolání veřejného činitele voliči, doložili jeho nutnost pro aplikaci zodpovědnosti v dané situaci a připravili akce k prosazení přijmutí zákona, čekají. Nevím na co, na to, že po Grossovi přijde při současné špičkové personální skladbě někdo lepší, nemůže už po zkušenostech s českou demokracií přeci nikdo seriózní věřit.

Při zmíněných ptákovinách není v Česku možno vyloučit nic, ani takovou eventualitu, že se při očekávaném zahuštění situace pro Grosse, projeví v návalu pudu sebezáchovy solidárně Klaus, jako pravicový vlastenec, teoretik a odborník na kontinuitu. Okopíruje si českou ústavu, spálí originál, prohlásí ji za neplatnou, nafoukne Jaklovi kolo a pošle ho inkognito do Jungmannky na EU pro informace o dědičném nároku na státní posty v evropských monarchiích. Absurdní? Možná, ale obávám se, že by to Češi, hlavně právníci, obdivovali.

(13.02.05)




Další články tohoto autora:
Miloslav Zima

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku