Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 15.2.2005
Svátek má Jiřina




  Výběr z vydání
 >SVĚT: O předpokladech vhodného počínání v hostově domě
 >EKOLOGIE: Někteří poslanci to kupodivu vědí
 >SPOLEČNOST: Omluva Pavlu Dostálovi
 >MÉDIA: Digitalizaci nelze zastavit
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Tak holt budu platit
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Proč číst verneovky – Děti kapitána Granta I
 >HISTORIE: Vznik a zánik jaderné elektrárny
 >VIA CAROLINA: Tradiční spojnice českých zemí s evropským západem
 >PSÍ PŘÍHODY: Fascinovaná Irda
 >ÚVAHA: Krátká a aktuální
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Největší Čech a fenomén Cimrman
 >SPOLEČNOST: Sv. Valentýn nebo sv. Trifon?
 >ÚVAHA: Český impeachment – „birdment“?
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Pronájem tf. linky by měl stát zhruba 200 korun
 >PENÍZE.CZ: Navýšit cílovou částku kvůli spoření? Nesmysl!

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
15.2. MÉDIA: Digitalizaci nelze zastavit
Jiří Janeček

Už název článku královéhradeckého funkcionáře ODS a člena odvolané Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petra Štěpánka Jak zabít digitalizaci vzbuzuje úsměv. Digitalizaci televizního vysílání v České republice nelze zastavit. Buď u nás bude digitální pozemní televizní vysílání, nebo nebude vůbec. Analogové televizní vysílání totiž budeme nuceni dříve či později vypnout na základě dohod o mezinárodní koordinaci vysílacích kmitočtů. Nebezpečí krachu přechodu na pozemní digitální vysílání dnes už nikde v Evropě nehrozí. Hlavní příčina neúspěchu některých projektů, neúměrně vysoká cena přijímačů, je už několik let minulostí.

Tam, kde se pozemní digitální vysílání zdárně rozvíjí, byly v počátcích z ekonomických důvodů jeho tahouny televize veřejné služby. Naopak v Německu, ve Španělsku a ve Velké Británii zpočátku neuspěly komerční projekty digitálního vysílání. V Anglii po krachu komerční ITV Digital převzala BBC vysílání na uvolněných kmitočtech a tím celý proces zachránila. Británie je dnes v přechodu na pozemní digitální vysílání nejdále. V evropských zemích, které na něj přecházejí, byly bez výjimky od počátku ustaveny veřejnoprávní multiplexy a neučiní-li to ČR, staneme se raritou. Obecně je totiž právě vysílání veřejné služby považováno za hlavní záruku zdaru celého procesu.

Základní omyl Štěpánkova článku však tkví v představě, že uzákonění společného multiplexu Českého rozhlasu a České televize tak, jak je přináší zákon o elektronických komunikacích v podobě schválené Poslaneckou sněmovnou, se vztahuje k nějaké konkrétní sadě kmitočtů. V současné době jsou v České republice zkoordinovány tři dočasné sítě kmitočtů pro digitální multiplexy. Patří mezi ně i tzv. multiplex "A", před jehož využitím pro vysílání veřejné služby pan Štěpánek varuje. Ztotožňovat ovšem kteroukoli z těchto sad kmitočtů, které budou nejpozději v roce 2007 zásadně reorganizovány a které jsou sestaveny pouze pro přechodné období, s multiplexem veřejné služby je nesmysl. Štěpánkovo varování tedy postrádá smysl.

Česká televize usiluje o uzákonění multiplexu veřejné služby ze zcela jiných důvodů. TV Nova podala v prosinci loňského roku Radě pro rozhlasové a televizní vysílání v rámci vypsaného licenčního řízení žádost o osm programových pozic v multiplexech "B" a "C". Tuto možnost má každý uchazeč o provozování komerčního televizního vysílání, ale nemá ji Česká televize, neboť jí to zákon neumožňuje. Jako jediná nemůže jinak než změnou zákona usilovat o rozšíření počtu vysílaných programů. Tím je proti ostatním provozovatelům znevýhodněna. Zákon o elektronických komunikacích to v sněmovní verzi částečně kompenzuje. Je jedinou cestou, která České televizi umožňuje v dohledné době zahájit vysílání zpravodajského programu ČT24 a později také vzdělávacího a dokumentárního programu ČT4.

Nehorázností je Štěpánkovo tvrzení, že "předčasné uzákonění veřejnoprávního multiplexu roztočí další spirálu finančních požadavků z Kavčích hor." Člověk, který se pokládá za odborníka na elektronická média, by měl vědět, že digitální vysílání přináší úsporu nákladů na šíření signálu v přepočtu na jeden program. Měl by také vědět, že v ČR je vůbec nejnižší televizní poplatek v zemích Evropské unie. ČT dnes pracuje s rozpočtem na úrovni roku 1998 a vedle Českého rozhlasu je jedinou veřejnou institucí v zemi, která funguje takto úsporně. Nezbytné řešení jejího financování, mnoho let odkládané, s multiplexem veřejné služby nijak bezprostředně nesouvisí.

Nemohu se zbavit dojmu, že se pan Štěpánek snaží ze všech sil zastřít prostou skutečnost: kmitočty pro televizní vysílání jsou národním bohatstvím každé země. Svěřit je soukromým subjektům je velmi snadné, ale vydobýt část z nich zpět pro veřejnou službu je v nejlepším případě nesmírně drahé, v horším takřka nemožné. Uzákonění multiplexu veřejné služby je pouze uplatněním principu předběžné opatrnosti, ale právě to se panu Štěpánkovi zřejmě nelíbí.

Jiří Janeček

generální ředitel ČT


Další články tohoto autora:
Jiří Janeček

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku