Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 17.2.2005
Svátek má Miloslava




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Jak je to vlastně s tou koalicí?
 >ARMÁDA: Švédská cesta do Evropy - tradičně přes Prahu
 >SVĚT: Nepřesvědčivý lesk prý zlatých starých časů
 >FEJETON: ČSSD - půjčky na bydlení pro mladé
 >POLITIKA: Rozhovor s českým premiérem v Le Monde
 >USA: V kaňonech Utahu (10)
 >MÉDIA: Na každého jednou dojde
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Proč číst verneovky – Děti kapitána Granta II
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Trouba bez právníka
 >DOKUMENT: Výzva předsedovi vlády Stanislavu Grossovi
 >DOKUMENT: Zpráva Vyšetřovací komise PS ve věci CME vs. Česká republika
 >CHTIP: Gratulace
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Kaktusy se zimy nebojí
 >PENÍZE.CZ: Jít či nejít do pracovního důchodu?
 >EKONOMIKA: Výsledky firem byly uspokojivé

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  >>  Armáda  
 
17.2. ARMÁDA: Švédská cesta do Evropy - tradičně přes Prahu
Dušan Neumann

JAS-39 Gripen  Foto: Jiří Wagner

Před půlrokem podepsala česká vláda s vládou Švédského království dohodu o pronájmu, nikoliv tedy o koupi jak často nepřesně referoval domácí tisk, obranného leteckého systému JAS 39 Gripen.

Tehdejší ministr obrany Kostelka se nechal slyšet, že na obchodu Česká republika neprodělala a ještě díky závěrečnému vyladění smlouvy a offsetů ušetřila asi miliardu korun. Zda-li je tomu skutečně tak se ovšem nikdo nedoví, neboť finanční detaily smlouvy mají zůstat navždy zapečetěné.

Údajně rozhodujícím momentem ve výběru SAAB AB/BAE byl program průmyslové spolupráce, který je ve smlouvě obsažen, byť poněkud vágně:

Článek 5

Program průmyslové spolupráce

5.1 Všeobecným záměrem programu průmyslové spolupráce bude prostřednictvím investic, vývozu, převodu technologií, výzkumu a vývojových projektů přispět průmyslové základně České republiky, přičemž bude kladen zvláštní důraz na obranný, a zejména letecký průmysl.

5.2 Obě smluvní strany souhlasí s programem průmyslové spolupráce uvedeným v nabídce vlády Švédského království předložené dne 31. října 2003 vládě České republiky.

5.3 Podmínky tohoto programu průmyslové spolupráce budou upraveny zvláštní smlouvou o průmyslové spolupráci podepsanou mezi Gripen International a českou smluvní stranou Smlouvy. Záměrem smluvních stran je, aby tato smlouva o průmyslové spolupráci vstoupila v platnost ve stejný den jako Smlouva.

5.4 Vláda Švédského království se zavazuje poskytnout do té míry, do jaké to bude možné, své nejlepší služby, aby zajistila plnění programu průmyslové spolupráce ze strany Gripen International nebo Saab AB/BAE Systems.

Celý text smlouvy lze najít zde.

Zatímco se český tisk honí za fiktivními půjčkami infantilního premiera, nad tímto výhodným obchodem za 20 miliard korun se zavřela voda a už nikdo nesleduje jeho další osud.

Česká republika si tak opatřila 14 letadel, která nepotřebuje, za cenu, kterou si sotva může dovolit. A dávno se už zapomnělo, že sociálně-demokratická vláda (tehdy ještě pod taktovou premiéra Zemana) ignorovala nabídku německé strany na možnost nákupu strojů MiG-29LW kompatibilních s požadavky NATO, za 1 Euro za kus. Jejich desetiletý provoz by stál přibližně 7 miliard. Tedy téměř třetinu odsouhlasené ceny za desetiletý pronájem Gripenů.

Je chvályhodné, že se česká vláda dohodla na výhodných ofsetových programech. Podle nich by prý mělo v Česku být proinvestováno 130 % celkové ceny, ale zatím jsem nikde nečetl, že by se proinvestovalo jediné Euro.

Deset let před německou nabídkou, přijel s podobným návrhem do Prahy americký admirál Lockhard. Předběžná nabídka zněla na osm F-14 včetně jedné spárky a výcviku personálu zdarma ve Spojených státech. Zástupce firmy Boeing začal současně jednat o doplnění a modernizaci strojů.

Americkou nabídku velice briskně odmítl tehdejší šedá eminence národní obrany, z Božího vnuknutí Kalousek, prohlásiv, že si česká republika opatří nové letouny, neboť na to má.

Zřejmě jedním z hlavních důvodů neochoty byla i totální neznalost angličtiny z české strany. Manuály se totiž nesmějí překládat, což vyžadovalo rychlé doškolení nebo obměnu pozemního peronálu, krok, který nikdo z odpovědných nebyl ochoten udělat.

Přestože se jednalo o F-14 první generace, byly to stroje ještě dost dobré pro přeškolení českých pilotů a pozemního personálu a případné obranné úkoly v době přechodu na NATO standartizovanou výzbroj.

Není bez zajímavosti, že Gripen, letoun, na jehož výrobě se podstatnou částí podílí britský letecký koncern BAE Britové do vlastní výzbroje nezařadili.

Trh NATO je ovšem velmi lukrativní, a tak Švédové, když neuspěli přes BAE, zkoušejí to přes nové členy NATO.

Po SAAB/Bae přicestovali do Prahy zástupci zbrojního oddělení firmy Ericsson, a po dlouho trvajících jednáních uzavřeli loni v prosinci s českou vládou smlouvu na prodej tří vyhledávacích dělostřeleckých radarů ARTHUR WLS.

Hlavní funkcí systému ARTHUR je pátrání v úseku horizontu po nepřátelských dělostřeleckých projektilech, vyhodonocení jejich trajektorie a z ní i umístění baterií, které pak jsou napadeny vlastní odvetnou palbou.

Arthur bude doplňovat současně používaný český průzkumný a zaměřovací radarový systém "Sněžka", který je v současné výzbroji armády. Sněžka je postavena na belgickém polním radaru SCB 2130 L-2 a vybavena švédskými infra a německými optickými kamerami - a celý systém je namontován na sovětském BVP-2. Arthur bude namontován na osmikolových podvozcích Tatra. Vzhledem k tomu, že česká armáda zakoupila tři jednotky, dá se v tomto případě těžko hovořit jen i o náznaku nějakého offsetu.

A teď to nejzajímavější, Arthur i Sněžka budou zařazeny k 13. dělostřeleckému pluku v Jincích, který má ve výzbroji 122mm houfnice "Gvozdika", 152mm houfnice M77 "Dana" a 122mm raketomety RM77. Všechny tyto zbraně jsou sovětského původu a nekompatibilní s municí NATO. Proslýchá se, i když to nemohu potvrdit, že po českých muničácích leží sotva deset kusů prošlé munice na hlaveň. Vzhledem k tomu, jak se po léta řídí Ministerstvo obrany by se nebylo čemu divit.

Vzhledem k tomu, že se v nejbližších letech, tedy v době životnosti těchto zbraňových systémů, nedá očekávat pozemní útok proti České republice, měli by se dělostřelci hlavně podílet na spojeneckých vojenských akcích OSN, NATO nebo EU. Jenže malér je v tom ty těžké houfnice někam dostat jinak než vlakem. Česká armáda nemá ani jedno pořádné transportní letadlo velikosti C-17. A jiná než letecká přeprava při dnešním charakteru možných vojenských zásahů není myslitelná.

Česká armáda dostává novou nákladnou hračku, kterou sotva potřebuje. Cena, byť se jedná o peníze daňových poplatníků, samozřejmě nebude zveřejněna. A jsme nazpátek u Gripenů. Pokud by se česká vláda vzmohla na vypracování ucelené, konkretní a dlouhodobé vojenské doktriny v rámci NATO, mohla místo pronájmu stíhaček koupit transportní letouny a Česká armáda se mohla stát samostatnou, aktivní a platnou složkou obranného paktu. Místo toho bude operetní letka a radary Arthur s akčním radiem 40 km spárované se starými sovětskými houfnicemi s dostřelem 15km.

Ale jelikož se v Česku všechno dokonale a nadlouho utají, mohl by se někdo případně pozeptat na této adrese,

ERICSSON spol. s r.o.
Sokolovská 79 cp. 192
186 00 Praha 8, tel: 4202 24 000 111,
za kolik, že se ty ARTHURy koupily, aby až zase vypukne nějaký skandál s byty čelných politiků, bylo hned jasné od kterých strejců se ty peníze vzaly.

JAS-39 Gripen  Foto: Jiří Wagner



Další články tohoto autora:
Dušan Neumann

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku