Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 18.2.2005
Svátek má Gizela




  Výběr z vydání
 >VÍKENDOVINY: Děda Herodes, vnuk a tajemný cizinec
 >GLOSA: Jak trestat popírání holocaustu?
 >POLITIKA: Proč Gross nakonec zůstane premiérem
 >EVROPA: Proč je evropská ústava tak objemná aneb Jak feministky k euroústavě přišly
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Holič
 >LETECTVÍ: Nové ostrovní letiště zvedlo kotvy
 >SPOLEČNOST: Evropo – tvoje jméno je Zbabělost
 >ENERGETIKA: Platit za zónu havarijního plánování?
 >PSÍ PŘÍHODY: V pátek má být obleva
 >VIA CAROLINA: Tradiční spojnice českých zemí s evropským západem
 >SPOLEČNOST: Mafie pro neziskový sektor
 >DOKUMENT: Reakce SOCR na omezení prodejní doby
 >PENÍZE.CZ: Jak průhledné jsou sliby stavebních spořitelen?
 >POLITIKA: Jak je to vlastně s tou koalicí?
 >ARMÁDA: Švédská cesta do Evropy - tradičně přes Prahu

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Evropa  
 
18.2. EVROPA: Proč je evropská ústava tak objemná aneb Jak feministky k euroústavě přišly
Jiří Zahrádka

Člověk by si mohl myslet, že v základním zákoně (chcete-li v základní smlouvě) Evropské unie by měl být jen výčet obecných pravidel, z kterých by se později mohly odvozovat běžné zákony a precedenční výroky Soudního dvora. Jedním z takových pravidel by jistě měla být zásada rovnoprávnosti a nediskriminace. A tak bychom mohli souhlasit s článkem I-2 euroústavy, který říká: "Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin." Mohli bychom namítnout, že právní stát samozřejmě dodržuje "lidská práva, včetně práv příslušníků menšin," a je tedy zbytečně rozvíjet věty typu "dřevěné dřevo, které je ze dřeva."

Ale nebuďme malicherní a kývněme i na další část uvedeného článku: "Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů." Upřímně, pojem "rovnosti" se nám začíná zbytečně opakovat, navíc se významově překrývá s "nepřípustností diskriminace" a sám o sobě, spolu se zákazem diskriminace, obsahuje rovnost žen a mužů - i bez jejího výslovného uvedení. Můžeme se proto ptát, čeho chtěli autoři euroústavy dosáhnout vyzdvihnutím jednoho druhu rovnosti (mezi ženami a muži), když jiné druhy rovnosti (na základě vyznání, politického názoru, barvy pleti atd.) konkrétně neuvedli.

Ústava pro sklerotiky?

Ale nebuďme malicherní, přijměme tyto kosmetické vady a pojďme po stopě rovnosti dále. Hned v následujícím článku nám euroústava připomene, že mezi cíle Unie patří kromě jiného rovnost žen a mužů. Euroústava je zřejmě v rámci principu nediskriminace přizpůsobena extrémně sklerotickým čtenářům, chce se říci. Ale nebuďme malicherní...

Přijdeme k článku II-81, který nás znovu ujistí, že se “zakazuje jakákoli diskriminace založená zejména na pohlaví…”, ale přidá také další kritéria, od majetku přes sociální původ až po sexuální orientaci. Proč jen se autoři ústavy stále opakují a proč – když už chtějí pozitivně vymezit všechny druhy diskriminace, které je zrovna napadly – tak neučinili hned u úvodního článku, který rovnost a zákaz diskriminace zmiňuje?

Ale nebuďme malicherní a pohleďme dále – na článek II-83 s nadpisem… “Rovnost žen a mužů.” Ten nás ujistí, že “rovnost žen a mužů musí být zajištěna ve všech oblastech včetně zaměstnání, práce a odměny za práci,” ale zároveň dodá, že je možné přijímat opatření ke zvýhodnění “nedostatečně”(???) zastoupeného pohlaví. V části III nás ještě několik dalších ústavních článků informuje o tom, jak se EU ve svých politikách zaměří na boj proti diskriminaci na základě pohlaví, sexuální orientace, náboženského vyznání a jak může k tomuto boji vydat evropské zákony. A abychom se vrátili k tématu rovnosti mezi muži a ženami, stanoví článek III-214 s detailností, hodnou speciálního zákona (nikoli ústavy) principy “stejné odměny žen a mužů za stejnou nebo rovnocennou práci,” přičemž podrobně definuje termín “odměna”, vysvětlí rovnost v odměňování při časové či úkolové mzdě a zaváže Unii k přijetí zákonů ve prospěch rovnocenného postavení mužů a žen v otázkách práce a zaměstnanosti. Neopomene samozřejmě zopakovat, že je možné zvýhodňovat nedostatečně zastoupené pohlaví.

S feminismem na věčné časy

Mohli bychom se ptát, jak to, že ústava vychází z jednoho konkrétního ideového proudu (feminismu), místo toho, aby respektovala smluvní svobodu zaměstnance a zaměstnavatele na stanovení odměny a přijímání žen či mužů (žena – bodyguardka objektivně nezmůže tolik, jako dvoumetrákový kulturista, který zase nenabídne ženskou citlivost třeba v oblasti sociální péče). Především je však otázkou, proč se jedno téma se stejnými termíny několikrát opakuje v jednom dokumentu, a proč ústava obsahuje podrobné definice, které by měl obsahovat spíše zvláštní zákon.

Ale nebuďme malicherní!…?

Jiří Zahrádka
Eu.ePortal.cz
(publikováno ve zpravodajském čtrnáctideníku RC Monitor - http://res.claritatis.cz)




Další články tohoto autora:
Jiří Zahrádka

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku