Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 18.2.2005
Svátek má Gizela




  Výběr z vydání
 >VÍKENDOVINY: Děda Herodes, vnuk a tajemný cizinec
 >GLOSA: Jak trestat popírání holocaustu?
 >POLITIKA: Proč Gross nakonec zůstane premiérem
 >EVROPA: Proč je evropská ústava tak objemná aneb Jak feministky k euroústavě přišly
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Holič
 >LETECTVÍ: Nové ostrovní letiště zvedlo kotvy
 >SPOLEČNOST: Evropo – tvoje jméno je Zbabělost
 >ENERGETIKA: Platit za zónu havarijního plánování?
 >PSÍ PŘÍHODY: V pátek má být obleva
 >VIA CAROLINA: Tradiční spojnice českých zemí s evropským západem
 >SPOLEČNOST: Mafie pro neziskový sektor
 >DOKUMENT: Reakce SOCR na omezení prodejní doby
 >PENÍZE.CZ: Jak průhledné jsou sliby stavebních spořitelen?
 >POLITIKA: Jak je to vlastně s tou koalicí?
 >ARMÁDA: Švédská cesta do Evropy - tradičně přes Prahu

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Evropa  
 
18.2. SPOLEČNOST: Evropo – tvoje jméno je Zbabělost
Mathias Döpfner

„Evropo“ – tvé jméno je „Appeasement“ – „Usmíření“, napsal před několika dny Henryk M. Broder do „Welt am Sonntag“. To je věta, která nejde z hlavy, (nedá se zapomenout) poněvadž je strašně správná.

Appeasement stál miliony židů i lidí ostatních konfesí život, protože spojenci v Anglii a Francii dlouho jednali a váhali, až zjistili, že Hitlera se nedá vzít „do spolku“, nýbrž musí se udělat něco proti. Appeasement stabilisoval sovětský komunismus a Německou demokratickou republiku (NDR) v tom, že části Evropy proměnili v ideologii nelidského státu utlačující své občany. Appeasement ochromil Evropu, když v Kosovu řádilo vraždění národů, debatovalo se tak dlouho, až tam Američané naši úlohu vyřídili. Evropský Appeaement, zakuklený v mlhavém výrazu „aequidistanz“ se omezuje jen na sebevražedné atentáty přísně věřících - fundamentalistických Palestinenců, místo tu jedinou demokracii na středním východě ochraňovat. Appeasement razí mentalitu Evropy, která přehlíží 300.000 Saddamem v Iráku mučených a zavražděných obětí a kritisuje Georg Bushe nejhoršími posudky za jeho pohnutky k nastolení míru. Appeasement se jeví ve své groteskní formě, jestliže reaguje na stupňující se násilí islamistických fundamentalistů v Holandsku, či jinde, tím že se v Německu navrhne přece jen zavést do kalendáře muslimský svátek.

Co se musí ještě stát, než evropská veřejnost a političtí vůdci si uvědomí: že jde o křížové tažení, podle vedené, systematicky řízené fanatisovanými moslemy, mířící proti civilistům, namířené proti našim svobodným, všeobecným, západně orientovaným společnostem. Konflikt, který pravděpodobně potrvá déle, než všechny ty velké vojenské události posledního století. Konflikt vedený protivníkem, který nezná toleranci nebo někomu vyjít vstříc, nýbyž který taková gesta nerozumí a pojímá je jen jako výraz slabosti.

Dva američtí presidenti nedávné doby, měli tu odvahu rozhodnutí „Anti Appeasement“ (proti usmíření): Reagan a Bush. Reagan ukončil studenou válku, Bush, podporovaný sociálním demokratem Tony Blair, poznal nebezpečí islamistického boje proti demokracii. Jeho historická role bude teprve v několika letech ohodnocena.

Evropa si žije ve svém pohodlí, na svém mnoha-kulturním „písečku“, namísto aby se znač-ným sebevědomím chránila hodnoty liberální společnosti a působila jako atraktivní střed síly na tom poli napětí světových mocností – Amerika a Čína. My se zatím ukazujeme jako světoví mistři v toleranci proti těm netolerantním, tak jak to dokonce právem již kritisoval Otto Schilly. Proč vlastně? Protože jsme tak morální? Spíše je k obavě, my jsme tak materialističtí.

Bush riskuje pro svoji politiku snížení ceny Dolaru, vysoké zadlužení státu, výrazné trvalé zatížení amerického národního hospodářství – poněvadž jde o všechno.

Zatím co ti údajně materialističtí kapitalističtí dravci znají v Americe své priority, my si opatrujeme své „ďůlky“ našeho úzkostlivě ochraňovaného sociálního blahobytu. Jen se nevmě-šovat, to by mohlo něco stát! To raději diskutujeme o 35 hodinovém týdnu, nároky na ošetřování chrupu a posloucháme televisní pastory, kteří chtějí „podávat ruku vrahům“. V těchto dnech připomíná Evropa spíš stárnoucí tetku, která své třesoucí se ruce klade na své poslední šperky, zatímco se právě zloděj dobývá do bytu sousedů. Evropo – tvoje jméno je zbabělost.

Co se musí ještě stát, aby si evropská veřejnost uvědomila: jde o druh křížového tažení proti naší svobodné, otevřené společnosti západního charakteru.

Die Welt

Mathias Döpfner (ředitel nakladatelství Axel Springer)

Přeložil: Miloš Kutina


Další články tohoto autora:
Mathias Döpfner

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku