Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Sobota 19.2.2005
Svátek má Patrik




  Výběr z vydání
 >SVĚT: Klimatické změny předvídané do několika let jsou velké politikum
 >FEJETON: Staré dobré knihy
 >MÉDIA: „S pistolí v kapse“
 >MOBY DICK: Problémy s rovnoprávností
 >ZÁBAVA: Kuřácká internacionála
 >MÉDIA: Proč skoro neposlouchám rádio?
 >CHTIP: Dvakrát o blondýnách
 >MEJLEM: S Telecomem na věčné časy aneb Reality show Na vlastní uši
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Václav Havel hostem Českého rozhlasu
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Růžový panter k případu vyšetřování lichvy
 >VÍKENDOVINY: Děda Herodes, vnuk a tajemný cizinec
 >GLOSA: Jak trestat popírání holocaustu?
 >POLITIKA: Proč Gross nakonec zůstane premiérem
 >EVROPA: Proč je evropská ústava tak objemná aneb Jak feministky k euroústavě přišly
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Holič

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  
 
19.2. FEJETON: Staré dobré knihy
Petr Kersch

Znám pěknou řádku lidí, kteří rádi čtou knihy, ty opravdové knihy, poctivě napsané, poctivě vytištěné, svázané a s očíslovanými stránkami, s důkladnými informacemi o vydavateli, o počtu výtisků, typu použitého písma, někdy se dozvíte i adresu tiskárny, ve které knížku zhotovili, dokonce se dozvíte i cenu, myslím prodejní cenu, samozřejmě, nikoliv cenu antikvární nebo dokonce cenu sběratelskou; tu první někdy najdete někde v růžku předsádky, je tužkou načmáraná až k nečitelnosti, tu druhou znají jenom odborníci a fajnšmekři.

Jako by se hledali... Čtenáře starých dobrých knih najdete obvykle v antikvariátě. Majitelka krámku hledí na ně shovívavě, znají se, zdraví se s úsměvem, který žádný zlodějíček nemůže napodobit. Stálý návštěvník antikvariátu je obeznámen s dislokací všech žánrů: detektivky vlevo u vchodu, science fiction hnedky vedle, největší regál patří beletrii, srovnáno abecedně podle autorů. V zadním rohovém regálu sídlí poeti, čeští i přeložení. Naproti na policích najdeme přírodní vědy, okultismus, dále pak slovníky: cizojazyčné, obrázkové, výkladové, odborné a speciální. A hele - rusko-čínský slovník, vydaný kdysi za Stalina Akademií nauk SSSR... Ještě nenašel svého kupce. Vpisovanou cenu několikrát opravovali, papír je v tom místě skoro prodřený. Prodej knih není "běh na dlouhou vzdálenost", nýbrž přímo během maratónským. "Na každou knížku se kupec najde," říká paní Helena, majitelka, ředitelka a prodavačka v jedné osobě, "jde o to, dočkat se ho."

Někdy musíte strávit v antikvariátu celé hodiny, než se podaří vylovit z regálu levných, pozapomenutých svazků nějaké pozoruhodné dílko, které uniklo ostrozraku podnikatelky. Takový nález "Babičky" v úhledném malém formátě 10,5 krát 14,5 cm, v celokožené vazbě, by potěšil i letošní jubilantku... Vydání z roku 1953? Nezdá se vám to nijak zvláštní? Podrobnějším náhledem zjistíte, že knížku vydalo Státní nakladatelství krásné literatury v lednu 1953 jako svoji první (!) publikaci. Graficky upravil Cyril Bouda... Cena výtisku v celokožené vazbě 110 Kčs. Tužkou vpravdě historickou opraveno neznámým knihkupcem na 22,- Kčs, ano, pět ku jedné, opraveno po měnové reformě, o které Antonín Zápotocký, prezident a taky spisovatel, tvrdil, že nikdy nebude... Kdo je dnes Antonín Zápotocký a kdo je Božena Němcová? Nechám to na vás...

V Kutné Hoře mají krásný antikvariát v Barborské ulici. Jde se po schodech do suterénu. Asi před pěti lety jsem tam byl na "lovu" a všiml si, že na jedné z mnoha polic, mezi hnědými, černými a šedými knižními hřbety je jeden rudý... Vytáhl jsem knížku vázanou do tmavočerveného odřeného sametu, desky sevřeny mosaznou sponou, listy zdobené zlatou ořízkou - připletli sem nějaký holčičí památníček, myslím si... Rozevřu plechovou sponu - ó nikoliv!

Francouzský překlad "Babičky", tiskárna Eduard Grégr, Praha, vydání z roku 1880, vlastním nákladem překladatelky Josefy Boženy Koppové. Pod maskou znuděného zákazníka jsem prodavačce zaplatil požadovanou stokorunou a honem pospíchal k východu. Až na náměstí, dřív než jsem dárek zabalil a poslal do Paříže, jsem zvědavě zalistoval, abych našel to místo, kde v českém originálu sluhové na zámku zdraví babičku francouzsky Bon jour... Jakpak si s tímhle oříškem poradila překladatelka?

Vtipně: sluhové zdravili italsky!

Nad starými knihami se zastavit... Něco o nich napsat zajímavého... Místo ustavičného lamenta, že "lidi dneska nečtou"...

Tak zase někdy.

© Petr Kersch, únor 2005


Další články tohoto autora:
Petr Kersch

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku