Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 23.2.2005
Svátek má Svatopluk




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Neotřelá tvář v čele - Michal Kraus
 >SVĚT: Západ hledá pravdu a islám vítězství
 >POLITIKA: Je mi to všechno nějaké divné
 >MÉDIA: Dostál káže vodu a pije víno
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Noste si íča
 >PRÁVO: Lichvář Šiša
 >ZVĚROKRUH: Ryby (1)
 >DETEKTIVKA: Most nikam (2)
 >PSÍ PŘÍHODY: Bart vzdoroval živlům
 >ZÁBAVA: Knižní "swingers" klub
 >HISTORIE: V těžkých dobách (1/20)
 >CHTIP: Hádanka a příhoda na hranicích
 >ZDRAVÍ: Jak jsem přestal kouřit
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: K situaci v Národním bezpečnostním úřadu
 >PENÍZE.CZ: Každoroční daňový kolotoč nabírá na rychlosti

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zábava  
 
23.2. ZÁBAVA: Knižní "swingers" klub
Jiří Staněk

Zajít do swingers klubu může být docela vzrušující. Nebo taky slušný trapas. Těžko říct, nikdy jsem to nezkoušel. Je to drahé a taky nemám co "dát do placu". Moje kamarádky asi nemají patřičné sociální cítění, nerady cokoli půjčujou a sebe ze všeho nejmíň. Tak sem si našel jinou zábavu. Zkusil jsem "bookcrossing". Je to skoro stejně vzrušující, nic to nestojí a jak tvrdí otrlí "bookcrossaři" má to blahodárný vliv na karmu. Ne, nemyslím plynový ohřívač vody samozřejmě. I když na ten možná taky.
A co je to ten "bookcrossing"? Základní idea je stejná jako u swingers klubu. Půjčujete knihu - přítele člověka - lidem, které vůbec neznáte. Jak na to, vám poradí bookcrossingová centrála na webu.

Zájemce musí udělat tři základní kroky:
- Přečíst hezkou knížku (v tom už má většina z nás praxi)
- Zaregistrovat se, obdržet BookCrossingové Identifikační (D)číslo BCID a to vlepit do knížky, kterou chcete dát do oběhu.
- Knížku takzvaně "vypustit" - darovat příteli, nebo ji "zapomenout" v parku na lavičce či v čekárně u doktora.

Slyšel jsem o téhle kratochvíli v rádiu, nápad se mi zalíbil a tak jsem začal šacovat knihovnu, co bych tak mohl postrádat. V té chvíli se probudilo mé horší já. "Cha chááá," povídá drsným vnitřním hlasem, "budeš šířit ideovou diverzi. Perte se a žerte se!" Jenže to už není ideová diverze, spíš špatně strávený kreslený film. Do finálového výběrového kola se dostal Komunistický manifest a Machiavelliho Princ. Obě knihy jsou způsobilé v nepovolaných rukách zavinit nejednu lidskou tragédii. Nakonec to vyhrál Princ, toho mám dvakrát.

Vytiskl jsem si informační štítek stažený z internetu, vyplnil BCID, štítek vlepil na vnitřní stranu desek a začal přemýšlet kde knihu vypustit. Stejně musím do krámu, vezmu ji s sebou. Docela jsem se těšil, jaký to bude pocit. Už jsem se viděl, jak knihu nenápadně umisťuju do regálu a pak z povzdálí sleduju, jak krásná neznámá přichází, se zalíbením v knížce listuje, já jdu kolem ní, ona vysílá vědoucí úsměv, já se ptám jak se jí knížka líbí, ona na to že … Hezký sen, ale zpátky k realitě. Byly to nervy. Vejdu do sámošky a už ve dveřích cítím, jak se mi svírá hrdlo a dělá divně okolo žaludku. Říkám si: "Sakra tenhle pocit znám, to je úplně stejný jako když sme na základce chodili krást do pekárny koblihy." A bylo to stejný. Kolem korzovali černí šerifové a já jsem viděl v barvách, jak mě zatýkají a mají všetečné otázky: "Cos to tam strkal do toho regálu, mladej? Anebo si tam snad něco bral? Ukaž kapsy!" Nakonec jsem zaběhl do uličky, opatrně se rozhlédl, svého Prince rychle šoupnul mezi sušenky Oreo a zmizel směrem k pokladně. Teď zbývá jen čekat, jestli ho tam někdo najde a dá vědět, co je s ním dál.

Ale nakonec to byl docela pěkný zážitek. Příště se vydám na "lov". To se ze záznamů na internetu zjistí přibližný výskyt "vypuštěných" knih a vyrazí se do terénu. Podle dnešních údajů by se měly dvě volné knížky pohybovat i po Praze. Jedna v tramvaji č. 16, opřená o číslo na zadní plošině vlečňáku a druhá v soupravě metra na trase A.

A tady je můj blog.


Další články tohoto autora:
Jiří Staněk

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku