25.2. PENÍZE.CZ: Komu se stát chystá sebrat sociální dávky?
Ludmila Řezníčková
Vláda nám ve věcném záměru zákona o hmotné nouzi prezentovala svoji představu, jak by měli být zabezpečeni lidé, kteří se v nejrůznějších životních situacích dostávají do kritické finanční situace. Důvod navrhovaných změn je očividný, stát vydává na sociální dávky ze svého rozpočtu stále větší částky, proto chce stávající sociální systém reformovat tak, aby se tyto peníze dostaly jenom k těm skutečně potřebným, k těm, kteří mají snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním a nespoléhat jen na sociální dávky.
V praxi se na sociálních odborech setkáte s celou řadou osob, které práci nehledají a pobírání dávek jim naprosto vyhovuje, protože je mají jako doplňkový příjem k práci načerno nebo ke kapesnému od rodičů. Najdou se i tací, kteří si na nezaměstnanost zvykli a práce je pro ně přítěží. Již dávno umí vyjít s omezeným množstvím finančních prostředků a jejich životní situace jim vlastně vyhovuje. Ale jak jedni tak i druzí netvoří většinu "klientely".
Druhá strana mince
Česká republika se stále potýká s velkou mírou nezaměstnanosti, která však dopadá mnohem tíživěji na určité skupiny obyvatel. Je všeobecně známo, že lidé starší 50 let, ženy s malými (a často i většími) dětmi, lidé se změněnou pracovní schopností (nově nazývaní jako lidé zdravotně znevýhodnění) atd. práci hledají jen s velkými obtížemi, zvláště v regionech s velkou nezaměstnaností.
Vláda tedy bude mít těžkou úlohu najít to správné řešení, které by co možná nejméně poškodilo právě tu velmi početnou skupinu nezaměstnaných, kteří skutečně pracovat chtějí, ale zatím navštěvují jednoho zaměstnavatele za druhým a jsou odmítáni.
Podívejme se připravované reformě "na zoubek". Dosud bylo životní minimum chápáno jako určitá státem daná hranice minimálně možného příjmu, pod níž již nastává hmotná nouze.
Životní minimum, tak jak je platné dnes, je koncipováno jako dvousložkové – jedna část je určena na stravu a ostatní základní osobní potřeby, druhá část na domácnost.
| Životní minimum |
| Částka na stravu a ostatní základní osobní potřeby se v současné době stanovuje v |
| v závislosti na věku: |
|
| pro dítě do 6 let činí |
1 720 Kč |
| pro dítě od 6 do 10 let |
1 920 Kč |
| pro dítě od 10 do 15 let |
2 270 Kč |
| pro nezaopatřené (studující) děti od 15 do 26 let |
2 490 Kč |
| pro ostatní osoby |
2 360 Kč |
|
|
| Částka na domácnost se liší podle počtu osob žijících v domácnosti: |
| pro jednotlivce činí |
1 940 Kč |
| pro dvojici |
2 530 Kč |
| pro 3 nebo 4 osoby |
3 140 Kč |
| pro 5 a více osob |
3 520 |
Nově by ale měla bát v zákoně o životním minimu zakotvena pouze částka na osobní potřeby odstupňovaná podle věku a podle pořadí osoby v domácnosti podle následující tabulky:
| Navržené jednosložkové životní minimum |
| Životní minimum |
První osoba v domácnosti |
Druhá osoba v domácnosti |
Třetí a další osoba v domácnosti |
| dospělá osoba |
2 870 Kč |
2 580 Kč |
2 580 Kč |
| dítě do 6 let |
- |
1 870 Kč |
1 310 Kč |
| dítě 6 – 15 let |
- |
2 300 Kč |
1 610 Kč |
| dítě 15 – 26 let |
- |
2 630 Kč |
1 850 Kč |
Částka na domácnost by z životního minima úplně vypadla, vyřešit by ji měl zcela nově koncipovaný příspěvek na bydlení vyplácený úřady pro výplatu dávek státní sociální podpory. Doplatek na bydlení by byl plně v kompetenci obcí, které mají konkrétní znalosti o nezbytných nákladech na bydlení v jejich regionu.
Pravdou je, že při stanovování dávek sociální potřebnosti (lidově nazývané doplatky do životního minima) zákon umožňuje vycházet v odůvodněných případech ze skutečných nákladů na bydlení již nyní (ať již jsou nižší či vyšší než zákonná částka na domácnost). Záleží na konkrétním úředníkovi rozhodujícím o dávce, v jakém rozsahu této možnosti využije. Ovšem protože k onomu zohlednění nákladů na bydlení dochází při posuzování sociální potřebnosti a výpočtu dávky sociální potřebnosti, jsou dosud tyto prostředky poskytovány ze státního rozpočtu.
Co bude změna životního minima pro občany znamenat ve skutečnosti? Podívejme se na několik příkladů:
Z uváděných příkladů je patrné, že samotné snížení částek na stravu nebude až tak kritické, výši dávky ovšem velice ovlivní náklady na bydlení, které budou žadatelům k dávce propláceny.
Co je účelem navrhovaného zákona o hmotné nouzi?
Nová úprava má motivovat příjemce dávek k aktivnímu hledání zaměstnání a přijímání zaměstnání i za nižší mzdu. Pokud příjemce dávek nebude při hledání nového zaměstnání spolupracovat nebo bude nabízenou práci odmítat, budou uplatněny sankce. Dávka bude zastavena nebo v lepším případě dojde k jejímu snížení až na hranici existenčního minima, které má činit 2 010 Kč pro první dospělou osobu a 1 810 Kč na každou další dospělou osobu v domácnosti.
Vláda v návrhu počítá s tím, že se změna životního minima nedotkne dávek státní sociální podpory, které v současné době z životního minima vychází. Změněn bude pouze příspěvek na bydlení, který bude zcela nově koncipován.
Závěrem je nutno podotknout, že se jedná pouze o záměr vlády, který nyní musí projít schvalovacím procesem v parlamentu a senátu a být podepsán prezidentem. Zatím není jasné, zda tento proces proběhne natolik rychle, aby mohl zákon platit již od 1. 1. 2006.
I když vlastní schvalovací proces prakticky ještě nezačal, již nyní se některé skupiny (často příjemci sociálních dávek) nechávají slyšet, že se obávají důsledků plynoucích z těchto změn, zejména pak velkého snížení životní úrovně lidí závislých na dávkách.
A jaký je na danou problematiku váš názor? Jsou nová opatření příliš tvrdá a měla by být zmírněna, nebo je to skutečně nová cesta, jak ušetřit na výdajích, které jsou ze státního rozpočtu na sociální dávky vydávány?
| 
