Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 25.2.2005
Svátek má Liliana




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Kdo slouží komunistům
 >VÍKENDOVINY: Dech mrtvé milenky
 >POLITIKA: Problém je hlubší, než hluboký
 >SPOLEČNOST: Odpískáno
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - holič (2)
 >EVROPA: Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů
 >POLITIKA: Občan Gross
 >ZVĚROKRUH: Ryby (2)
 >PSÍ PŘÍHODY: Hlídači pro kočku
 >DOKUMENT: 25 otázek na premiéra Grosse
 >HISTORIE: V těžkých dobách (2/20)
 >ZDRAVÍ: Tabák nebo lidé?
 >POLEMIKA: Existují racionální vědecké podklady ke Kjótskému protokolu nebo jde pouze o podvod?
 >EKONOMIKA: Sazby beze změny
 >PENÍZE.CZ: Komu se stát chystá sebrat sociální dávky?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Ekonomika  
 
25.2. PENÍZE.CZ: Komu se stát chystá sebrat sociální dávky?
Ludmila Řezníčková

Vláda nám ve věcném záměru zákona o hmotné nouzi prezentovala svoji představu, jak by měli být zabezpečeni lidé, kteří se v nejrůznějších životních situacích dostávají do kritické finanční situace. Důvod navrhovaných změn je očividný, stát vydává na sociální dávky ze svého rozpočtu stále větší částky, proto chce stávající sociální systém reformovat tak, aby se tyto peníze dostaly jenom k těm skutečně potřebným, k těm, kteří mají snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním a nespoléhat jen na sociální dávky.
V praxi se na sociálních odborech setkáte s celou řadou osob, které práci nehledají a pobírání dávek jim naprosto vyhovuje, protože je mají jako doplňkový příjem k práci načerno nebo ke kapesnému od rodičů. Najdou se i tací, kteří si na nezaměstnanost zvykli a práce je pro ně přítěží. Již dávno umí vyjít s omezeným množstvím finančních prostředků a jejich životní situace jim vlastně vyhovuje. Ale jak jedni tak i druzí netvoří většinu "klientely".

Druhá strana mince

Česká republika se stále potýká s velkou mírou nezaměstnanosti, která však dopadá mnohem tíživěji na určité skupiny obyvatel. Je všeobecně známo, že lidé starší 50 let, ženy s malými (a často i většími) dětmi, lidé se změněnou pracovní schopností (nově nazývaní jako lidé zdravotně znevýhodnění) atd. práci hledají jen s velkými obtížemi, zvláště v regionech s velkou nezaměstnaností.
Vláda tedy bude mít těžkou úlohu najít to správné řešení, které by co možná nejméně poškodilo právě tu velmi početnou skupinu nezaměstnaných, kteří skutečně pracovat chtějí, ale zatím navštěvují jednoho zaměstnavatele za druhým a jsou odmítáni.

Podívejme se připravované reformě "na zoubek". Dosud bylo životní minimum chápáno jako určitá státem daná hranice minimálně možného příjmu, pod níž již nastává hmotná nouze.
Životní minimum, tak jak je platné dnes, je koncipováno jako dvousložkové – jedna část je určena na stravu a ostatní základní osobní potřeby, druhá část na domácnost.

Životní minimum
Částka na stravu a ostatní základní osobní potřeby se v současné době stanovuje v
v závislosti na věku:
pro dítě do 6 let činí 1 720 Kč
pro dítě od 6 do 10 let 1 920 Kč
pro dítě od 10 do 15 let 2 270 Kč
pro nezaopatřené (studující) děti od 15 do 26 let 2 490 Kč
pro ostatní osoby 2 360 Kč
Částka na domácnost se liší podle počtu osob žijících v domácnosti:
pro jednotlivce činí 1 940 Kč
pro dvojici 2 530 Kč
pro 3 nebo 4 osoby 3 140 Kč
pro 5 a více osob 3 520

Nově by ale měla bát v zákoně o životním minimu zakotvena pouze částka na osobní potřeby odstupňovaná podle věku a podle pořadí osoby v domácnosti podle následující tabulky:

Navržené jednosložkové životní minimum
Životní minimum První osoba v domácnosti Druhá osoba v domácnosti Třetí a další osoba v domácnosti
dospělá osoba 2 870 Kč 2 580 Kč 2 580 Kč
dítě do 6 let - 1 870 Kč 1 310 Kč
dítě 6 – 15 let - 2 300 Kč 1 610 Kč
dítě 15 – 26 let - 2 630 Kč 1 850 Kč

Částka na domácnost by z životního minima úplně vypadla, vyřešit by ji měl zcela nově koncipovaný příspěvek na bydlení vyplácený úřady pro výplatu dávek státní sociální podpory. Doplatek na bydlení by byl plně v kompetenci obcí, které mají konkrétní znalosti o nezbytných nákladech na bydlení v jejich regionu.
Pravdou je, že při stanovování dávek sociální potřebnosti (lidově nazývané doplatky do životního minima) zákon umožňuje vycházet v odůvodněných případech ze skutečných nákladů na bydlení již nyní (ať již jsou nižší či vyšší než zákonná částka na domácnost). Záleží na konkrétním úředníkovi rozhodujícím o dávce, v jakém rozsahu této možnosti využije. Ovšem protože k onomu zohlednění nákladů na bydlení dochází při posuzování sociální potřebnosti a výpočtu dávky sociální potřebnosti, jsou dosud tyto prostředky poskytovány ze státního rozpočtu.

Co bude změna životního minima pro občany znamenat ve skutečnosti? Podívejme se na několik příkladů:

  • Matka samoživitelka s 4letým dítětem:
    • původní částka: životního minima: 2 360 Kč (matka) + 1 720 Kč (dítě) + 2 530 Kč (domácnost), celkem tedy 6 610 Kč,
    • nová částka: 2 870 Kč (matka) + 1 870 Kč (dítě), celkem tedy 4 740 Kč + náklady na bydlení vyplácené obcí;
  • Manželé se dvěma dětmi ve věku 12 a 16 let:
    • původní částka: 2 360 Kč (otec) + 2 360 Kč (matka) + 2 270 Kč (12leté dítě) + 2 490 Kč (16leté dítě) + 3 140 Kč (domácnost), celkem tedy 12 620 Kč,
    • nová částka: 2 870 Kč (otec) + 2 580 Kč (matka) + 1 610 Kč (12leté dítě) + 1 850 Kč (16leté dítě), celkem tedy 8 910 Kč + náklady na bydlení poskytované obcí;
  • Bezdětní manželé
    • původní částka: 2 360 Kč (manžel) + 2 360 Kč (manželka) + 2 530 Kč (domácnost), celkem tedy 7 250,
    • nová částka: 2 870 Kč (manžel) + 2 580 Kč (manželka), celkem tedy 5 450 Kč + náklady na bydlení poskytované obcí.

Z uváděných příkladů je patrné, že samotné snížení částek na stravu nebude až tak kritické, výši dávky ovšem velice ovlivní náklady na bydlení, které budou žadatelům k dávce propláceny.

Co je účelem navrhovaného zákona o hmotné nouzi?

Nová úprava má motivovat příjemce dávek k aktivnímu hledání zaměstnání a přijímání zaměstnání i za nižší mzdu. Pokud příjemce dávek nebude při hledání nového zaměstnání spolupracovat nebo bude nabízenou práci odmítat, budou uplatněny sankce. Dávka bude zastavena nebo v lepším případě dojde k jejímu snížení až na hranici existenčního minima, které má činit 2 010 Kč pro první dospělou osobu a 1 810 Kč na každou další dospělou osobu v domácnosti.

Vláda v návrhu počítá s tím, že se změna životního minima nedotkne dávek státní sociální podpory, které v současné době z životního minima vychází. Změněn bude pouze příspěvek na bydlení, který bude zcela nově koncipován.

Závěrem je nutno podotknout, že se jedná pouze o záměr vlády, který nyní musí projít schvalovacím procesem v parlamentu a senátu a být podepsán prezidentem. Zatím není jasné, zda tento proces proběhne natolik rychle, aby mohl zákon platit již od 1. 1. 2006.
I když vlastní schvalovací proces prakticky ještě nezačal, již nyní se některé skupiny (často příjemci sociálních dávek) nechávají slyšet, že se obávají důsledků plynoucích z těchto změn, zejména pak velkého snížení životní úrovně lidí závislých na dávkách.

A jaký je na danou problematiku váš názor? Jsou nová opatření příliš tvrdá a měla by být zmírněna, nebo je to skutečně nová cesta, jak ušetřit na výdajích, které jsou ze státního rozpočtu na sociální dávky vydávány?




Další články tohoto autora:
Ludmila Řezníčková

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku