Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 1.3.2005
Svátek má Bedřich




  Výběr z vydání
 >SVĚT: Případné proměny nepředstavitelného v realitu
 >GLOSA: Vážně se v politice nevyznáme?
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Proč mina Claymore vrhá kuličková ložiska
 >SPOLEČNOST: Kádrování policajtů
 >KLIMATICKÉ ZMĚNY: Katastrofa opravdu přijde...
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Mám ji!
 >DETEKTIVKA: Všech pět pohromadě
 >CHTIP: Zkouška z fyziky
 >POVÍDKA: Těžko na cvičišti...
 >PENÍZE.CZ: Legislativní perla motivuje naruby
 >MÉDIA: Klaus : Bush
 >DOPRAVA: Traumatické empirie
 >KNIHA: Komunismus, nacismus a feminismus? (1)
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Velká doba sněhuláků
 >FEJETON: Emigrantské sny

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politický cirkus  
 
1.3. Vidle v oku
(eff)

České úsloví se vyjadřuje o úspěších pochybného typu konstatováním, že je to "lepší než vidlemi do oka". Někdy je ale pochybné, zda by nebylo lepší držet "jednu vidlemi". Jakpak asi je Ivanovi Rulfovi po poslední peripetii jeho soudní anabáze? S jakými pocity přijme oznámení z banky, že mu na konto přibylo deset tisíc korun… od státu jako odškodnění za fatální přehmat, který ho stál kariéru a zničil mu osobní život?

Mimoděk pátráme v paměti, s kolika podobnými případy jsme se už setkali. Záměna jména způsobila uvěznění? Známe to z filmu Brazil. To ovšem byla vize orwellovského typu, kdežto "záměna" o níž jde řeč je tvrdá realita. Rulfův případ je a není ojedinělý. Není v tom smyslu, že úředníci policejní i soudní konají chyby. Chyby mohou udělat i lékaři, ovšem ti nesou za své chyby odpovědnost nejednou byli za přehmaty trestáni. Občas bývají trestáni policisté, když jejich přehmaty do nebe volají. Jak je to s odpovědností soudců, to je otázka zcela jiného druhu. V tomto smyslu jde, bohužel, o případ snad ne běžný, ale rozhodně ne unikátní.

Ojedinělost spočívá v tom, že se Ivan Rulf brání. Dokonce to vypadá, že boj se státním molochem se mu stalo náplní života, když už ho úředníci připravili o kariéru, zničili mu rodinu, pošpinili ho, nespravedlivě zavřeli. Jeho boj odhaluje hrůznou míru lhostejnosti soudní mašinérie. Ještě loni v listopadu se našla soudkyně městského soudu, která zcela vážně vyřkla rozsudek, že křivé obvinění ze strany státu napraví omluva. Musel zasáhnout odvolací vrchní soud. Takže soud udělal "opravu". Místo omluva - odškodnění ve výši deseti tisíc korun. Musíme se ptát, jakou představu má český soud o ceně lidského osudu? Rulf žádal milión. Tento stát zaplatil deset miliard za "pochybení" ve věci televize Nova a nebyl schopen ani doložit, čí pochybení to bylo a kdo nese odpovědnost. Jenže to si na něj musely došlápnout zahraniční instituce - a on nebyl v důsledku své neschopnosti obhájit svoji kauzu.

Případ Ivana Rulfa, to je "něco jiného". Jde o jednotlivce, jedince, kterého může stát beztrestně pošlapat, pošpinit, poškodit, nikdo za nic nemůže a to, že žádá odškodnění, je od něho jistě drzost svědčící o tom, že bude beztak pěkný lump.

Aston


Další články tohoto autora:
(eff)

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku