4.3. Šaškárna skončila plichtou
(eff)
Dopadlo to přesně tak, jak předpokládala většina obyvatelstva - jak zjistily průzkumy veřejné
mínky. Gross se poroučet nebude, bodejť by jo. Lidovci z vlády neodejdou, bodejť by jo. Gross
se jakoby omluvil a Kalousek jakoby zůstal na svém.
Gross se omluvil "za výroky, které se mohly někoho dotknout". Ale v tom přece jádro věci
nebylo. Jádro věci je v tom, že evidentně jeho rodina disponovala částkami v řádu miliónů,
které mají neznámý původ a výmluvy na strýce Vika jsou neprůkazné.
Kalousek měl samozřejmě pravdu, když žádal Grossovo odstoupení. Jenže není možné žádat
odstoupení premiéra, aniž bych byl připraven vzdát se vlastních prebend. Právě na prebendách
ztroskotalo Kalouskovo odhodlání a ohledy na "zájmy státu" a na hrozbu vlivu komunistů jsou
jen plané tlachy. Že hrozí koalice tichá nebo hlasitá s komunisty je výsledek politické
aritmetiky pro první třídu obecné školy. S tímto kalkulem musel Kalousek do "boje" jít.
Poučení z toho není žádné a výsledek nulový. Kdo se díval na lidovce jako na tlupu
podrazníků a bezpáteřných uživatelů moci, nemá důvod názor měnit. Sociální demokraté si na
jedné straně polepšili, protože dokázali zachovat jednotu (zatímco v předchozím případech je
charakterizovala sebevražedná rozhádanost), ovšem na druhé straně se nedokázali zbavit ve
svém čele člověka, který má ruce poskvkněné nevysvětlitelnými penězi.
Pro občana to má jedinou výhodu: už nikdy nebudou moci sociální demokraté blábolit o
"pohledu do očí", o "čistých rukou" a o "upřímnosti", aniž by se jim dostalo zcela
zaslouženého výsměchu.
Jiná věc je, že jsou naši politici splachovací a výsměch jim nevadí.
Aston
| 
