Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Neděle 6.3.2005
Svátek má Miroslav




  Výběr z vydání
 >PRÁVO: Jednání v EU ve věci softwarových patentů
 >POLITIKA: Omerta
 >ÚVAHA: GroSSD
 >PRÁVO: Směrnice EU týkající se softwarových patentů
 >DOKUMENT: Prohlášení k tzv. směrnici o softwarových patentech
 >SVĚT: Koho by měla kopnout Carly Fiorina?
 >MOBY DICK: České Textárny strhávají omezení oddělující evropské národy
 >POVÍDKA: Vasil z Ostravy
 >PRAHA: Neuvěřitelné? Slušný taxikář...
 >EKONOMIKA: Novopečený kapr si rybník vypustit nechce
 >CHTIP: Porucha počítače
 >SPOLEČNOST: 600 miliard v luftu
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Soutěž Má vlast v srdci Evropy
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Zmijovec je oblíbenou pokojovou rostlinou - než rozkvete
 >POLITIKA: Nuda v Praze

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Evropa  
 
6.3. PRÁVO: Jednání v EU ve věci softwarových patentů
Václav Hanžl

Ing. Martin Jahn
místopředseda vlády pro ekonomiku

Věc: jednání v EU dne 7. 3. 2005

Vážený pane místopředsedo,

v pondělí se pravděpodobně zúčastníte jednání Rady EU o softwarových patentech. Je téměř jisté, že dík Dánsku nebude směrnice přijata jako A-item, ani na tomto jednání, ani na žádném příštím, a řada dalších zemí podpoří otevření diskuse. Česká republika tak má výbornou příležitost přehodnotit svůj postoj, aniž by to bylo vnímáno jako prohřešek proti nepsaným pravidlům rychlého postupu vpřed.

Prosím Vás, abyste tuto příležitost využil a podpořil zařazení směrnice jako B-item na další zasedání Rady.

Na květnovém zasedání sice pan náměstek Somol na začátku jednání podpořil text směrnice (na základě stanoviska UPV), ale zmínil se také o probíhajících debatách v ČR a vyjádřil se k věci na samém začátku jednání, kdy bylo možno předpokládat přijetí lepší verze textu - například mohla být do směrnice zařazena část, která záhadně zmizela těsně před hlasováním, jak si všiml zástupce Itálie.

Řada dalších událostí a analýz od tohoto jednání ještě dále silně snížila věrohodnost přijatého textu. Souhlasit s další diskusí v Radě je myslím nyní naprosto oprávněné a logické stanovisko, které může ČR zcela se ctí zastávat. Naopak, další podpora nyní již politicky mrtvého textu by nás zbytečně stavěla do role právem poražené menšiny, podezřelé z neznalosti, naivity či korupce.

Můj názor, že současný text směrnice je zcela nevhodný, je založen na dlouhodobém a velmi podrobném pozorování způsobů efektivní tvorby softwaru, způsobů ochrany duševního vlastnictví a souvisejících postojů všech zúčastněných stran. Problém pečlivě sleduji od prvních náznaků před téměř dvaceti lety v USA. V posledních měsících se aktivně snažím ovlivnit postoj ČR, protože situaci vnímám jako mimořádně kritickou pro další rozvoj tvorby softwaru v Evropě.
Budete-li si přát, jsem připraven poskytnout Vám o této věci další podrobné informace.

Chcete-li si na věc rychle utvořit vlastní názor, doporučuji položit odborným poradcům například tyto otázky:

1) Jaké jsou obvyklé náklady na soudní zrušení triviálního patentu, který neprávem udělil Evropský patentový úřad a po jisté době je jednotlivě rušen v evropských zemích?

2) Je-li účelem směrnice harmonizovat, pak nyní existují patenty, které v některých zemích Evropy uděleny být mohou a v jiných nikoli. Které konkrétně to jsou a jak s nimi bude naloženo po harmonizaci? (K těmto patentům si pak můžete vyžádat nezávislá stanoviska.)

Takové otázky myslím zatím Úřad průmyslového vlastnictví vládě nezodpověděl, protože nejspíš ani položeny nebyly. Jsem pevně přesvědčen, že odpověď na první otázku jednoznačně potvrdí faktickou nemožnost bránit se proti triviálním patentům jejich rušením a odpověď na druhou otázku odhalí naprosto lživou argumentaci Evropské komise.

Snaha chránit software pomocí patentů je sice do jisté míry pochopitelná a účinná, avšak krajně společensky nebezpečná. Ochrana duševního vlastnictví bývá popisována jako jakýsi pomyslný plot, který si tvůrce postaví kolem svého pracně vybudovaného majetku, aby tento majetek chránil. V případě softwaru takovou funkci opravdu plní copyright, avšak rozhodně takto nefunguje patent.

Softwarový patent zde lze spíše než k plotu přirovnat řekněme k samopalu - je možno jím bránit svůj pozemek, ale lze jím také napadnout kohokoli kdekoli, podobně jako patenty na triviální algoritmy umožňují napadnout kohokoli, kdo náhodou takový algoritmus také použil. Patent zde nechrání jen vlastní dílo, umožňuje také přivlastnit si na základě náhodné shody dílo cizí. Vzhledem k obrovskému rozsahu programů je taková shoda velmi častá, nesrovnatelně častější než třeba v chemii či ve strojírenství.

V tomto přirovnání je již snadné představit si patentové gangstery, kteří patenty jen a pouze zneužívají, a tato představa dnes již bohužel naprosto přesně odpovídá realitě - viz například příklad firmy Acacia. Evropská komise se nám přitom stále pokouší namluvit, že takovou situaci vyřeší ještě mnohem větší množství široce dostupných samopalů alias patentů.

Věřím, že v budoucím ujasňování demokratických principů v EU dokáže Česká republika i Rada EU zaujmout konstruktivní stanovisko a v roli právem poražených zůstane jen záhadnými způsoby motivovaná Evropská komise.

S pozdravem

Václav Hanžl
hanzl@noel.feld.cvut.cz

V Praze dne 5. března 2005

P.S. Kopii tohoto dopisu si vzhledem k závažnosti problému dovoluji zaslat českému tisku a souhlasím s jeho případnou publikací. S Vaším dovolením bych rád zveřejnil i Vaši případnou odpověď.


Další články tohoto autora:
Václav Hanžl

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku