Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 7.3.2005
Svátek má Tomáš




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Staník, ne státník
 >REAKCE: O vypouštění rybníka mimo sezónu
 >POLITIKA: Premiérova "omluva" před státní vlajkou
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Oslíku, otřes se
 >PŘÍRODA: Zombie červ kostižer
 >LITERATURA: Prosté umění vraždy?
 >SPOLEČNOST: Negativně nebo pozitivně
 >PSÍ PŘÍHODY: Patálie s granulemi
 >POLEMIKA: Presumpce čeho?
 >CHTIP: Stupně zimy
 >JEDNOHUBKY: Člověče, nezlob se
 >PENÍZE.CZ: Hypoteční úvěry: zapeklité podmínky
 >PRÁVO: Jednání v EU ve věci softwarových patentů
 >DOKUMENT: Prohlášení k tzv. směrnici o softwarových patentech
 >PRÁVO: Směrnice EU týkající se softwarových patentů

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
7.3. POLITIKA: Premiérova "omluva" před státní vlajkou
Jiří Wagner

V sobotu večer vystoupil Stanislav Gross na vlastní žádost v České televizi a na Radiožurnálu s projevem, který všechna média interpretují jako omluvu(sic!).

Ministerský předseda se však ve svém prohlášení dotkl svých problémů a událostí z poslední doby jen okrajově, třemi větami:

"...chtěl bych se vám omluvit za vysvětlování svých osobních záležitostí, která mohla v některých případech působit zmatečně. Musím se přiznat, že jsem necítil zprvu ochotu vysvětlovat záležitosti, které jsem mylně považoval za soukromé. A za toto se omlouvám a omlouvám se i za to, že jsem tím zavdal příčinu k určitým politickým půtkám a šarvátkám, které sice byly možná zneužity, ale prvotní příčina byla v tomto mém přístupu. "

Bohužel, více slov na vlastní obranu jsme od něj neslyšeli, nezmínil se ani o podivném původu peněz určených na zaplacení jeho bytu, ani o propojení jeho manželky Šárky s nyní nejznámější pražskou bordelmamá Libuší Barkovou - pro manželku premiéra dost obskurním kontaktem. Svým vystoupením dal náš ministerský předseda najevo, že celou záležitost považuje za vyřízenou a v mnoha dalších souvětích se rozhovořil o nutnosti majetkových přiznání a dík jakémusi zvláštnímu myšlenkovému pochodu varoval před zneužíváním situace a před tím, abychom nepodléhali různým populistickým pokušením, protože je před námi mnoho výzev a úkolů. Česká republika se totiž urputně dere na špičku Evropské unie, a to jen díky úsilí jeho Strany, pročež se chystá během nadcházejícího měsíce předložit novou, blíže nespecifikovanou společenskou smlouvu. Vcelku jednoznačně tento Grossův myšlenkový postup charakterizoval příspěvek Kdo nesouhlasí, tak ať táhne? na serveru Bleskově.cz, v němž autor napsal:

"Co má proboha Evropská unie společného s jeho bytem na Barrandově, strejdou Vikem a s bordelem paní Barkové? Už samotný fakt, že svůj soukromý problém místo jednoduchého vysvětlení převtělil do vládní krize a pasoval ho na útok na celou rodnou stranu, celý národ přinejmenším udivil. A teď se navrch dozvídáme, že naše země má našlápnuto stát se světovým ekonomickým tygrem, zatímco EU zaostává, a my jí z toho srabu pomůžeme jedině v čele se Standou Grossem."

Grossův projev, prezentovaný nám jako omluva, byl do značné míry slátaninou - několik slov jakoby omluvných a řídká, leč mnohoslovná omáčka o našich úkolech, o Evropské unii a o tom, že "kdo nejde s námi, jde proti nám".

Je vcelku pochopitelné, že Grossovo vyjádření přivítali potleskem a pochopením pouze jeho soukmenovci, kteří si udrží svá koryta, a nepřekvapí ani to, že předseda přicmrdávající miniUnie svobody Pavel Němec se vyjádřil v tom smyslu, že je to pozitivní signál pro stabilitu současné koalice - udržení vládního uskupení v nezměměné formě je totiž jedinou možností, jak ještě pár měsíců chránit Unii před pádem do propasti politického zapomnění.

Úřadující předseda ČSSD a bohužel stále ještě premiér České republiky nám vzhledem k naprosté absenci zvážení souvislostí a skutečných příčin současné vládní krize ve svém pětiminutovém proslovu neřekl vůbec nic. Jeho Mým národům nás přesvědčilo o jediném - že se bude své funkce držet zuby nehty. Při jeho vzdělání, intelektuálním vybavení, naprostém nepochopení pojmu politická kultura, moci- a ziskuchtivosti se tomu ani nemůžeme příliš divit - co jiného než politiku by taky mohl dělat.


Další články tohoto autora:
Jiří Wagner

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku