Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 9.3.2005
Svátek má Františka




  Výběr z vydání
 >ÚVAHA: Vzestup a pád Stanislava Grosse
 >1968: Odškodňovat by nemělo Česko
 >MÉDIA: Čtvrthodinka nenávisti
 >SPOLEČNOST: Původ korupce v České republice
 >EVROPA: Deset omylů Václava Klause
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jiné kafe
 >GLOSA: Honička pro šťouraly
 >8. BŘEZEN: Co vlastně máme slavit?
 >PSÍ PŘÍHODY: Ten hnusný flek
 >ÚVAHA: Proč honit pavouky ze starých foliantů?
 >INTERNET: Oběti přesměrování zažalují Český Telecom
 >NÁZOR: Otevřený dopis poslancům Parlamentu ČR
 >HISTORIE: V těžkých dobách (5/20)
 >CHTIP: Alkohol
 >PENÍZE.CZ: Rozměnit? Spíš než v bance, raději v trafice

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
9.3. NÁZOR: Otevřený dopis poslancům Parlamentu ČR
Iveta Lukášová

Pane premiére, dámy a pánové.

Dovoluji si Vás oslovit, jako občanka České republiky, a obracím se na Vás s názorem na současnou situaci a dění na naší politické scéně, kterého jsem nedobrovolnou účastnicí.

Sleduje-li občan zpravodajství v našich médiích a poslouchá-li diskuse Vás, poslanců Parlamentu České republiky, nabývá mnohdy přesvědčení, že politika je pouze kolbištěm moci a snahou „udržet se tam“.

Skutečná politika je ale nástrojem demokracie, je to starost a péče o věci veřejné, zodpovědnost a schopnost vést dialog, obhajovat vize a programy a hledat čestné kompromisy. S přesvědčením a vírou, že jste Těmi, kteří zvládnou tento náročný úkol, Vám dáváme svůj hlas ve volbách.

S údivem a rozpaky sleduji dění na naší politické scéně. V posledních týdnech jsme svědky tzv. vládní krize, jak tento stav nazýváte. Rozbory příčin a důsledků této situace nechám povolanějším. Chci Vám sdělit názor Můj, normálního občana, který velmi zodpovědně zvažuje, koho volit, který velmi pozorně sleduje veřejné dění, který poctivě vyplňuje daňové přiznání a který si opravdu uvědomuje, na základě vlastních zkušeností, složitost správy věcí veřejných.

Nedomnívám se, na rozdíl od Vás, že se jedná o další krizi. Z mého pohledu hodnotím situaci spíše jako normální, ve smyslu takřka trvalého stavu na naší politické scéně.

Co ale vzniklá situace ukazuje? Politická témata a politická kultura byly nahrazeny hašteřením. Ve Vašich slovnících se používání vulgarismů stalo samozřejmostí, arogance, plytké diskuse, vzájemné osočování a obviňování, při kterém se dozvídáme o porušování zákonů…. To vše ukazuje na hlubokou morální devastaci Nás všech, protože Vy jste pouze „vybraným vzorkem naší společnosti“. Vás jsme poctili důvěrou ve správu věcí veřejných. Vy jste Těmi, kdo zásadně ovlivňují morálku společnosti.

Pan premiér nám sdělil, že jedinou autoritou, před kterou se skloní, je občan a strana. Pan předseda poslanecké sněmovny nám sdělil, že politik je instrumentem programů svých stran.

Nepřeji si, abyste se před námi skláněli! Přeji si, abyste byli především vnitřně svobodnými a odpovědnými lidmi, kteří jsou schopni vnitřní sebereflexe. Nepřeji si, abyste byli instrumenty svých programů. Přeji si, aby programy byly především platformou pro obhajoby názorů a nastolování smysluplných koncepcí, na jejichž konci by stál občan.

Nemohu se ovšem zbavit dojmu, že My, občané, se vytrácíme z Vašich myslí v okamžiku, kdy nás prostřednictvím „vývěsek podél dálnic“ přesvědčíte o tom, že to s námi zkrátka myslíte dobře.

Je zde ovšem ještě další důležitý aspekt, který svým konáním ovlivňujete. Komunální politika začíná být vnímána skrze Vaše konání. V této chvíli si dovoluji použít své zkušenosti. Na jedné straně starostové a zastupitelé malých obcí, kteří doslova bojují za udržení svých obcí a denně jsou konfrontování se svým konáním svými spoluobčany, na druhé straně radní a zastupitelé velkých měst, kteří přebírají vzorce Vašich chování, výsledkem čehož jsou mnohde vytunelované rozpočty a vědomé porušování zákonů („proč bychom to dělali jinak, co bychom změnili, když to všude dělají stejně?“ citace z osobního rozhovoru s náměstkem primátora statutárního města).

Dámy a pánové, věřím, že ve Vašich řadách převládají lidé kultivovaní, schopní, pracovití a zodpovědní. Prosím, přesvědčte nás o tom. Nedopusťte, abychom vnímali politiku a Vaše konání dle výše uvedených postřehů. Odhodlejte se ke skutečné diskusi a osobní statečnosti, nebuďte instrumenty svých stran. V této chvíli jde o morální stránku věcí. Není nutné Nás zastrašovat scénáři „co se stane, když…“. V této chvíli je nutné neotrávit Nás Vaším konáním, abychom neztratili víru v to, že má smysl volit a ozývat se. Vždyť bez této zpětné vazby nelze vést dialog a i Vaše konání ztrácí smysl.

Pane premiére, přeji Vám sílu k osobnímu rozhodnutí hodného premiéra naší země.

Dámy a pánové, přeji Vám sílu k Vaší práci.

RNDr. Iveta Lukášová, v.r.

V Liberci dne 7. 3. 2005


Další články tohoto autora:
Iveta Lukášová

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku