12.3. Zkouška zralosti
(eff)Václav Klaus si už znepřátelil kde koho, tentokrát to jsou soudci. Odmítl totiž jmenovat
tři desítky čekatelů do funkce soudců. Důvod: není jim třicet let a podle Klause tudíž
nejsou zralí. Soudci protestují a říkají, že v celé Evropě jsme jediní s Lotyšskem, kde o
osudu soudců rozhoduje jeden člověk. Stanovisko k této patálii? Soudnictví je v bídném
stavu, práva se nedovoláte, to řekne každý, hlavně ten, kdo se o to pokusil. Mladou krev
by to rozhodně chtělo. Ovšem jak mladou, to je otázka. Jednatřicet let stačí,
devětadvacet je málo? Tohle je absurdní otázka, ovšem tak ten problém stojí. Klaus ho
řešil jako rybáři: kdo je podměrečný, šup s ním zpátky do vody.
Je to bezesporu složitá otázka. Ani argumentace ministra spravedlnosti Němce není od
věci. Ministr upozornil, že ve středním věku se do postu soudce snaží dostat právníci,
kteří neuspěli jako advokáti. Proto jsou lepší justiční čekatelé, které si soudy samy
vychovaly. Klaus zatím odmítl 32 lidí, jenže zkoušky složilo dalších 42 a během roku
další stovku zkoušky čekají, všem je pod třicet.
No, patnáct jim není. Do limitu jim zbývá rok, dva. To by mohli vydržet? Vždyť i ta
trocha trpělivosti přispívá k formování osobnosti, která má jako profesi rozhodování o
osudu lidských bytostí.
Aston
| 
