Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 15.3.2005
Svátek má Ida




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Nová společenská smlouva? Ano, ale bez Grosse!
 >MÉDIA: Proč mi to vadí
 >ROK 2005: Čerstvé nahlédnutí na dvě místa v Asii - 4
 >POLITIKA: Provinční politici bez politiky
 >GLOSA: Soudci mimo
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Test pro ty mladší - české verze světových hitů
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Prokažte svému národu velkou historickou službu
 >SPOLEČNOST: Stojí prezident nad zákony?
 >ARCHITEKTURA: Historie pražských mostů přes Vltavu I.
 >NAŠINCI: Sopka a doktor
 >CHTIP: Marketing prakticky
 >SPOLEČNOST: Jakou hodnotu má prestiž učitele?
 >PRÁVO: BD Kavčí skála Říčany z pohledu druhé strany
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: V EuroTelu působí ve vrcholném managementu agent STB
 >PENÍZE.CZ: Další návrh důchodové reformy: deponovaný důchod

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Šamanovo doupě  
 
15.3. ŠAMANOVO DOUPĚ: Prokažte svému národu velkou historickou službu
Jan Kovanic

Projev pana říšského ministra Dr. Josepha Goebbelse k českým kulturním tvůrcům a novinářům 11. září 1940 v Berlíně (...kráceno...)

"...Jako mužové ducha si uvědomujete, že v tomto okamžiku se odehrává největší historické drama, jaké dějiny evropského lidstva vůbec znají. Jsem pevně přesvědčen, o tom - a jak by mohlo být jinak! -, že toto drama se rozhodne v náš prospěch.
V tom momentu, kdy se anglická moc zhroutí k zemi, budeme mít možnost organizovat Evropu nově, a sice na základě hledisek, která odpovídají sociálním, ekonomickým a technickým možnostem dvacátého století.
Naše Německá říše prošla před sto lety podobným procesem. Byla tenkrát zrovna tak rozštěpena v mnoho částí, větších i menších, jako je tomu dnes v Evropě. Toto rozdělení na malé státy je snesitelné tak dlouho, pokud nejsou technické prostředky, především doprava, natolik vybudovány, aby přechod z jedné malé země do druhé vyžadoval jen krátkou dobu. Vynálezem parního stroje byl však starý stav znemožněn. Neboť pokud se až dosud k přechodu z jedné malé země do druhé potřebovalo kolem čtyřiadvaceti hodin, byly po založení železnice k takové cestě třeba pouze, řeněme tři nebo čtyři hodiny. Jestliže se tedy před vynalezením parního stroje muselo cestovat vždycky čtyřiadvacet hodin, než se dorazilo k nové celnici, pak se nyní k tomu potřebovalo nejdříve pět, pak tři, pak dvě a konečně půl hodiny, takže takový stav byl i pro federalistického fanatika nemyslný.

...(Při sjednocování) se překonala celá řada odlišností jednotlivých zemí, předsudků, omezení neúměrných politických představ. Musely být překonány; neboť jinak by Říše nebyla s to dosáhnout této jednoty, aby se účastnila velkého konkurenčního boje mocností v Evropě.

...Je samozřejmé, že Bavorák zůstal Bavorákem, Sasík Sasíkem, Prušák Prušákem. Avšak přes toto lokální omezení se naučili během desetiletí vidět a pak i chápat, že teprve v důsledku existence této vzájemnosti se mohla vyřešit celá řada otázek ekonomické, finanční, zahraničněpoliticé a vojenské povahy...

...Technika k sobě přiblížila nejen oblasti, nýbrž i národy mnohem blíže, než si dříve vůbec kdo mohl představit. Zatímco dříve jsme potřebovali čtyřiadvacet hodin, abychom se oklikou přes tisk domlouvali z Berlína do Prahy, nepotřebuji k tomu dnes ani sekundu. Když přistoupím k tomuto mikrofonu, mohou mne slyšet ve stejném okamžiku v Praze, na Slovensku, ve Varšavě, v Bruselu, v Haagu. Jestliže jsem dříve potřeboval dvanáct hodin, abych dojel železnicí do Prahy, letím tam dnes letounem jedinou hodinu. To znamená: technika opět, po sto letech později, k sobě přiblížila národy. Není to jistě náhoda, že tyto technické prostředky vznikly právě teď. Neboť v Evropě přibylo lidí a množství lidí postavilo evropskou společnost před zcela nové problémy životně- a ekonomicko-politické, finanční a vojenské povahy. Působením těchto technických vymožeností se samozřejmě k sobě přiblížily i kontinenty. Mezi evropskými národy si však stále razí cestu vědomí, že mnoho z toho, co se mezi námi dálo, byly v zásadě jen rodinné rozmíšky, pokud je poměřujeme velkými otázkami, které dnes musí řešit kontinenty.

...V žádném případě si nesmíte myslet, že my, pokud zavádíme v Evropě jistý proces pořádku, to děláme proto, abychom jednotlivým národům zkrátili život. Podle mého názoru se musí pojem svobody nějakého národa uvést do souladu se skutečnostmi, před kterými dnes stojíme, a s jednoduchými otázkami účelnosti. Tak jako v rodině nemůže mít jeden její člen právo rušit trvale svou sobeckostí její vnitřní mír, tak nemůže ani jednotlivý národ v Evropě mít natrvalo možnost stavět se proti všeobecnému procesu pořádku.

...Národy, které se do tohoto procesu pořádku zapojily nebo ještě zapojí, stojí nyní před otázkou, zda v tomto procesu zapojování budou spolupracovat rády a z plného srdce, tak říkajíc z loajality, nebo zda se mu vnitřně budou vzpírat. Na skutečnostech samotných to nezmění nic...

...Proto, pánové - a nyní mluvím naprosto reálně politicky, bez jakéhokoli se dovolávání citů: Jestliže s tímto stavem budete souhlasit, či nebudete, je lhostejné; jestliže ho pozdravíte od srdce, nebo ne, je nepodstatné; na samotném stavu nezměníte nic. Jsem nyní toho názoru: když na nějakém stavu nic nemohu změnit a musím stejně brát v úvahu nevýhody tohoto stavu, které tu jistě jsou, pak by bylo pošetilé, kdybych si nezajistil také jeho výhody...

...jste již nyní členem velké Říše, která se chystá dát Evropě nový pořádek. Chce strhnout omezení, která ještě oddělují evropské národy, a srovnat jim cestu navzájem. Skončí se stavem, jenž natrvalo samozřejmě nemůže lidstvo uspokojovat. Konáme tu reformní dílo, o kterém jsem přesvědčen, že jednou bude zapsáno do knihy historie velkými písmeny...

...Nenaplňuje i vás pýchou, že když vy, když přijdete do Hamburku, si budete moci říci: "To je i mé přístavní město." A když budete vidět německé loďstvo: "To je loďstvo, které ochraňuje i náš život!", a když budete sledovat hrdinské výkony německé branné moci: "To je ta branná moc, jež ochraňuje i náš národ, která i kolem nás položila železnou závoru své ochrany!" To bych pokládal za užitečnější a uspokojivější než říci: "No tak holt musíme jít spolu!" a mít přitom v hloubi svého srdce výhrady.
O tom se musíte vy i český národ rozhodnout. Neříkejte: český národ chce to nebo ono. Myslím, že si mohu činit nárok na jisté zkušenosti z oblasti vedení lidu. Lid myslí tak, jak ho učí jeho vrstva inteligence myslet; má vždycky takové představy, jaké má jeho duchovní vedení. Nemělo by vaše duchovní vedení nyní naprosto vážně vystoupit před český národ a ujasnit mu, že se nyní musí rozhodnout? Nemělo by mu říci, že si český národ možná přece jen vybral ten nejlepší úděl?...

...Máte dnes možnost přivlastnit si všechny výhody , které může nabídnout Velkoněmecká říše. Máte zaručenou ochranu. Nikdo vás nenapadne...

...Jsem pevně přesvědčen, že vy, jestliže položíte základy této loajality, nás samozřejmě uspokojíte, avšak na druhé straně prokážete svému českému národu velkou historickou službu. Nesmíme usuzovat podle toho, co lidé říkají dnes. Průměrný člověk totiž nevidí příliš daleko. Je právě úkolem inteligence pozvednout se nad úzký horizont a získat přehled v širším měřítku, představit si ve své fantazii stav, k němuž dojde jednou a proti kterému nesvědčí skutečnost, že tu ještě není. Je vždy úkolem inteligence nějakého národa být průkopníkem přicházejícího stavu, ne slepým zbožňovatelem současnosti.
Vyzývám vás proto, abyste k českému národu mluvili v tomto smyslu. Kdybychom to činili my, český národ by nám nevěřil, protože nás nezná, protože neví, jací jsme my, nacionální socialisté, protože v nás snad viděl nacionální egoismus tam, kde jsme měli v úmyslu vytvořit očištěný vztah mezi dvěma národy, které se navzájem přece musí dorozumět. Vy žijete tam, my žijeme zde. Jedině gigantická katastrofa, jež by zničila náš národ, by mohla přinést jednostranné řešení. Protože to neočekáváme, musíme se nějak dorozumět. Zda jsme si sympatičtí, nebo ne, to není tak moc věcí debaty. Je to nepodstatné. Podstatné je pouze, že dáme oněm mnoha miliónům v Evropě společnou životní základnu a také společný životní ideál. Tento ideál byl až dosud narušován pouze od Anglie. Anglie by chtěla udržovat Evropu v neklidu, protože v tom spatřovala nejlepší zajištění své ostrovní existence. Tento zdroj neklidu bude nyní gigantickými údery naší branné moci odstraněn. Pak budeme mít možnost dát Evropě mír. Jste k tomu srdečně přizváni."

Opsáno z komentovaného překladu vybraných projevů Dr. Josepha Goebbelse "Poznání a propaganda", uspořádal J.J. Duffack, vydalo Naše vojsko, Praha 2002
K 66. výročí nacistické okupace Československa vybral a titulkem opatřil Šaman

Šamanova poznámka: Hezky, logicky a přesvědčivě hovořil pan říšský ministr propagandy k českým novinářům. Goebbelsův list Angriff psal o Češích v předvečer okupace 13. března 1939 trochu jinak:
"Všichni, kdo jsme se domnívali spatřovat známky nadcházejícího pochopení, musíme dnes zjišťovat, že v Praze si jen nasadili masku. Za maskou se skrývá tatáž husitská ďábelská tvář, která nyní po odmaskování znovu a s výsměchem shlíží na krev a teror." (Terorem bylo třeba to, že české oběti německých provokací drze krvácely...).

Myslím, že toto si kulhavý ďábel Goebbels musel mockrát opakovat. A nejen Goebbels.


Další články tohoto autora:
Jan Kovanic

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku