Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 15.3.2005
Svátek má Ida




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Nová společenská smlouva? Ano, ale bez Grosse!
 >MÉDIA: Proč mi to vadí
 >ROK 2005: Čerstvé nahlédnutí na dvě místa v Asii - 4
 >POLITIKA: Provinční politici bez politiky
 >GLOSA: Soudci mimo
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Test pro ty mladší - české verze světových hitů
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Prokažte svému národu velkou historickou službu
 >SPOLEČNOST: Stojí prezident nad zákony?
 >ARCHITEKTURA: Historie pražských mostů přes Vltavu I.
 >NAŠINCI: Sopka a doktor
 >CHTIP: Marketing prakticky
 >SPOLEČNOST: Jakou hodnotu má prestiž učitele?
 >PRÁVO: BD Kavčí skála Říčany z pohledu druhé strany
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: V EuroTelu působí ve vrcholném managementu agent STB
 >PENÍZE.CZ: Další návrh důchodové reformy: deponovaný důchod

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Architektura  
 
15.3. ARCHITEKTURA: Historie pražských mostů přes Vltavu I.
Zdeněk Lukeš

V Kaštanu mám přednášku o pražských mostech přes Vltavu. Je to zajímavé téma a tak se s ním podělím ve třech pokračováních se čtenáři Psa. Tady budu samozřejmě stručný a uvedu jen základní fakta (technické parametry, jakkoli jsou jistě pozoruhodné, nezmiňuji). Pokud máte cokoli k doplnění či opravě, prosím neváhejte.

Nejstarší stále existující a také nejkrásnější je jistě gotický most Karlův (dříve Kamenný), postavený Petrem Parléřem v polovině XIV. století mezi Starým Městem a Malou Stranou. Byl však zřejmě až třetí v pořadí, neboť tu stával nejprve asi most dřevěný, nahrazený kamenným, Juditiným, jehož zbytky najdeme na obou březích. Karlův most byl bohatě dekorován zejména v době barokní a potom v XIX. století (bratři Maxové a jejich žák Böhm). Připomínám, že nejnovější socha na mostě je poměrně mladá – na místě, kde stával sv. Ignác z Loyoly od Brokoffa (zřítil se do Vltavy při poškození mostu povodní v roce 1890 a dnes je v lapidáriu) stojí politicky tehdy přijatelnější sousoší Karla Dvořáka Cyril a Metoděj.

Na další most si Pražané museli počkat několik století. Na přelomu 30. a 40. let XIX. století jej postavil Bedřich Schnirch. Šlo o most řetězový, vedoucí ze Starého/Nového Města na Malou Stranu. Jmenoval most Františka I., byl impozantní, ale vydržel jen do konce století, kdy ho nahradil most nový (viz dále).

Zhruba o deset let později propojil oba břehy Vltavy další most, který spojil Holešovice s Karlínem. Šlo o první železniční viadukt, navržený inženýry Pernerem a Köppem, zřejmě podle studie ing. Negrelliho, známého projektanta Suezského průplavu. Most je neobyčejně dlouhý a v Karlíně se ještě větví. Uvažuje se o tom, že v obloucích na břehu by mohly být zajímavé obchody a kavárny. Já pod oblouky na Štvanici hrával kdysi tenis, při Davis Cupu občas vypustili strojvůdci páru, což bylo velmi půvabné.

V roce 1868 jsou dokončeny dokonce dva mosty najednou. Šlo o most Františka Josefa I. (též Eliščin, po roce 1918 Štefánikův) mezi Bubny a Novým, resp. Starým Městem a Rudolfova lávka mezi Starým Městem a Malou Stranou, tedy od Rudolfina na Klárov (dodnes je tu ulice U Železné lávky). Šlo o elegantní řetězové mosty podle patentu britských inženýrů Ordishe a Lefevra, architektonické řešení bylo snad dílem Maxe von Endeho. Řetězové mosty mívaly krátkou životnost. Štefánikův most nahradil most nový na přelomu 40. a 50. let minulého století (viz dále), lávku pak most Mánesův v roce 1914 (chvíli tu stály obě konstrukce vedle sebe – lépe je někdy starý most zbourat, až když nový stojí! :- )

Tolik pro dnešek, pokračování zase někdy příště.

Zdeněk Lukeš
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998




Další články tohoto autora:
Zdeněk Lukeš

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku