Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 14.3.2005
Svátek má Rút, Matylda




  Výběr z vydání
 >SPOLEČNOST: Voni že žijí v kapitalismu?
 >POLITIKA: Přeje si Gross, aby byly povodně?
 >EVROPA: Podobnost čistě náhodná aneb Jsme stále stejně nepoučitelní?
 >PRÁVO: Proč jsou drogy nebezpečné
 >EKOLOGIE: Ladislavu Mikovi na cestu - od Šumavy 21
 >DOPRAVA: Jede sedlák do mlejna, čtyřma koňma vranejma...
 >SPOLEČNOST: Liberalismus a utopie
 >VĚDA: Experiment pana Milgrama
 >HISTORIE: Krátká vzpomínka na březen roku 1939
 >HISTORIE: Okupace Mělníka a okolí 1939
 >CHTIP: Nejen pro studenty ...
 >ZÁBAVA: Zážitky z německé vesnice aneb Odkdy husité nosí turbany
 >PENÍZE.CZ: Po Evropě s cestovním, nebo zdravotním pojištěním?
 >EVROPA: Hyenismus v Evropském parlamentu
 >MÉDIA: Každý jsme tou nemocí nějak zasažen

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Ekologie  
 
14.3. EKOLOGIE: Ladislavu Mikovi na cestu - od Šumavy 21
Jiří Štich

Náměstek ministra ŽP RNDr. Ladislav Miko zamířil do Bruselu na významný post ředitele ochrany přírodních zdrojů EU. Vzhledem k tomu, že zvítězil mezi devadesátkou uchazečů, mu nelze jistě upírat intelektuální schopnosti. Jaká jsou však morální a etické postoje tohoto člověka, který se stane jedním z nejvýznamnějších českých úředníků v Bruselu?

„Budou to samé komplikované věci," odpovídá Miko na otázku Pavla Barocha z Hospodářských novin, co bude mít v Bruselu na starosti. „Například evropskou síť chráněných oblastí Natura 2000. V této oblasti je nejvíce soudních řízení, která vede Evropský soudní dvůr. Pravděpodobně bude hodně záležet na tom, aby člověk, který se tomu bude věnovat, měl schopnost ve velice konfliktních oblastech najít schůdná řešen.“
Ano, v řešení konfliktních záležitostí má Miko jako náměstek ministra životního prostředí dlouholetou praxi. Například ve sporu o strategii národního parku Šumava toho již dokázal hodně. Tolik zákulisních machinací, lží a manipulací s fakty v jednom sporu má za sebou málokterý vysoký úředník ministerstva. Pokud nás tímto způsobem hodlá reprezentovat i v Bruselu, máme být v budoucnu na co hrdí. Viz přiložené dokumenty o tom, o se v pozadí sporu o strategii v NP Šumava za zády veřejnosti odehrává.

Jiří Štich, jednatel o.s. Šumava 21

Překlad dopisu pana Rheinholda Erlbecka, ministerského ředitele sekce lesního hospodářství, vedoucího oddělení lesnické politiky a lesního hospodářství Bavorského státního ministerstva pro zemědělství a lesy ze dne 30. 6. 2004 adresovaného panu RNDr. Ladislavu Mikovi, Ph.D., náměstkovi ministra ŽP České republiky.

Boj proti kůrovci v NP Šumava

Vážený pane viceministře,

Od roku 1995 jsou vysokohorské polohy česko-bavorských hraničních hor postiženy kůrovcovou kalamitou. Následkem již uhynuly velké části vysokohorského smrkového lesa. Extrémní klimatické podmínky roku 2003 tuto situaci a vývoj škod vystupňovaly.

Na bavorské straně jsou postiženy obzvláště lesy nad 1100 m n.v. na Třístoličníku. U těchto lesů se jedná o poslední zbytky hercinského horského smrkového lesa v Bavorsku. Tento druh smrku je odolný obzvláště extrémním sněhovým a větrným poměrům.

Vysokohorské lesy na Třístoličníku jsou označeny jako FFH-území (Fauna-Flora-Habitate) a podléhají předpisům vyhlášky 92/43/EHS (FFH-směrnice). Podle této vyhlášky se stav těchto lesů nesmí zhoršit. Na základě toho jsme povinni zajistit zachování těchto autochtonních smrkových porostů. Této povinnosti dle článku 6, odst. 2 výše jmenované směrnice podléhají všechny členské země stejnou měrou.

V minulosti probíhal boj proti kůrovci na obou stranách hranice v oblasti Třístoličníku ve stejném smyslu. Po oboustranné dohodě byl boj proti kůrovci prováděn správou NP Šumava v příhraničním pruhu širokém 200 m vždy, když vznikla obava o primární napadení zdravých stromů. Od roku 2004 mají být však podle sdělení ředitele NP Šumava prováděny již jen monitorovací opatření a žádné zásahy proti kůrovci. Tím by se ale staly opatření, prováděné na bavorské straně, prakticky neúčinnými.

Prosím Vás tímto, vážený pane náměstku dr. Miko, aby byla i nadále v NP Šumava zachována možnost kácení a odkorňování napadených stromů v 200 m širokém pruhu při společné hranici, jak tomu bylo doposud. V neposlední řadě by se tak stalo se zřetelem na jmenovanou povinnost zachování námi do evropské sítě Natura 2000 zařazeného území na Třístoličníku, majícího největší význam.

Na základě pokračujícího vývoje kůrovců v napadených příhraničních porostech doufám, že od Vás co nejrychleji, jak to jen bude možné, obdržíme pozitivní zprávu. Pokud bude Vaší stranou shledána potřeba dalšího rozhovoru, jsme Vám pro společné jednání i v případě okamžité potřeby rádi k dispozici.

S přátelskými pozdravy

Erlbeck
Ministerialdirigent (ministerský ředitel)

Překlad dopisu Jaromíra Bláhy a Julie Bartoš za dne 28. 7. 2004 adresovaný čestnému předsedovi bavorské sekce BUND NATURSCHUTZ (Svaz ochrany přírody-nevládní organizace) Huberta Weinzierla

Praha, 28. července 2004

Vážený pane Weinzierl,

obracím se na Vás s následujícími informacemi a prosbou, aby jste nám pomohl v této záležitosti.

I. Dohoda mezi ČR a SRN (Bavorskem) o společné péči Národního parku Šumava a Bavorský les

Možná varianta: Podepsání druhého Memoranda (doplnění předešlého memoranda o společné spolupráci)

Důvod: Politická situace v ČR je momentálně velmi nestabilní, současné vedení ministerstva (Ministr ŽP Libor Ambrozek a zástupce Ladislav Miko), které usiluje o pozitivní změny v NP Šumava, může být v kteroukoliv dobu odstraněno. Momentálně je projednáváno nové složení vlády a existuje naděje, že Ambrozek ministrem zůstane. Současně je však také pravděpodobné, že během jednoho roku dojde k novým volbám. Změny ve vedení ministerstva by mohly znamenat přerušení počatých reforem v NP Šumava.

Proto je nutné doposud probíhající reformy v NP Šumava upevnit, a sice prostřednictvím:

1) změny rozdělení zón v plánu managementu - na tom pracujeme, návrh změn dosavadního členění zón je předložen, jeho projednávání se budou oddalovat a výsledek je nejistý; obce na území NP jsou proti avizovaným změnám.

2) podepsáním společného závazného prohlášení, která má znemožnit, aby političtí zástupci českého MŽP podlehli tlaku obcí a lesnické lobby

Také NP Bavorský les má problémy s obcemi při jednáních o rozšíření prvních zón. To by mohlo snahy o rozšíření první zóny v NP Šumava ztížit. Mezinárodní prohlášení by pomohlo i NP Bavorský les.

Otázka je, jak bychom měli postupovat.

Varianta A - ze spodu: Správa NP Šumava a správa NP Bavorský les sestaví dokument, který bude podepsán od současných ministrů.

Varianta B - se shora: Společné prohlášení bude sestaveno ministry. Na českém MŽP vládne momentálně pozitivní klima, zatímco situace ve správě NP ještě není zcela stabilizovaná. Když prohlášení sestaví správa NP, hrozí event. konflikt s obcemi.

Na České straně jsme o této problematice jednali se zástupcem ministra Mikem, bude dělat v této věci vše, co je v jeho moci (interní informace). Potřebujeme jen pomoc od BUND v tom, aby tato věc byla podobným způsobem dohodnutá i s německým, potažmo bavorským ministrem ŽP a aby nám bylo v daném případě sděleno s kým se event. dohoda uskutečnila a s kým může náměstek Miko vstoupit do oficiálních jednání. Bylo by dobré, kdyby tyto jednání mezi ministerstvy podpořilo usnesení česko-německé komise pro životní prostřední.

II. Trojmezná

Kácení hodnotného jehličnatého lesa podél německo-rakousko-české hranice od Trojmezné po Plechý jsme zabránili blokádou v roce 1999. 2000-2003 se na základě stěžující si strany rakouského kláštera Schlägel (majitel dotčených lesů - poznámka překladatele)v kácení v 200 m širokém ochranném pruhu podél hranice s Rakouskem a Německem pokračovalo. Tento rok česká správa NP kácení v pralese Trojmezná zastavila, aby zabránila vzniku holin na horském hřebenu.

Problém:

Znovu protestují rakouští majitelé lesů a rakouská Zemská lesní rada (Landesforstrat). Pro české MŽP je nyní ovšem největším problémem, že dostali výzvu k pokračování v započatých opatřeních v 200 m širokém ochranném pruhu od bavorského lesního a lesnického ministerstva (ministerský ředitel Erlbeck). Prales je na tomto místě ovšem jen 500 m široký, takže při dodržení tlumící zóny zbude pro volný rozvoj pralesa jen 300 m široký pás, což by znamenalo jeho definitivní zničení.

Obnovení kácení české MŽP už naštěstí tento rok povolil nemůže, protože by se muselo zahájit nové správní řízení, což je již letos pravděpodobně nezvládnutelné. Pravděpodobně bude české MŽP reagovat tím způsobem, že přistoupí na společné jednání s bavorským ministerstvem - v optimálním případě s prohlídkou terénu - v září. Existují cesty k ovlivnění stanoviska bavorského ministerstva? V příloze Vám faxuji dopis pana Erlbecka.

S přátelskými pozdravy

Jaromír Bláha a Julia Bartoš

Překlad dopisu pana Rheinholda Erlbecka, ministerského ředitele sekce lesního hospodářství, vedoucího oddělení lesnické politiky a lesního hospodářství Bavorského státního ministerstva pro zemědělství a lesy ze dne 23. 9. 2004 adresovaného panu RNDr. Ladislavu Mikovi, Ph.D., náměstkovi ministra ŽP

Boj proti kůrovci v NP Šumava

Můj dopis z 30. 6. 2004 č.F 3-W 611-110

Vážený pane náměstku,

dopisem ze dne 30. 6. 2004 a 3. 8. 2004 jsem se na Vás obrátil kvůli letošní kritické situaci s kůrovcem v hraničním pásmu mezi NP Šumava a lesním úřadem Neureichenau. Můj návrh byl najít společné řešení problému přímo na místě samotném. Návrh NP Šumava, který mi byl předložen správou NP na základě Vašeho podnětu dopisem z 4. 8. 2004, k toku z našeho pohledu může přispět málo.

Chtě bych ještě jednou připomenout, že vysokohorské lesy na bavorské straně, které navazují na NP Šumava v oblasti Třístoličníku, jsou označeny jako FFH-území (Fauna-Flora-Habitate) a musí být zachovány v jejich bezvadném stavu. K tomu zavazuje článek 6 odstavec 2 vyhlášky 92/43/EHS. Se vstupem ČR do EU platí tento předpis bezprostředně také pro Vaši zem.Také Vaše služební místa jsou zřízena proto, aby přispívaly k udržování bezvadného stavu chráněných cenných životních prostorů a druhů na území evropské sítě Natura 2000.

Podle informací, které mně byly předloženy, existuje stejný problém s kůrovcem i v hraničním pásmu NP Šumava a Rakouska. Obzvláště postižený se zde jeví lesní závod kláštera Schlägl.

Tento podle našich informací zvažuje další kroky. Aktuální stav rakouských aktivit nám ovšem znám není.

V minulosti existovaly vždy dobré odborné a kolegiální vztahy mezi NP Šumava a příhraničními lesními úřady. Přál bych si, aby na základě této doposud dobré spolupráce mohla být vyřešena i aktuální kritická situace v ochraně lesa. Navíc vyzývám ještě jednou ke společnému jednání na místě samotném. Bylo by mi potěšením, kdybychom se co nejspíše, v každém případě ještě v tomto roce, mohli dohodnout na termínu.

Kopii mého dopisu jsem nechal zaslat na správu NP Šumava a ředitelství Bavorské státní správy lesů pro region Niedrbayern-Oberpfalz.

Erlbeck

Ministerialdirigent (ministerský ředitel)

Ministerským ředitelem sekce lesního hospodářství Bavorského státního ministerstva pro zemědělství a lesy Reinholdem Erlbeckem byli zástupci Lesů České republiky osloveni o pomoc s následujícím problémem:

Od roku 1995 jsou vysokohorské polohy v oblasti česko-bavorské státní hranice postiženy kůrovcovou kalamitou. Jejím následkem uhynuly velké části posledního zbytku hercynského vysokohorského lesa v Bavorsku (lokalita Třístoličník), který se označuje svou genetickou výjimečností a spadá pod přísnou ochranu v systému Natura 2000, jehož je součástí.

V minulosti probíhal boj proti kůrovci na straně NP Šumava prostřednictvím těžebních zásahů ve vyčleněném 200 m širokém ochranném pásu, založeným při státní hranici ČR na základě vzájemné dohody české a německé strany. Nutnost a povinnost aktivní ochrany pralesovitých zbytků před napadením přemnoženého kůrovce vyplývá z vyhláška 92/43/EHS (FFH-směrnice). Podle této vyhlášky se stav těchto lesů nesmí zhoršit.

I přes kritickou situaci v popisovaném území učinilo nové vedení NP Šumava rozhodnutí o ukončení asanačních zásahů a činnost v uvedeném 200 m širokém pásu omezilo pouze na monitoring stavu kůrovce a to i přes fakt, že bavorská strana v uvedené oblasti se zásahy, jejichž nutnost vyplývala ze situace s kůrovcovou kalamitou, pokračovala.

Na rozhodnutí NP Šumava reagovalo Bavorské státní ministerstvo pro zemědělství a lesy dopisem ze dne 30. 6. 2004 adresovaným náměstkovi ministra ŽP, panu dr. Ladislavu Mikovi s prosbou o obnovení zásahů v uvedené lokalitě a návrhem na jednání na místě samotném. Protože české MŽP neodpovídalo, dopis dr.Erlbecka se žádostí o urychlené jednání byl odeslán opětovně a to 3. 8. 2004.

Dne 4. 8. 2004 obdržel pan Erlbeck velmi nedostatečnou reakci v podobě návrhu vedení NP Šumava. K jednání s MŽP opět nedošlo a jakákoliv reakce MŽP na jeho předchozí dopisy se opět (mimo uvedenou nepřímou cestu přes vedení správy NP Šumava) nedostavila. Na základě výše uvedené skutečnosti se pan Erlbeck obrátil na dr. Mika potřetí a to dopisem ze dne 23. 9. 2004. Ani tentokrát MŽP neodpovědělo.

Namísto očekávané reakce dr. Mika, potažmo MŽP, se však v průběhu kauzy dostavil telefonát čestného předsedy bavorského spolku ochrany přírody pana Weinzierla, který pana Erlbecka oslovil zájmem o jednání na téma "Řešení problematiky kůrovcové kalamity v oblasti bavorskou státní správou lesů obhospodařované příhraniční části Šumavy Třístoličníku a Trojmezné". Jako důvod byla sdělena žádost o řešení problému ze strany zástupců české nevládní organizace zastoupené panem JAROMÍREM Bláhou (Hnutí DUHA) a paní Julií Bartoš, jejichž dopis ze dne 28. 7. 2004 pan Weinzierl obdržel spolu s kopií dopisu pana Erlbecka ze dne 30. 6. 04. Jeví se pravděpodobným, že pan náměstek Miko předal dopis pana Erlbecka nevládní organizaci, aby nepřístupně ovlivňovala bavorskou stranu. Takové jednání poškozuje zájmy ČR na dobrých sousedských vztazích a neodpovídá standartu jednání na mezinárodní diplomatické úrovni.

Výsledkem jednoznačně nepřípustného jednání ze strany českého MŽP, jmenovitě pak náměstka ministra dr. Mika je, že bavorská strana zvažuje žalobu MŽP u soudu ve Štrasburku. Podle informací LČR se s obdobným rozhodnutím potýká i rakouská strana, která s MŽP ČR řeší obdobný problém. Jako poslední možnost řešení výše popsaná kritické situace shledalo bavorské MŽP oslovení LČR o pomoc při řešení uvedeného problému prostřednictvím ministra zemědělství ČR.

Mikovi na cestu od Šumavy 21

Po přečtení těchto dokumentů je jasné, že bychom, pro post ředitele ochrany přírodních zdrojů při EU v Bruselu, stěží hledali vhodnější osobu než jakou je RNDr. Ladislav Miko, Ph.D. Jeho odborné, diplomatické i morální vlastnosti, které tak úspěšně uplatňoval ve funkci náměstka ministra ŽP, odpovědného za stav přírodního prostředí v NP Šumava, jsou toho dokladem. Jaké lepší vysvědčení by si dr. Miko pro svoji misi do Bruselu mohl přát, než současný stav lesů v NP Šumava. Během svého více než tříletého působení na postu náměstka ministra ŽP učinil pro Šumavu mnoho. Ještě více však pro NP Šumava učinil odchodem z tohoto postu.

Škoda jen, že nemohl dokončit rozdělanou práci na přijetí nové strategie pro NP Šumava, to je rozšíření I. bezzásahových zón zhruba na třetinu rozlohy NP Šumava, a tím umožnit kůrovci nerušený vývoj na dalších lokalitách. Rovněž je třeba vyzdvihnout i jeho vždy pravdivé informování veřejnosti, zejména v ČT, o projednání nové strategie se starosty dotčených obcí. Taktéž významnou roli sehrál při uvádění současného "příkladného" stavu lesů I. zón NP do souladu s legislativou České republiky a s mezinárodními požadavky na chráněné území, včetně směrnic EU. Mnoha milovníkům Šumavy a téměř všem lesníkům skane slza nad jeho neočekávaným odchodem od rozdělané práce.

Za sdružení Šumava 21, ale zejména za zelené lesy Šumavy si dr. Mikovi dovolujeme navrhnout: vezměte si s sebou do Bruselu, nejlépe jako asistenta, MVDr. Jaromíra Bláhu z Hnutí DUHA. Více už pro šumavské lesy udělat nemůžete. Děkujeme.

Jiří Štich
jednatel o.s. Šumava 21
www.sumava21.cz


Další články tohoto autora:
Jiří Štich

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku