Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 16.3.2005
Svátek má Elena, Herbert




  Výběr z vydání
 >VÝROČÍ: Nebrat všechno příliš vážně - Ota Ulč a jeho komentátoři
 >POLITIKA: Grossovy aféry do zapomnění
 >POLEMIKA: Dočekalova záměna příčiny a následku
 >PRÁVO: Mein Kampf ve zpětném zrcátku I
 >POLITIKA: Smlouva
 >ÚVAHA: Islám, křesťanství a demokracie
 >DOPRAVA: Jede sedlák do mlejna, čtyřma koňma vranejma II.
 >KNIHA: Co způsobila okupace izraelské demokracii?
 >SPOLEČNOST: Rozvody, a co dál?
 >HISTORIE: V těžkých dobách (7/20)
 >MIGRACE: Strpíme uprchlíky?
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Výstava tropických motýlů
 >MEJLEM: Podivná kritéria úspěšnosti
 >PENÍZE.CZ: Penzijní reforma - děti jsou také vkladem do systému
 >POLITIKA: Nová společenská smlouva? Ano, ale bez Grosse!

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
16.3. MIGRACE: Strpíme uprchlíky?
www.infoservis.net

Kam půjdete, když vám zamítli žádost o azyl? Nevíme - krčí bezradně rameny. Ona by se ráda vrátila do vlasti, má tam nemocnou maminku. On by se také rád vrátil, jejich doklady ale už neplatí, musel by proto na policii a tam Rusům vysvětlovat, kde byl. Má své traumatizující zkušenosti: ruští vojáci ho před útěkem zajali a týrali. Oba se bojí o své syny. Poslední zprávy z Čečenska zní: muži a starší chlapci se bojí nechat ošetřit v nemocnicích, kde jim hrozí, že budou označeni za "bojovníky", vojáci je seberou a "nechají zmizet". Proti masivnímu porušování lidských práv v Čečensku stále protestuje mnoho organizací.

Novela podle krajní pravice

Tato i jiné rodiny dostaly po víc než roce čekání od ministerstva vnitra první negativ. V odůvodnění stojí, že v Čečensku jim nehrozí pronásledování. A k tomu dodatek, že nemají "překážku vycestování" - ministerstvo jim tak vzkazuje, že se mohou bez jakýchkoli obav vrátit domů. Proti tomuto zamítnutí podávají téměř všichni uprchlíci žalobu. Soud však nepostupuje jako regulérní, na ministerstvu nezávislá druhá instance. Nezkoumá totiž podstatu věci, nemůže udělit azyl nebo dát "překážku vycestování," ale zabývá se pouze tím, jestli ministerstvo při posuzování žádosti o azyl neporušilo formální pravidla. Naprostá většina žalob je proto zamítnuta. Uprchlíci to právem pokládají za frašku, která je uráží.

Po zamítnutí poslední možnosti, kterou je kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu musí Česko opustit. "To mají odjet tam, kde se musejí bát o život či zdraví?" ptají se často lidé, kteří jim pomáhají, "nebo je vládě jedno, že takto se z nich stanou ilegálové?

Loni požádalo v Česku o azyl 5 459 uprchlíků. Získalo jej jen 142 žadatelů, "překážku vycestování" pak dalších 42. Uprchlíků do Česka přichází stále méně, azylová zařízení jsou poloprázdná. Přesto ministerstvo a vláda přichystaly další novelu azylového zákona - s tvrzením, že to vyžadují směrnice EU. Předložily ji v takové podobě, za jakou by se nemusely stydět ani krajně pravicové strany.

Jaký osud čeká uprchlíky podle této novely? Pokud bude ministerstvo jejich žádost o azyl posuzovat ve zkráceném řízení (jako zjevně nedůvodnou) a dostanou do třiceti dnů její zamítnutí, budou se sice moci odvolat, ale hned po podání odvolání budou muset opustit Českou republiku a na výsledek čekat mimo zemi. Je otázka, jak se k nim rozhodnutí soudu vůbec dostane.

Pokud bude žádost o azyl posuzována v nezkráceném řízení, následuje výše popsaná praxe - neúspěšní žadatelé se budou moci odvolat k soudu, který bude nadále posuzovat jen formální pravidla rozhodování ministerstva. Ale protože novela ruší možnost kasační stížnosti, po zamítnutí žaloby první instancí pro ně azylová procedura skončí a budou muset z Česka odejít.

Bude hůř

Čekání na výsledek řízení se často protáhne na rok i více, někdy dokonce až na pět let. Kapesné, jež dostávají žadatelé, kteří pobývají v uprchlických zařízeních, se za posledních dvanáct let nezměnilo - stále to je 12 korun pro dospělé a 6 korun pro děti na den. Pokud by třeba otec rodiny chtěl po roce azylové procedury začít legálně pracovat, bude mít ale smůlu. Podle novely dostane propustku z tábora jenom na deset dní v měsíci (dosud to bylo třicet dní). Tato lhůta může být sice prodloužena, ale záleží to jen na benevolenci ministerstva vnitra. Asi těžko se najde zaměstnavatel, který by měl pro taková pravidla pochopení.

Tuto novelu je třeba zamítnout. Žádosti o azyl by se měly posuzovat ve dvou regulérních instancích - a i druhá instance by měla posuzovat meritum věci - zda má uprchlík nárok na azyl. Česká republika se k tomu navíc v článku 6 Evropské úmluvy o lidských právech zavázala. To by znamenalo například vytvoření nezávislého tribunálu složeného z odborníků na migraci a lidská práva, ke kterému by se uprchlíci odvolávali po zamítnutí žádosti ministerstvem. Tribunál by posuzoval ohrožení uprchlíků i v souvislosti se situací v zemi původu a rozhodoval by o udělení azylu či překážky vycestování. Takto by ovšem úředníci ministerstva vnitra přišli o svou moc - Odbor azylové a migrační politiky by už nebyl jedinou institucí, která o žádostech rozhoduje. Až zrušením tohoto mocenského monopolu se ale Česká republika zařadí mezi civilizované země.

Věra Roubalová

autorka pracuje v Poradně pro uprchlíky

Další články o uprchlících naleznete v tématu Infoservisu Co čeká uprchlíky v Česku


Další články tohoto autora:

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku