Česká pobočka Mezinárodní federace hudebního průmyslu podala žalobu na plzeňského podnikatele Rudolfa Matějku za to, že v roce 2000 vypaloval na svých zařízeních zákazníkům kopie kompaktních disků a porušil tak autorský zákon - přestože podnikatel měl na svou činnost živnostenský list a přestože vyráběl pouze po jedné, zákonem povolené kopii.
Okresní soud pana Matějku v říjnu 2004 osvobodil, ale záležitost musel řešit kvůli odvolání až soud krajský, který před pár dny původní rozsudek potvrdil. Soudci byli očividně rozumní, Rudolf Matějka se podle nich choval zcela v intencích zákona a policie mu neprokázala, že by byť jen jedinému zákazníkovi vyrobil víc než jednu kopii - a k tomu jej zákon opravňuje. (Přesto mu byl jeho obchod policií uzavřen a zařízení zabaveno, takže Matějka utrpěl značnou finanční ztrátu.)
Pobočka Mezinárodní federace hudebního průmyslu, s jejímž stanoviskem (pochopitelně) souhlasil ústy své předsedkyně Jany Bärové i Ochranný svaz autorský, tvrdila, že potřebnou kopii svého nosiče si smí vyrobit pouze její vlastník - upírala tudíž právo na kopii lidem, kteří nemají počítač vybavený vypalovačkou nebo jej dokonce nevlastní vůbec. Takový člověk je podle těchto "ochránců" patrně zcela nesvéprávný - může jenom doufat, že se mu předražené cédéčko s jeho oblíbenou skupinou náhodou nepoškodí nebo mu ho někdo neukradne. Pak by totiž nemohl sáhnout po právě k takovému účelu vyrobené kopii, ale musel hezky naklusat do krámu a zaplatit za tentýž nosič znovu plnou sumu.
Můžeme se jen bát chvíle, kdy OSA a jí podobné takyochranné instituce začnou chodit s policejním doprovodem po bytech - vždyť každý z nás mohl vyrobit na svém počítači kamarádovi kopii jeho CD a pak s ním zajít na pivo. Pokud pivo kamarád zalatil, je to forma úplaty, protože, řečeno slovy Bärové, "když někdo profituje na kopírování cédéček, tak to v pořádku není".
JAG

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku