Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 17.3.2005
Svátek má Vlastimil




  Výběr z vydání
 >PRÁVO: V této zemi není spravedlnost
 >ROK 2005: Čerstvé nahlédnutí na dvě místa v Asii - 5
 >GLOSA: Přírodní život
 >EVROPA: Liberalismus aneb Útok na Ústavu EU zleva
 >SPOLEČNOST: Není soudce jako soudce
 >EKOLOGIE: Klimatická církev
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Senzace! Diskriminace zrušena! Čtěte a uvěřte!
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Je jaro
 >EVROPA: Otevřený dopis panu prezidentovi
 >PRÁVO: Ta naše justice česká
 >POVÍDKA: Kalašnikov aneb Když váš otec sestrojí geniální samopal
 >HUMOR: Oznámení o zrušení nezávislosti
 >DOKUMENT: Prohlášení občanského sdružení Šumava 21
 >EKONOMIKA: Obrat se blíží
 >PENÍZE.CZ: Efektivní úrok hypotečních úvěrů

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Evropa  
 
17.3. EVROPA: Liberalismus aneb Útok na Ústavu EU zleva
Martin Mařák

V pondělním vydání NP vyšla úvaha pana Martina Ondrejáta Liberalismus a utopie. Často se mi stává, že se s jeho pojetím světa neztotožňuji, a vůbec bych se nedivil, kdyby i on měl podobné pocity při mých pokusech komentovat současnost. Nicméně si ho vážím jako neúnavného oponenta ve virtuálních diskuzích a oceňuji skutečnost, že nepatří mezi ty, co rezignují, neboť Ústava je příliš technicitní a stejně nám nic jiného nezbývá, nebo ty, co ji nadšeně podepíší, aniž ji kdy četli. Naopak se řadí mezi nepatrnou hrstku příznivců tzv. Ústavy EU, kteří se zde na Psu snaží o seriózním způsobem vedenou polemiku s jejími odpůrci založenou na jejím studiu.

Jeho práce je uzavřena myšlenkou o tom, že by liberálové měli uznat nezvratný fakt. Jejich ideologie vede ke světu řízenému zájmy nadnárodních korporací a zároveň k likvidaci státu v podobě, jak ji známe dnes. To je opravdu odvážné tvrzení, se kterým opět nesouhlasím. Vzhledem k vášnivé výměně názorů na diskuzním fóru navazujícím na článek je zbytečné, abych se problematice věnoval s intenzitou, kterou si rozhodně zaslouží. Naopak přistoupím k tématu zdánlivě nesouvisícím s jeho textem, tématu, o němž se už po několik dlouhých týdnů snažím bezvýsledně něco napsat. Doba dozrála k tomu, abych se tohoto úkolu pomalu ujal.

Pro dnešek zvolím velmi zkrácené výňatky z obsáhlého článku redaktora měsíčníku LE MONDE diplomatique a známého francouzského levicového antiglobalisty Bernarda Cassena. Byl bych rád, kdyby postřehy B. Cassena vedly k určité reflexi nad nezvratnými politickými kroky, ke kterým nabádají jak naši sociálně demokratičtí politici, tak i podle mě levicově smýšlející pan Ondreját. Předpokládám, že tradiční levicoví voliči a určitě i zaměstnanci rozsáhlého státního sektoru si do budoucna budou pamatovat, kdo je vedl k pozitivnímu rozhodnutí o Ústavě EU a jaké argumenty při tom používal.

Falešná debata o ústavní smlouvě (Le Monde diplomatique, únor 2005)

"Je Ústava EU (příště UEU) liberální, nebo sociální?" Ptá se novinář týdeníku Nouvel Observateur a zároveň odpovídá. "Ani jedno ani druhé. Ústava je nádobou a zároveň jejím obsahem. Na obsah mají vliv vedoucí političtí činitelé, nikoliv instituce."

Autor s touto analýzou nesouhlasí, neboť Ústavu považuje za liberální, a poukazuje na třetí část UEU, kde je podle něj až do absurdníh poloh vyzdvihováno prvenství konkurence a obchodu. Například podle článku III-131 členské státy vzájemně konzultují společné kroky, které mají zabránit tomu, aby fungování vnitřního trhu bylo dotčeno opatřeními, která by byl některý členský stát nucen učinit v případě vážných vnitřních nepokojů ohrožujících veřejný pořádek, v případě války nebo vážného mezinárodního napětí vytvářejícího nebezpečí války, anebo proto, aby dostál závazkům, jež přijal za účelem udržení míru a mezinárodní bezpečnosti. Autor dodává, že i během války aféry a obchod budou pokračovat.....

Co se týče sociálních práv, autor připomíná skutečnost, že nejenom dochází k jejich regresi vzhledem k doposud existujícím sociálním právům mnoha členů Unie, ale dokonce UEU hovoří o "právu pracovat" a nikoliv o "právu na práci", o "nároku na přístup k dávkám sociálního zabezpečení a k sociálním službám", což podle autora předpokládá jejich předběžnou existenci a nikoliv o "právu na sociální zabezpečení a na sociální služby" a podobně. Navíc je jejich pole působnosti striktně omezené, protože zavazují jednotlivé státy a instituce Unie pouze v případě, když tyto "uplatňují právo Unie" (článek II-111).

Článek II-112-2 tyto práva uznává pouze "za podmínek a v mezích stanovených v dalších částech Ústavy". Autor vyzdvihuje fakt, že už Preambule tyto "podmínky a limity" zpřesňuje tím, že Unie "zaručuje svobodnou cirkulaci osob, služeb, zboží a kapitálu, zároveň se svobodou usadit se." Přitom se ironicky pozastavuje nad tím, že se jedná o jedinou na světě existující sociální chartu, jež výslovně podřizuje sociální práva imperativům mobilnosti mezinárodního kapitálu a svobodného obchodu.

V další části článku se autor zamýšlí nad budoucností státního sektoru ve Francii (tedy zdravotnictví, školství a podobně) a dokazuje, jakým způsobem ho ekonomický model společnosti zvolený Ústavou ohrožuje. Bernard Cassena mimo jiné také upozorňuje na to, že Ústava nemá v žádném případě sociální dimenzi, neboť podle něj nestačí deklarovat některé generální principy a jejich aplikaci odložit na svatého Dyndy. Je podle něj velmi důležité podrobně sledovat směr, jímž se ubírá konkrétní a aktuální politika EU, směr, jenž Ústava "zústavní" do stavu, z něhož nebude návratu a z něhož má B. Cassena stejně jako někteří vedoucí představitelé francouzských socialistů obavy.

Před tím, než vás opustím, bych chtěl podotknout, že už jen zmatenost dokumentu, který dovoluje tak protikladný a nejednoznačný výklad zleva i zprava, by pro nás měla měla být varováním o jeho skutečné hodnotě.

Martin Mařák


Další články tohoto autora:
Martin Mařák

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku