Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 22.3.2005
Svátek má Leona




  Výběr z vydání
 >ROK 2005: Čerstvé nahlédnutí na dvě místa v Asii - 6
 >ŠKOLSTVÍ: Spiknutí líných a neschopných
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Moje společenská smlouva se sociálními demokraty
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Vyženeme Satana - za peníze z vašich daní
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Kde jsou ty kosti?
 >SVĚT: Kuba 20. května 2005
 >SPOLEČNOST: Spí Gott v hrobě?
 >ARCHITEKTURA: Pražské mosty přes Vltavu II
 >PSÍ PŘÍHODY: Irisčino epochální vítězství
 >SVĚT: Medaile Marie Dickinové
 >SPOLEČNOST: Naší úžasní policisté
 >JEDNOHUBKY: V zajetí Viagry
 >ZÁBAVA: Nedbalost ouřadů v EU
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Veselé Velikonoce v botanické zahradě
 >PENÍZE.CZ: Spoření na důchod: dobrovolně nebo povinně?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
22.3. ŠAMANOVO DOUPĚ: Moje společenská smlouva se sociálními demokraty
Jan Kovanic

Stanislav Gross před nedávnem vyhlásil, že chce s občany uzavřít "společenskou smlouvu" o osmi bodech. V nich určuje osm základních úkolů, které by měla vláda dokončit do konce volebního období. Je v tom trochu rozpor, hned několik rozporů.

Gross vyhlašuje "smlouvu s občany", avšak touto "smlouvou" úkoluje vládu. Dále: Gross je sice premiérem, ale na internetových stránkách české vlády o této smlouvě není slovíčka. Asi proto, že tento svůj nápad neprojednal s koaličními partnery. A koaliční partneři vrčí, že je celá smlouva nesmysl. Osm bodů Grossovy smlouvy jsem si přečetl na stránkách jeho mateřské strany, kde jsou označeny jako "vládní priority". Jenomže už nemáme "stranu a vládu", kdy platilo, že co řekne strana, schválí i vláda. A co řekne generální tajemník, schválí strana.

Stanislav Gross je premiérem mého státu. Do této funkce byl ustanoven v souladu s ústavními zásadami, které respektovaly výsledek demokratických voleb a změny uvnitř strany, která vyhrála volby. To jsem respektoval zase já. Ale pan Gross mě neoslovuje jako premiér, ani jako předseda strany, leč jako úřadující místopředseda strany před sjezdem, která má jeho funkci potvrdit či do svého čela zvolit někoho jiného. A tu já nevím, proč mě, občana, chce někdo z ČSSD zavazovat k nějaké smlouvě. Zrovna tak by mě totiž mohl zavazovat k jiné "společenské smlouvě" šéf KSČ Miroslav Štěpán nebo nejmenovaný vůdce strany Republikáni Miroslava Sládka nebo i nejhlasitější člen kterékoli hospodské sešlosti.

Jak bude kdo zjišťovat, či lépe řečeno zajišťovat souhlas občanů, můj souhlas, váš souhlas, s těmi osmi body? Stanislav Gross mluví jako šéf vlády, ale svůj návrh ve vládě neprojednal. Mluví jako vůdce strany, ale do jejího čela nebyl zvolen. Mluví jako můj premiér, ale stydím se za to, že něco takového reprezentuje moji zemi.

Je jediný způsob, jak zajistit novou společenskou smlouvu - totiž volby. Volby, které by měly proběhnout dříve, než nás bude někdo "zavazovat k plnění priorit vlády". A při té příležitosti bych chtěl nabídnout ČSSD zase svou "společenskou smlouvu":

Vážení, máte ve svém čele člověka, který tvrdil, že zrušením okresů se sníží počet úředníků a státní správa se přiblíží občanovi. Což se nestalo.
Vede vás muž, který je politicky zodpovědný za ostudné selhání policie při vyšetřování vražedné série manželů Stodolových.
Šéfuje vám bývalý ministr vnitra, který přímo řídil policejní skupiny jako např. Mlýn.
Vyzdvihli jste do svého čela starostlivého manžela, který poskytoval své ženě služební auta ministerstva vnitra.
Máte vůdce, který se rád obklopuje lidmi se zkušenostmi z dob, kdy se aktivně podíleli na potlačování občanských svobod.
Na to jste možná už zapomněli, ale historku o penězích od strýce Vika si snad ještě pamatujete.

Ve všech těchto případech se pan Gross vymlouval, omlouval, zamlouval podstatné věci a občas se ani neobtěžoval doložit svá tvrzení. Z jeho rtů plynuly nic neříkající fráze. Vidět ho před státní vlajkou, kde se omlouvá, že špatně a neobratně zatloukal, bylo svým způsobem hanobením této vlajky. Už ho jako premiéra své země nerespektuji.

Vážení sociální demokrati, moje smlouva s vámi zní:

Když už Stanislav Gross nehodlá odstoupit z funkce premiéra, nevolte si ho aspoň vy do svého čela.

A tady je zase moje část naší společenské smlouvy: Když mě poslechnete a nezvolíte si ho, já vás ve volbách do poslanecké sněmovny stejně volit nebudu.

Ale někdo možná ano.

Psáno v Praze ve dnech 15. a 21.3. 2005


Další články tohoto autora:
Jan Kovanic

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku