Iris se nepere. Bart by se pral, kdybych mu to dovolil. Iris běhá volně. Bart chodí na vodítku. Iris to od Barta odkoukává. Že by změna politiky? Bylo by to kupodivu, Irda není žádná slečinka, je to dáma pokročilého věku a její kdysi černá hlava je šedá až bílá!
Nicméně, fakta jsou fakta.
Už delší dobu na Iris dorážejí dvě jezevčice. Iris řeší situaci tak, že popoběhne a nechá ňafálky za zády. Jenže, dnes to bylo trochu jiné. Iris vybíhala z vrátek a jezevčice se na ni vrhly.
No tak Irda popadla jednu z nich za šíji, jako to dělají psí mámy se zlobivými štěňaty, a zaklepala s ní. Bylo to výchovné zaklepání.
Vychovávaná jezevčice zaječela a ta druhá ještě víc v hrůze, že na ni taky dojde. Irisčinu akci jsem neviděl, byla u toho Ljuba, já byl u auta a vytahoval jsem z kufru psí konzervy (zítra popíši okolnosti nákupu, taky byly pamětihodné). Bylo to zaječení opravdu pořádné, přirovnání k siréně by bylo přehnané jen maličko.

Co ale teď bude? Irda zvítězila. Což jestli se jí to zalíbí a bude z ní zápasnice? Zdaleka není pravda, že se perou jenom psi! Feny dovedou taky být pořádně drsné. Znal jsem jednu fenu ovčandu, která proslula tím, že se vrhla do Berounky, přeplavala ji a na druhém břehu zmordovala sokyni a pak se zase plavmo vrátila k bezmocnému pánovi.
Mít jednoho zápasníka doma, to je na nervy.
Mít dva, to je na mašli.

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku