Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 25.3.2005
Svátek má Marián




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Strana, která není
 >VÍKENDOVINY: Jak jsme v našem komunálním podniku podlehli kouzlu počítačů
 >EVROPA: Skandální summit EU
 >GLOSA: Ten dělá to a ta zas tohle
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Gottwaldovo mauzoleum
 >PRÁVO: Dies irae
 >GLOSA: Jak jsem šel zmlátit bezdomovce
 >ŠKOLSTVÍ: Těm, kdo hájí nový systém přijímaček aneb S křížkem po funuse
 >HISTORIE: V těžkých dobách (10/20)
 >MÉDIA: Nezlobme se na Helenku, zlobme se na sebe
 >HISTORIE: Mozart a Pražané
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: V botanické zahradě bude o víkendu pěkně živo
 >EKONOMIKA: Prostor pro snížení úroků tu existuje
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Český rozhlas připomene 200. výročí narození H. Ch. Andersena
 >PENÍZE.CZ: Klame Buřinka svou reklamou?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Ekonomika  
 
25.3. PENÍZE.CZ: Klame Buřinka svou reklamou?
Jiří Šedivý

Česká spořitelna, jejíž součástí je i dceřiná stavební spořitelna, SSČS, zahájila letošní útok na klientelu masovou "jarní" kampaní. Z reklamy vyplývá, že nová kolekce překlenovacích úvěrů (a hypoték, těm se věnovat nebudeme), je úročena pouhými 2,99 %. Že se tato nabídka vztahuje pouze na první tři měsíce od prvního čerpání překlenovacího úvěru SSČS a poté je klientům účtována standardní úroková sazba, však televizní spot "takticky" nezmiňuje. Tolik první podstatný fakt.

Reklamní kampaň se nelíbí největšímu hráči na trhu stavebního spoření, Českomoravské stavební spořitelně. Ta podala 24. února 2005 žalobu, jejímž prostřednictvím se domáhá, aby se konkurent na trhu financování bydlení zdržel jednání, které je dle jejího názoru klamavou reklamou. "Reklamní sdělení vede spotřebitele - zájemce o úvěr - k přesvědčení, že nabízené úvěrové produkty jsou úročeny po celou dobu trvání úvěru úrokovou sazbou 2,99 % p.a. a že jde o nejvýhodnější úvěrové produkty pro financování bydlení na tuzemském trhu," uvádí k tomu Rostislav Trávníček, marketingový ředitel ČMSS.

Spořitelna zlevnila

Podle názoru ČMSS kampaní "Nová jarní kolekce hypoték a překlenovacích úvěrů s úrokem jen 2,99 %" naplnily Česká spořitelna, a.s., a její dceřiná společnost Stavební spořitelna České spořitelny, a.s., znaky skutkové podstaty klamavé reklamy podle § 45 Obchodního zákoníku.

Diskutovaná úroková sazba 2,99 % platí pouze pro první tři měsíce. Přitom pro "cenu" nabízeného překlenovacího úvěru je mnohem důležitější úroková sazba, která platí po zbytek úvěru, tedy několik, řádově až 20, let.
Standardní úroková sazba překlenovacích úvěrů Stavební spořitelny České spořitelny se v období do 28. února 2005 pohybovala v rozpětí 5,25 až 7,75 % p.a. V období od 1. března 2005, kdy SSČS upravila úrokové sazby překlenovacích úvěrů, tj. až po podání žaloby, se standardní úrokové sazby pohybují v rozpětí od 3,75 do 6,95 % p.a.

Sleva na sazbě je prakticky bezvýznamná

ČMSS splnila (pro nás spíše překvapivě, protože většinou mediální komunikaci spíše podceňuje) úlohu lídra trhu, když se ohrazuje proti kampani, která skutečně může klamat spotřebitele. Uvidíme, jak se k problému postaví česká justice, nebo zájmová sdružení pro etiku v reklamě.
Reklamní kampaň ČS je mírně řečeno nešťastná a tvrzení, že si můžete půjčit již za 2,99 je možná pravdivé, ale maximálně po tři měsíce. Avšak bydlení a jeho financování je záležitostí dlouhodobou a má nebo by mělo mít hodně společného s pojmem "stabilní". Daná reklama je pouze "dobrým" lákadlem k tomu, jak přivést klienta na pobočku a tam ho začít přesvědčovat.
Z hlediska úročení jde navíc o krok, který snižuje efektivní úrokovou míru celého úvěru zcela nevýznamně, ani ne o jednu desetinu. Za předpokladu, že překlenovací úvěr potrvá déle než 3,5 roku a jeho úročení bude 4,75 %, to bude dokonce méně, než zmíněná jedna desetina. Takže úroková sazba ve výši "jen 2,99 %" úvěr prakticky nezvýhodní vůbec.

Důvody?

Pro podání žaloby měla ČMSS jistě pádné důvody. Za obligátní "o peníze jde až v první řadě" se schová nejen boj o klienty, které je potřeba přitáhnout právě na svoji nabídku, ale nelze se ubránit ještě jedné spekulaci. Od té doby, co padlo dosud nepravomocné rozhodnutí ÚOHS ve věci kartelového spolčení stavebních spořitelen, začaly se všechny stavební spořitelny k sobě chovat také o něco více "konkurenčně".
Možná si chytrá Liška řekla, že když ukáže, jak s konkurencí nespolupracuje, ale jde jí naopak po krku, bude to vypadat působivěji v době, kdy se jedná o kartelovém rozhodnutí ve druhém stupni. Je stejně tak zajímavé, že od prvního rozhodnutí udělaly spořitelny řadu klientsky orientovaných kroků (např. někde zrušily diskriminující poplatky za správu úrokového zvýhodnění, přiznaly chyby a vrátily klientům neoprávněně vybrané poplatky, údajně i přiznaly Ministerstvu financí, že jejich dosavadní obchodní politika nebyla vždy úplně korektní), ale vždy striktně popírají, že by cokoliv dělaly z obavy před až stamilionovými pokutami.

Problém má však i obecnější rozměr

Je smutné, že (nejen) banky a další finanční instituce ve svých reklamách jednoduše lžou. Přitom výsledek by měl být právě opačný, měly by nám umožnit rychle a jednoduše zjistit, co přesně nabídka obsahuje. Lživá reklama má navíc ještě jedno nebezpečí. Pokud jí klient naletí nebo se dostatečně neinformuje, hrozí mu finanční ztráta. Že onen drobný text nečetl, nebo mu při podpisu smlouvy zapomněli říci to či ono...?
V obdobných situacích je však nanejvýš vhodné používat vlastní hlavu a pokusit se získat informace o produktu i z jiných zdrojů. V každém případě je reklamní kampaň, která podstatná fakta neuvádí, špatná a nezbývá než doufat, že viníka stihne spravedlivý trest třeba v podobě poklesu klientské důvěry.

Co o této kauze soudíte vy? Měla by být taková reklama regulována nějakou autoritou, nebo pouze zdravým rozumem každého spotřebitele?




Další články tohoto autora:
Jiří Šedivý

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku