Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 24.3.2005
Svátek má Gabriel




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Sjezd politických autistů
 >ROK 2005: Čerstvé nahlédnutí na dvě místa v Asii - 7
 >POLITIKA: Stanislav I. Virtuální
 >SPOLEČNOST: Svoboda je, nebo není?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Setkání s mistrem
 >GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ: Mýtus vědeckého konsenzu
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Tři oslnivě logické úvahy
 >PRÁVO: Případ „Vondráčková“ je obrazem našeho soudnictví
 >PSÍ PŘÍHODY: Nemístné zdržován
 >SVĚT: Vzpomínka na jeden letní den v Massachusetts
 >VĚDA: Jak je krásné být bachařem
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Slepá cesta červích děr
 >CHTIP: Už vás nebaví platit pokuty za rychlost?
 >PENÍZE.CZ: Ze staré penze do nové: dobrovolně, nebo povinně?
 >EKONOMIKA: FED zvýšil sazby

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Šamanovo doupě  
 
24.3. ŠAMANOVO DOUPĚ: Slepá cesta červích děr
Jan Kovanic

(Připravený text k přednášce na letošní Trpaslicon. Vyprávěl jsem to pak minulou sobotu trochu a místy i úplně jinak.)

Vážení přátelé,

před rokem jsme si tu říkali, jak se zachránit před zdánlivě neodvratným pádem do černé díry, a to pomocí záchranné brzdy naší firmy METAL&ALL. Ale někdy bychom naopak gravitačním poloměrem, neboli "horizontem událostí" rádi prošli - a to tehdy, když černá díra tvoří VSTUPNÍ BRÁNU do ČERVÍ DÍRY. Taková sympatická červí díra je hypotetickou anomálií topologie vesmíru. Vlezete do černé díry a ve stejném okamžiku vás vyplivne bílá díra někde na druhém konci vesmíru. Vzdálenost skrze tuto červí díru může být podstatně kratší, než kdybychom ji obíhali třírozměrným prostorem. (Přesněji - tato vzdálenost je nulová, protože bílá díra je k černé díře "přilepena" z druhé strany. Zapomeňte na tunely!)

To sice vypadá pro urychlení cest vesmírem nadějně - podstatně by se například snížily náklady na platy a příplatky posádek. Cesty červími děrami mají však několik zásadních závad.

Problémy při výstupu z bílé díry zatím ponechejme stranou. Protože když se chceme dostat do červí díry, musíme se nejdříve vrhnout do děr černých. A ty jsou různé:

Nejdříve dovolte otázku: Je tu někde přítomen astrofyzik? Pokud není, pak to řeknu sám, Pokud je -... Není. nebo raději nechce být.

Je to na mně. Nuže, máme tři druhy černých děr:

á) REISNEROVY-NORDOSTROMOVY (ne Nostrodomovy) ČĎ - s nenulovým elektrickým nábojem. Těmto děrám se vyhneme tím, že v praxi žádné neexistují.

bé) KERROVY ČĎ - ty jsou obvyklé. Prakticky všechny existující černé díry jsou Kerrovy - totiž s momentem hybnosti. Jde o výsledek kolapsu rotujících objektů. A protože všechny hmotné objekty ve vesmíru ze zásady rotují, přírodní černé díry jsou výhradně KERROVY černé díry. Taková Kerrova černá díra rotuje tím rychleji, čím je černější. Kolem ní vzniká gravitační vír, jenž strhává časoprostor. Výsledkem je ERGOSFÉRA, která je ohraničena statickou mezí, ve které se ani foton nemůže ubránit a otáčet se proti smyslu rotace černé díry.

Ergosféra je problematická, protože z ní může být naše kosmická loď opět vyplivnuta. Angličan ROGER PENROS odvodil, jak zde můžeme ukrást rotační energii černé díry prostřednictvím její ergosféry, a odnést si ji ve formě náramného zrychlení rakety. Ale teď se chceme dostat dovnitř!

Obal ergosféry se sice snižuje na pólech černé díry až na horizont událostí - ale, bohužel, v těchto místech zase vyletují ve dvou protilehlých kuželích výtrysky záření a nabitých částic. Tento BLANDORF-ZNAJEKŮV PROCES nám opět klade bariéru ke vstupu do černé díry.

Dlouhodobým čerpáním energie z ergosféry bychom mohli nakonec černou díru zabrzdit - a stala by se z ní klasická

c)SCHWARZSCHILDOVA ČERNÁ DÍRA, totiž nerotující černá díra.

Karl Schwarzschild předpokládal někdy kolem roku 1916 vznik černé díry gravitačním zhroucením přírodního tělesa. A to dokonale kulatého přírodního tělesa. Ale dokonale kulaté přírodní těleso neexistuje. Vypadalo to, že jediné, co kolapsem reálných hvězd vznikne, je NAHÁ SINGULARITA. Jenže "BŮH NEMÁ NAHÉ SINGULARITY RÁD" a proto zavedl KOSMICKOU CENZURU.

Takže žádná černá díra, ani ta, která vznikne z dokonale šišatého objektu, "nemá vlasy". Přebytek hmoty nad dokonalou sférou se totiž při kolapsu vyzáří ve formě gravitačních vln - a vznikne horizont událostí, pod nějž nevidíme.

Tomuto horizontu se říká Schwarzschildův poloměr podle jeho vynálezce. Kdo ho překročí, zahyne, roztrhán gradientem gravitace na hadrony. Avšak pokud při průchodu tímto poloměrem zapnete výrobek firmy METAL&ALL, náš ochranný štít, pak jste zachráněni. Náš štít je tvořen zalomeným prostorem, je absolutně černý a není vůbec vidět. Říkáme mu proto černý štít, rusky čórnyj ščit, italsky noro paveze, španělsky negro escudo, anglicky the black shield a německy - Schwarzschild. No a protože ho v rámci EU máme patentovaný na technické univerzitě v Ulmu - tak pro náš černý štít používáme německého názvu.

Takže máme ochranu před nepříznivými účinky černé díry, ale žádnou vhodnou černou díru. Podle našeho rozboru by bylo nejjednoduší si takovou nerotující černou díru prostě VYROBIT. Budeme na to potřebovat určitou hmotu o hmotnosti dejme tomu Jupitera. Země je malá, její gravitační poloměr je jenom 9 mm, u Slunce jde už o asi 3 km. Každý hmotný objekt má svůj ŠŠ poloměr - ale většinou hluboko ve svém středu, kde ovšem gravitace klesá k nule, takže žádná černá díra nevznikne - dokudd se pořádně nesmrsknete. No třeba zrovna vy - dejme tomu na velikost jádra atomu.

(Můžete si to přepočítat:

Ršš = 2 kappa krát eM lomeno cé na druhou. Kappa je gravitační konstanta, nerad používám pro její označení velké Gé - což se stalo módním, vhledem k tomu, že fonty Wordu malou psací kappu z řecké alfabety prostě neumějí. A dnešní tiskaři se nehodlají mořit s nějakou kappou.)

Hmota ráže Jupitera by se nám propadla do černé díry při poloměru asi 2,9 metrů. (Poznámka - nestlačujte Jupitera, obsahuje moc vodíku, a při velkém a rychlém zhuštění by se mohl proměnit v supernovu.) Taková šestimetrová brána v průměru je akorát. Nezapomeňte, že vehikl, který jí projede, musí být vybaven ještě naším "švcarcšildem".

Dobrá - podařilo se nám překonat problémy s rotací přírodní černé díry, podařilo se nám překonat problémy s roztrháním kosmonautů gravitačním gradientem. Podařilo se nám překonat boží cenzuru - ale přesto je použití červí díry pro zkratku v prostoru našeho vesmíru SLEPOU CESTOU.

Pro naše účely věřme posledním pozorováním (březen 2005), že se vesmír rozpíná do nekonečna, a ještě možná i trochu zrychluje. Nedojde tedy k tomu, že by se po pár desítkách miliard let začal smršťovat. Jeho krach by pak mohl zastihnout našeho výzkumníka ještě před vstupem za horizont událostí. Věřme tedy, že se z našeho vesmíru nestane všeobjímající černá díra.

A na chvilinku nevěřme ani Hawkingovi, že se černé díry vypařují. Tudíž se nestane, že by se černá díra pod nohama kosmonauta vypařila v konečném čase.

Když jsme se takto vypořádali s problémem, který přechodu za horizont událostí klade konečný i nekonečný vesmír, čeká nás fundamentální problém, který už nezvládneme:

Zatímco pro vzdáleného pozorovatele se veškerý pohyb, i pád do černé díry, zpomaluje - lépe řečeno, čas se zastavuje, až se na horizontu událostí po nekonečné době zastaví,
pak pro vlastního cestovatele toto neplatí. Jeho pád se stále zrychluje, po překročení gravitačního horizontu dorazí k singularitě, předpokládám že k NAHÉ SINGULARITĚ, při této velikosti za zhruba deset nanosekund. Možná těsně předtím překročí i rychlost světla, ale to nevadí, protože je za horizontem událostí, ze kterého k nám nemohou přijít žádné informace.

Vnoří se do ní - a na druhé straně uvidí - něco úplně jiného než náš vesmír.

Protože když se dívá do zpětné kamery, vidí - logicky - jak se čas vesmíru, který opouští, zrychluje. Na horizont událostí dorazí až v našem vesmíru uběhne nekonečný čas. A z bílé díry vypadne deset nanosekund poté. Čili v jiném čase a v jiném vesmíru.

Neříkám, že to tam nemůže být zajímavé. Ale o tom si povíme až za rok.

PS: Ale on vesmír je nekonečný, právě nekonečný nebo konečný. Takže jsem právě dokázal, že neexistují bílé - a tedy ani červí - díry. Cesta tímto směrem je slepá.


Další články tohoto autora:
Jan Kovanic

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku