Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 25.3.2005
Svátek má Marián




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Strana, která není
 >VÍKENDOVINY: Jak jsme v našem komunálním podniku podlehli kouzlu počítačů
 >EVROPA: Skandální summit EU
 >GLOSA: Ten dělá to a ta zas tohle
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Gottwaldovo mauzoleum
 >PRÁVO: Dies irae
 >GLOSA: Jak jsem šel zmlátit bezdomovce
 >ŠKOLSTVÍ: Těm, kdo hájí nový systém přijímaček aneb S křížkem po funuse
 >HISTORIE: V těžkých dobách (10/20)
 >MÉDIA: Nezlobme se na Helenku, zlobme se na sebe
 >HISTORIE: Mozart a Pražané
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: V botanické zahradě bude o víkendu pěkně živo
 >EKONOMIKA: Prostor pro snížení úroků tu existuje
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Český rozhlas připomene 200. výročí narození H. Ch. Andersena
 >PENÍZE.CZ: Klame Buřinka svou reklamou?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
25.3. MÉDIA: Nezlobme se na Helenku, zlobme se na sebe
Jan Handl

Zkusme se podívat na spor zpěvačky Vondráčkové a publicisty Rejžka z trochu jiného úhlu.

Řeči o mafii a další útoky proti populární zpěvačce totiž zakrývají jednu důležitou skutečnost - běžný český konzument populární hudby má strašný vkus. Kdybychom poslouchali kvalitní muziku a vyhledávali nové styly a interprety, jakási "mafie" by si mohla prosazovat své koně sebevíc, a stejně by si jejich desku nikdo nekoupil.

V hudebním byznysu podle mne platí vztah nabídky a poptávky úplně stejně jako v jiných oborech. Takže celý problém je jasný - kdyby posluchači nechtěli neustále omílat songy Heleny Vondráčkové, nikdo by její desky nevydával a rádia by samozřejmě její tvorbu uváděla výjimečně.

Tedy za to, že se po dlouhá léta naše hudební scéna nevyvíjí, si můžeme sami a ne mafie. Ať mi nikdo netvrdí, že kdyby o interprety z komunistických dob nebyl zájem, stejně by je jejich předpřevratoví kamarádíčci procpali do médií. Je ovšem pravdou, že hudební producenti sázejí na jistotu a že náš hudební trh brzdí a sterilizují. Ovšem pochopitelně v zájmu svých zisků. Posluchač, který se nespokojí s nabídkou komerčních rádií a hitparád, musí si svůj oblíbený žánr najít sám. To je věc každého fanouška hudby. Spoléhat na to, že mu rádia a televize poskytnou možnost zorientovat se v nepřeberném množství stylů, je pochopitelně nesmysl.

Když se někdo spokojí s Helenou Vondráčkovou, je to jeho věc a dobře mu tak. Svádět ovšem návrat a následující úspěch zpěváků z dob normalizace na to, že je tlačí jejich mocní známí, je nesmysl. Zombie naší populární hudby tlačíme kupředu především my. Mocní lidé v hudebním byznysu by samozřejmě měli dát více šancí začínajícím talentům. Ten kdo chce, si najde desítky českých kapel a zpěváků, kteří hrají svoji muziku, která je skvělá, originální a zajímavá. Jestliže tyto nováčky brzdí Helena Vondráčková (skoro bych řekl, že ano), je to proto, že většina z nás nechce slyšet mladé interprety, ale právě paní Helenu a jí podobné…

Jan Handl
handl@inazor.net


Další články tohoto autora:
Jan Handl

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku