Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 25.3.2005
Svátek má Marián




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Strana, která není
 >VÍKENDOVINY: Jak jsme v našem komunálním podniku podlehli kouzlu počítačů
 >EVROPA: Skandální summit EU
 >GLOSA: Ten dělá to a ta zas tohle
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Gottwaldovo mauzoleum
 >PRÁVO: Dies irae
 >GLOSA: Jak jsem šel zmlátit bezdomovce
 >ŠKOLSTVÍ: Těm, kdo hájí nový systém přijímaček aneb S křížkem po funuse
 >HISTORIE: V těžkých dobách (10/20)
 >MÉDIA: Nezlobme se na Helenku, zlobme se na sebe
 >HISTORIE: Mozart a Pražané
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: V botanické zahradě bude o víkendu pěkně živo
 >EKONOMIKA: Prostor pro snížení úroků tu existuje
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Český rozhlas připomene 200. výročí narození H. Ch. Andersena
 >PENÍZE.CZ: Klame Buřinka svou reklamou?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Evropa  
 
25.3. EVROPA: Skandální summit EU
David Šeich

Summit EU, který proběhl v posledních dnech byl snad nejskandálnější v historii EU po jejím rozšíření. Za zcela skandální je třeba považovat změnu pravidel pro fungování Paktu stability, tedy pravidel, na základě kterých funguje společná měna euro. Jde o klasickou evropskou hru, kdy se pravidla mění „během zápasu“ a „překvapivě“ vždy ve prospěch velkých států. Německo a Francie mohou jásat - po nejasnostech při vyměřování pokuty těmto hříšníkům Paktu stability, je dnes jejich počínání proti pravidlům společné měny legalizováno. Rozpočtově nedisciplinovaní hráči mohou podle summitem schválených pravidel započíst do povoleného rozpočtovému schodku téměř cokoli. Itálie byla natolik nestoudná, že ani nečekala na schválení nových pravidel a premiér Berlusconi již vyhlásil, že je připraven na velké utrácení. Němec Schröder počká s utrácením „slušněji“ zřejmě až den po summitu.

Velcí hráči zase malým ukázali, kde se skrývá skutečná síla v EU a jak „vyrovnanou“ hru budou po přijetí Ústavní smlouvy EU hrát. Zahraniční politikou nepolíbený český premiér Gross si dokonce změnu pravidel Paktu stability pochvaluje. Je to skutečně boží prostota. Nejen si neuvědomuje, že si povolené utrácení tato umírající sociálně-demokratická vláda již neužije, ale ani dokonce tu skutečnost, že Česká republika na rozvolnění pravidel Paktu stability nic nezíská. Naivní Gross si myslí, že díky uvolnění pravidel se Česká republika dostane dříve do „rodiny“ evropských zemí, které přijmou euro. Vůbec nepochopil, že volnější pravidla v rámci Eurozóny platí jen pro velké hráče a pro nováčka Českou republiku jsou určující stále stará přísná pravidla.

Dalším hřebíčkem do rakve hospodářského růstu bylo nepřijetí nové evropské směrnice o liberalizaci trhu. Francie si prostě prosadila svůj odpor k tomu, aby nové členské země EU mohly být rovnoprávné se starými, aby čeští živnostníci a pracovníci mohli nabízet své kvalitní služby ve Francii a Německu a rozvířili tak bahnité vody novou konkurencí. Naděje nastíněná novou „pravicovější“ Evropskou komisí a převahou pravice v Evropském parlamentu byla socialisty stranickými i myšlenkovými v Evropské radě pohřbena. Jak paradoxní je přijímání nové Strategie růstu a zaměstnanosti, která by měla nahradit Lisabonskou strategii a současně popírat vše, co by ke konkurenceschopnosti Evropy nedej bože mohlo vést.

Barossova Strategie hospodářského růstu a zaměstnanosti v Evropě měla vést k většímu potenciálu hospodářského růstu, posílení konkurenceschopnosti Evropy a vytvořit nová pracovní místa, na která nezaměstnaností sužovaná Evropa tak čeká. Výsměškem do tváře všem těmto cílům je vše, co summit EU přijal. Nepřijetí směrnice o liberalizaci trhu služeb znamená zmrazení konkurence v Evropě a znamená také neschválení minimálně 6 000 pracovních míst, která by nová směrnice přinesla. Rozvolnění Paktu stability a růstu znamená rozpočtovou nedisciplinovanost členských států Eurozóny, půjčování do státní kasy na úkor firem a definitivní sbohem hospodářskému růstu. Zoufalí guvernéři Evropské centrální banky v situaci, kdy řada států bude ohrožovat stabilitu Eura, budou totiž muset nutně sáhnout k restriktivním opatřením, zvýšení úrokových sazeb a snažit se udržet stabilitu Eura za každou cenu. To vše ve smrtícím molotovově koktejlu definitivně zabije naději Evropy na oživení hospodářského růstu a posílení schopnosti Evropy obstát ve světové konkurenci.

Korunu nešťastnému summitu dalo skandální odmítnutí zahájení jednání s nejpřipravenější zemí na kandidátství v EU, kterou je bezesporu Chorvatsko. A to vše pod absurdní záminkou, že Chorvatsko málo spolupracuje s mezinárodním tribunálem v Haagu a nechce vydat generála Gotovinu, o kterém zřejmě ani netuší, kde je. EU přitom vůbec neváhá při jednání o členství v EU s Tureckem, které zřejmě podle názoru některých osvícených „Evropanů“ více splňuje kritéria hospodářské prosperity a vysokého standardu lidských práv. Myslím, že při úvahách o vydání některého z tureckých generálů by k chorvatským problémům zřejmě nedošlo, protože turecká armáda, jak je místním zvykem, by vyměnila vládu, která by již o členství v EU neusilovala.

Podtrženo a sečteno, kdyby se summit EU nekonal, podpořil by daleko více liberalizaci a konkurenceschopnost Evropy než jak tomu učinilo toto absurdní divadlo pod taktovkou velkých hráčů v tradičním francouzsko-německo-evropském „férovém“ stylu. Alespoň víme, co nás čeká po přijetí Ústavní smlouvy EU a federalizaci Evropy.

Mgr. David Šeich
místopředseda Zahraničního výboru PSP ČR




Další články tohoto autora:
David Šeich

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku