Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 5.4.2005
Svátek má Miroslava




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Relikt komunismu
 >USA: Iniciativa šlápnout na lačné advokáty
 >POLITIKA: Neztrácejme ze zřetele počátek Grossovy aféry
 >ROZHOVOR: Benjamin Kuras - Sebemrskačský Západ je ohrožen totalitním islámem
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jak jsem padl do pasti v garáži
 >EVROPA: Euroskeptická polemika s Janem Zahradilem
 >EKONOMIKA: Stát by Telecom měl nyní prodat!
 >INTERNET: Netiketa
 >PSÍ PŘÍHODY: Bartovi roste za plotem chytrý soupeř
 >ARCHITEKTURA: Pražské mosty přes Vltavu III
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Košilí konec
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Ostrá stížnost do redakce Reflexu
 >ÚVAHA: Analogie pouze náhodná?
 >DOKUMENT: Prohlášení studentů a učitelů vysokých škol
 >PENÍZE.CZ: Rovná daň: strhne východní Evropa Západ?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Ekonomika  
 
5.4. PENÍZE.CZ: Rovná daň: strhne východní Evropa Západ?
Simona Plischkeová

Tzv. rovná daň si si v Evropě získává čím dál tím víc půdy pod nohama. Pro své příznivce znamená nejvyšší stupeň fiskálního zjednodušení: jestliže je totiž veškerý příjem fyzických i právnických osob zdaněn jednoduchou rovnou sazbou, odbourává se tím nepříjemná a náročná daňová administrativa a naopak je více stimulován hospodářský růst. Odpůrci rovného zdanění naopak namítají, že jde o nespravedlivý systém, protože s vyšším příjmem nedochází k růstu sazby daně. Když tak např. v amerických prezidentských primárkách v roce 1998 kandidát Steve Forbes navrhl rovnou daň, nebylo na tento nápad pohlíženo jinak než jen jako na fantazírování výstředního milionáře.

Novinky přichází z východu?

To, co ovšem se stolu shodily Spojené státy, si čím dál tím víc na oblibě získává ve střední Evropě. Na "plese kapitalistů" v roce 2003 bylo bývalému estonskému předsedovi vlády Maartu Laarovi uděleno vyznamenání za to, že v roce 1994 jeho země, jako první v Evropě, představila systém rovného zdanění (ve výši 26 %). V té době se tato událost nezdála obzvlášť významná, přece jenom šlo o malou pobaltskou zemi, která ještě nebyla členem EU, a to ani poté, co rovnou daň převzaly Lotyšsko a Litva. Pak se ale, v roce 2001, k rovné 13% dani z příjmu (zatím jen fyzických osob) přesunulo i Rusko, čelilo totiž ohromným daňovým únikům, a v následujících dvou letech pak také Srbsko a Ukrajina (s 14%, resp. 13% sazbou).
Nutno ovšem dodat, že ani Rusko ani Srbsko ani "předjuščenkovská" Ukrajina se svými režimy nedělaly rovné dani zrovna tu nejlepší reklamu. Pak ale jednotné zdanění, zatím nejnižší – na úrovni 12 %, představila Gruzie, čerstvá porevoluční demokracie, a v roce 2003 i Slovensko. Právě jeho daňová reforma zavádějící 19% sazbu zdanění příjmů jak osob fyzických tak právnických si v EU získala největší pozornost.

Slovenská rovná daň nabyla na významu zejména o rok později, s přičleněním země do EU, a tedy s neomezeným a volným přístupem na jednotný evropský trh. Stalo se totiž přesně to, co zastánci rovného zdanění dávno předpovídali: slovenská fiskální novinka zafungovala jako účinný nástroj povzbuzující příliv zahraničních investic a hospodářský růst země, který má dokonce za následek mírné zvýšení daňových příjmů státu.
Úspěchem slovenské daňové reformy se nechalo inspirovat i Rumunsko, to má do EU vstoupit v roce 2007, a představilo rovnou daň na úrovni 16 %. Stejně tak tuto myšlenku ve svých zemích prosazují středopravé politické strany v České republice a v Polsku, v obou případech na úrovni 15 %. O tom, jak by náš daňový systém reformovala ODS, si můžete přečíst v článku Proč říct ano rovné dani.

Západ se bojí a křičí

Mnoho lidí v bohatých západoevropských zemích, které mají sazby zdanění nastaveny naopak hodně vysoko, již tuší, co tento obávaný "závod o nižší a nižší daně" znamená. Již dávno byl totiž předpovězen. A to těmi, kteří zdůrazňovali, že rozšíření EU může zapříčinit ztrátu pracovních míst v západní Evropě a nahlodání celé myšlenky "státu blahobytu".

Jak jsme na tom?

Jak si stojí ČR v mezinárodním srovnání z hlediska daňové náročnosti? Klesají nebo rostou celkové daně u nás a v dalších zemích OECD? Platíme nejvyšší odvody na sociální zabezpečení a naše vláda nehodlá následovat příkladu řady zemí, tedy snižovat daňové zatížení.
Čtěte článek Daňová globalizace směrem dolů?.

Například německý ministr zahraničí Joschka Fischer se nechal slyšet, že pro jeho zemi, která bojuje s rostoucím deficitem veřejných rozpočtů a mírou nezaměstnanosti přesahující 10 %, nepřichází v úvahu, aby finančně, tedy dotacemi z EU, podporovala ty země, které ji díky nižším daním připravují o investory. Slováci a další si podle Fischera mohou nízké zdanění dovolit jen díky velikým dotacím z EU.
Ve skutečnosti to je ale složitější. Nejenže daňová výnosnost na Slovensku naopak stoupla, ale v první řadě nejde ani tak o daně. Hlavní výhodou Slovenska a dalších středoevropských zemí totiž nejsou ani tak nízké daně jako nízké mzdy, např. průměrný Slovák si za stejnou práci vydělá asi pětinu toho, co průměrný Němec.

Když je nemůžeme porazit

Na nedávném semináři, který v Bruselu pořádala "Stockholmská síť tržních expertů" (Stockholm Network of pro-market think-tanks) bylo řečeno, že Francie a Německo jsou "drženy v obchvatném manévru" svých sousedů s rovnou daní. Dojde prý k tomu, že Francii a Německo opustí jak kapitál, tak investoři, a tyto země budou muset dříve či později svůj daňový systém stejně zreformovat. Nakonec si tak z tohoto evropského daňového hnutí vezmou příklad další země po celém světě, obdobně jako tomu bylo v případě "thatcherovsko-raeganovského" snížení příjmových daní či irského poklesu korporátního zdanění.

Německo a Franci by ovšem preferovaly zákaz "fiskálního dumpingu" v EU a zavedení evropské daňové harmonizace. Tato představa má ale háček, takové rozhodnutí by muselo být odsouhlaseno jednomyslně všemi členy EU, jenže Slovensko ani další země nejsou a nebudou ochotny obětovat Unii svobodu v nastavení svého vlastního daňového systému.
Ve skutečnosti tak některé západoevropské země místo výhružek začínají přemýšlet o "zkopírování rovné daně". Gerrit Zalm, ministr financí Nizozemí, řekl, že jeho Liberální strana zvažuje zavedení rovné daně, třebaže by její sazba přesahovala 30 %. Ještě větším překvapením ovšem je, že poradci levostředových vlád ve Španělsku a Německu již vypracovali vážné studie proveditelnosti zavedení rovné daně. Jestliže stará Evropa nebude moci porazit "daňově rovné" země nové Evropy, možná se k nim nakonec přidá...

Psáno s využitím materiálu The Economist.

Zavede rovnou daň i ČR? Kdy? Co podle vás udělají země západní Evropy? Skutečně mohlo Slovensko přijmout rovnou daň jen díky penězům z evropských rozpočtů?




Další články tohoto autora:
Simona Plischkeová

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku