2.4. Rudá oposmlouva
(eff)Velké rozčilení nastalo v české louži nad tím, jak ten Gross připostrčil komunisty zase
o kousek blíže k moci. Jenže ono je to trochu jinak. Komunisté mají 41 poslanců v dolní
sněmovně. Jakmile se lidovci rozhodli odejít, každé hlasování vyžadující nadpoloviční
většinu všech poslanců nutně vtahuje komunisty do rozhodovací pozice, ať si to
hlasování vymyslí Petr nebo Pavel.
Komunista Pavel Kováčik poděkoval Miroslavovi Kalouskovi, jak to pěkně všechno
zařídil a jak jim, komunistům, pomohl. Kalousek se při těch slovech chytal za hlavu,
jenže, bohužel, byla to pravda.
Až vychladnou hlavy a budou se zkoumat fakta, možná se ukáže, jak naivně skočil
Kalousek komunistům na špek. V úterý Grebeníček oznámil, že komunisté budou hlasovat
proti vládě. Teprve poté se lidovci definitivně rozhodli z vlády vystoupit a naskákat
do vagónu s muzikou. No a jakmile se to stalo, komunisté chytrácky zařadili zpátečku a
místo potopeného Titaniku tu najednou byl šinágl s Grossem u vesla, na špagátě s druhým
koncem v Grebeníčkově ruce.
Toto ale měli pánové z ODS vzít včas v úvahu, taktéž pánové z lidové strany.
Gross z toho vytěžil, ovšem iniciativa nevzešla od něho, ta vzešla od lidovců
(abdikace) a od ODS (nedůvěra vládě). Pro ODS nevyšlo hlasování o nedůvěře už počtvrté.
Možná že oni sami v tom vidí nějakou výhodu, mně uniká, v čem by mohla být.
Sami komunisté se ocitli v legrační pozici, totiž de facto uzavřeli cosi jako
opoziční smlouvu (samozřejmě s tou výhradou, že neslíbili Grossovi požehnání na cokoli
učiní, jako to udělal svého času Klaus v čele ODS, proto byla opoziční smlouva taková
podlost a takové přizdisráčství, jak jsem o tom psal včera). Je to legrační, neboť se
zařadili mezi přizdisráče ochotné uzavřít handl s kýmkoli za kousek usmolené
výhody. Jsou opoziční strana. Čestná opoziční strana se má snažit povalit vládní stranu
a zaujmout její místo. Pokud by komunistická strana byla čestná opoziční
strana, hlasovala by proti vládě. Místo toho se chopila v Čechách oblíbené výmluvy
na odpovědnost. Všechny Mnichovy, Moskevské protokoly a podobné nechutnosti byly
podepsány v duchu odpovědnosti. Byl to tklivý pohled na bolševika, který se
dojímal nad osudem ministerstev, jež by nepracovala, kdyby došlo k ústavní nouzi! Tento
bolševik, kdyby nastala ta pro něho správná historická situace, by nechal všechny
ouřady z oněch ministerstev odvézt rovnou do Gulagu a nastrkal by místo nich pravověrné
soudruhy, jak se to stalo po roce 1948. Komunista s mozkem v hlavě a ctí v těle by mu
měl hodit rudou legitimaci pod nohy. Jenže to jsou vlastnosti u komunistů ne často
vídané.
Klaus opět boduje, když žádá po Grossovi slib, že se nechá ještě jednou
proprat ve sněmovně. Pokud to neslíbí, Klaus může dumat nad přijetím či nepřijetím
abdikace lidovců libovolně dlouho. Takže 1. dubnem komedie neskončila. Václav Klaus
slíbil další pokračování.
Aston
| 
