Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 5.4.2005
Svátek má Miroslava




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Relikt komunismu
 >USA: Iniciativa šlápnout na lačné advokáty
 >POLITIKA: Neztrácejme ze zřetele počátek Grossovy aféry
 >ROZHOVOR: Benjamin Kuras - Sebemrskačský Západ je ohrožen totalitním islámem
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jak jsem padl do pasti v garáži
 >EVROPA: Euroskeptická polemika s Janem Zahradilem
 >EKONOMIKA: Stát by Telecom měl nyní prodat!
 >INTERNET: Netiketa
 >PSÍ PŘÍHODY: Bartovi roste za plotem chytrý soupeř
 >ARCHITEKTURA: Pražské mosty přes Vltavu III
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Košilí konec
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Ostrá stížnost do redakce Reflexu
 >ÚVAHA: Analogie pouze náhodná?
 >DOKUMENT: Prohlášení studentů a učitelů vysokých škol
 >PENÍZE.CZ: Rovná daň: strhne východní Evropa Západ?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
5.4. RODINA A PŘÁTELÉ: Jak jsem padl do pasti v garáži
Ondřej Neff

Titulek není přesný. Nepadl jsem do pasti v garáži. Sama garáž stala se pastí. Začalo to nevinně. Jel jsem do garáže, kde vás nechají první tři hodiny stát zadarmo a pak chtějí dvacku za každou započatou hodinu. Kde je vím a nepovím. Přede mnou jel nějaký pán, dojel k závoře, vynořil ruku z okna, zmáčknul puntík, automat mu vydal papírek a závora se zvedla. Pán vjel dovnitř. Až bude vyjíždět, přiloží papírek s čárovým kódem ke skeneru, ten si načte dobu garážování. Pak zajede k výjezdové závoře, taky opatřené skenerem, ukáže papírek a závora se otevře. Pokud by papírek ztratil, bude polapen, krutě mučen a nakonec popraven, v liché dny čtvrcením, v sudé lámáním v kole. Proto si každý střeží ten papírek pečlivěji než zřítelnici vlastního oka.
Takže zpět k té situaci. Pán obdržel papírek, závora se zvedla, pán vjel dovnitř a závora se nespustila. Zůstal jsem stát a čekal, jestli se na pruhovaná štángle nevzpamatuje. Nevzpamatovala. Tak jsem si řekl, že se koná nějaká garážová slavnost nebo že je stávka nebo cokoli. Vjel jsem tedy dovnitř bez papírku.
Sotva jsem vjel, závora se za mnou spustila.
Nevadí, řekl jsem si. Půjdu k puntíku, zmáčknu ho a automat mi dá papírek.
Chyba lávky, tohle by dovedl každej! Nechal by v garáži auto čtrnáct dní a pak by vydojil papírek a odjel by zadarmo. On je ten automat chytrý a pozná, jestli jste auto, nebo pán bez papírku.
Já byl to druhé. Pán bez papírku.
Rozhlížel jsem se kolem sebe. Všude stála němá auta a hleděla na mne mrtvýma očima reflektorů a koncových světel. Co auto, to papírek. Já byl jediný bez papírku.
Příběh má dvě řešení, vyberte si, které se vám víc líbí.
Mučili mě a popravili lámáním v kole (bylo čtvrtého, sudý den).
Šel jsme za garážmistrem a ten mě pustil řka, že se to stává.
Já dávám přednost prvnímu řešení, je zajímavější.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku