8.4. Vítězství na hraně
(eff)To, co se nazývá ze setrvačnosti vládní krizí a ve skutečnosti bylo
krizí kolem postavy Stanislava Grosse, má své vítěze a poražené.
Poražený je především Stanislav Gross, který se zapsal do moderní
historie nevídaně dlouhou sérií chybných kroků a špatných odhadů.
Pokud se vývoj neuhne jinam, k ne-vítězům bude patřit i Miroslav
Grebeníček, kterému proklouzly mezi prsty nitky, jimiž mohl hýbat
vládou jako loutkovým Špejblem. Co je mimo diskusi, že k vítězům patří
prezident Václav Klaus.
Jeho počínání bylo v některých okamžicích na hraně ústavnosti. Ukázalo
se, že i stručně a hutně psaný základní zákon otevírá dost prostoru k
dostatečně volnému pohybu pro politika, který má dostatečně bystrý
zrak, aby průsmyky rozeznal, a dost odvahy, aby se do nich pustil. To,
že pozdržel přijetí demise lidoveckých ministrů a dokonce do značné
míry porušil daný slib, když demisi zdržoval dál i poté, kdy
socialisté kývli na jeho podmínky, vyvolalo u mnoha lidí podiv až
zuřivost, podle letory a politického přesvědčení. Nabídkou, že přijme
alternativní socialistickou vládu, otevřel cestu k řešení. To, že ji
socialisté jsou zřejmě ochotni přijmout, je příznivé znamení, že jejich
chuť na sebevraždu není tak silná, jak se ještě ve čtvrtek do
odpoledních hodin zdálo. Ať to byla krize vládní či osobní, Klaus ji
zvládl k obrazu svému, netradičně, provokačně a efektivně.
Aston
| 
