Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 14.4.2005
Svátek má Vincenc




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Sázka na populismus
 >USA: Jak jsme všechno vždycky zavinili
 >MÉDIA: Pavel Dostál - ministr, nebo lobista?
 >EVROPA: Paralely Evropské unie se Sovětským svazem
 >RODINA A PŘÁTELÉ: První jarní den
 >GLOSA: Návyk pod kontrolou?
 >SVĚT: McKinsey Award v 95 letech
 >PSÍ PŘÍHODY: Vyhýbací maléry
 >SPOLEČNOST: Modrá šance pro Brno - vlaky, auta a lodě
 >HUMOR: Hulení, kokain a kasino
 >SPOLEČNOST: Nespěchejme se svatořečením
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Modřanští chtějí nový most
 >EKONOMIKA: Americká výsledková sezóna začíná
 >PENÍZE.CZ: Nové trendy v kolektivním investování
 >POLITIKA: Kohout není Špidla

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Doprava  
 
14.4. SPOLEČNOST: Modrá šance pro Brno - vlaky, auta a lodě
Pavla Boublíková

Přesun nádraží, vybudování rychlostní komunikace R43 a vyčištění brněnské přehrady, to jsou tři problémy, které mají něco společného. Jedná se totiž o záležitosti, které se týkají nejen obyvatel Brna, ale i jeho širšího okolí, všechny tři představují běh na dlouhou trať a ne levný, nýbrž řádově za desítky až stovky miliard korun.

Články na téma odsunu brněnského hlavního nádraží už v archívu Neviditelného Psa zabírají hodně prostoru, takže jen stručná rekapitulace současného stavu: referendum, v němž měli Brňané možnost vyjádřit svůj názor, je ze zákona neplatné z důvodu nízké účasti. Příznivci odsunu si pravděpodobně vykalkulovali, že pro ně bude výhodnější se referenda nezúčastnit a ponechat tak volnou ruku vedení města, které je akci nakloněno. Vzhledem k tomu, že (neplatných) hlasů žádajících pouhou přestavbu nádraží se v referendu objevilo více než hlasů preferujících stavbu nového nádraží v radikálně odsunuté poloze, vystavili posunovači pomocí této rádoby vychytralé taktiky otce města vytrvalému nátlaku skupin zpochybňujících výsledky referenda a žádajících zachování nádraží na (víceméně) stávajícím místě. (Jak postupem času vyšlo najevo, více či méně se v každém případě posunovat bude, jak už to tak na nádraží chodí.) Momentálně se zdá, že na bitevním poli zavládl alespoň dočasně klid zbraní, neboť není zcela jasné, zda budou skutečně k dispozici všechny finanční zdroje, se kterými se původně počítalo.

Jen pro úplnost dodávám, že jako neplnohodnotné občance Brna příslušející bydlištěm do bohem zapomenuté městské části Brno-Bystrc (viz Brno-venkov a senátní volby) je mi srdečně jedno, jak kauza nádraží dopadne; dokonce je mi lhostejný i slibovaný rozvoj zatuchlé městské periferie v souvislosti s výstavbou nového nádraží. Je totiž velmi nepravděpodobné, že bych někdy někam jela vlakem nebo zabloudila do oněch částí města, které mají v okolí nového nádraží vzkvétat. Doufám jen, že nějakou chytrou hlavu nenapadne podpořit rozvoj zanedbaného bystrckého regionu výstavbou železničního koridoru Troubsko-Kuřim a vyprojektovat nádraží poblíž zoologické zahrady.

Další dva případy, přehrada a rychlostní komunikace R43, se však mě i ostatních bystrckých obyvatel dotýkají podstatně silněji, neboť oba objekty se nacházejí na bystrckém území.

Pokud jde o vyčištění přehrady, domnívám se, že by snad nikdo nemusel být zásadně proti a trvat na zachování současného žumpoidního stavu (viz Sbohem, přehrado). Určitě kromě lidí, kteří nevyužívají služeb železnice, existují i lidé, kteří nevyužívají možnosti rekreace nabízené přehradou a jejím okolím, těm pak na čistotě přehrady nezáleží ... ale jinak je vše jen otázkou peněz a času. Jak již bylo řečeno, hodně peněz a hodně času. Čističky odpadních vod v celém (nepříliš vodnatém, ale dost rozsáhlém) povodí Svratky, vyčištění vírské přehradní nádrže, vybudování kanalizace rekreačních objektů v těsné blízkosti brněnské přehrady, vlastní čištění přehrady obnášející vypuštění a napuštění nádrže (což samo o sobě je při zachování únosného průtokového režimu na řece pod přehradou záležitost několika let) a odstranění sedimentů ze dna přehrady - bez posledně jmenovaných kroků nemá význam pouštět do přehrady čistou vodu. Důvodem extrémně rychlého nárůstu cyanobakterií (v posledních letech netrvá zamoření vody počátkem léta, kdy teplota vody vystoupí nad 15 oC , déle než tři týdny) je sice jednak špatná kvalita přitékající vody, ale také její postupem času stále masivnější inokulace sporulujícími formami sinic přezimujících v sedimentech (mnohé druhy sinic jsou totiž schopné fixovat vzdušný dusík a jejich výživové nároky na fosfor jsou minimální, takže jim pro množení postačí i prostředí s velmi nízkým obsahem anorganického fosfátu). Uskladnění nebo případná dekontaminace (je-li vůbec technicky proveditelná) vybagrovaného bahna obsahujícího těžké kovy, které se v něm usazovaly během téměř sedmdesáti let existence přehrady, bude oříšek samo o sobě.

Nicméně buďme optimisté a představme si, že se tento ryze filantropický (neboť nelze očekávat, že by se ekonomicky vyplatil) projekt třeba i v delším časovém horizontu uskuteční. Nebude poněkud kolidovat s dalším záměrem, kterým je stavba R43 v bystrcké variantě?

Variant trasy R43 existuje několik - ostrovačický, svratecký, svitavský a bystrcký koridor, přezdívaný Hitlerova dálnice. Všechny z nich mají nějaké své výhody a nevýhody; obrovskou nevýhodou bystrcké varianty je, jak dá rozum, její vedení přes Bystrc. Nasměrovat tranzitní kamionovou dopravu do hustě zalidněného sídliště by si snad netroufal ani Hitler. Kdyby tušil, že zde jednou bude sídliště stát, možná i on by se stavbou dálnice zaváhal, ačkoliv například na Ukrajině bylo za války hubení civilů výfukovými plyny oblíbenou metodou genocidy. Hluk a prašnost dálnice mohou omezit stavební úpravy (tunel, protihlukové bariéry), ačkoliv stavbu prodraží (dokonce existují obavy, že se z tohoto důvodu podobná slibovaná opatření dodatečně zruší) a učiní méně bezpečnou (havárie v tunelu mívají fatálnější následky než na otevřené komunikaci z důvodu ztíženého úniku před požárem a horší dostupnosti místa pro záchrannou službu). Exhalace však lze těžko odvětrat jinam než do těsné blízkosti dálnice.

Garantem rozvoje reliktu Třetí říše se stala jihomoravská a brněnská ODS, která si podle všeho umanula využít stávající asi čtyřkilometrový čtyřproudový úsek silnice k dostavbě monstrózního díla v celkové délce mnoha desítek kilometrů (délka samotného bystrckého tunelu má být přibližně 1,5 km). Člověk je ještě schopen pochopit stanovisko brněnského primátora, který chce tak nějak spravedlivě a rovnoměrně podusit všechny své ovečky a na úkor bystrckých odlehčit jiným (ostatní varianty údajně nepomohou zředit dopravu v dalších částech města a v územním plánu, který je závazný, se momentálně tak jak tak počítá pouze s bystrckou variantou). Proč ale ODS jako jediná ze stran bystrckého zastupitelstva obhajuje a prosazuje proti zájmu svých voličů v variantu vedení trasy R43 přes Bystrc, to ví jen bůh a náš pan starosta. Možná, na rozdíl ode mě, zná alespoň posledně jmenovaný někoho z Bystrce, kdo chce mít tunel na svém záhumenku.

Tvrzení uvedené na webových stránkách Magistrátu města Brna (viz zde) "....většina obytných místností bytů (jsou míněny byty v domech poblíž R43) je orientována na stranu od komunikace odvrácenou" je pravdivé pouze za předpokladu, že se za obytné místnosti považují jen pokoje zde převažujících bytů 1 + 1. A především, chybí jakákoliv zmínka o tom, že v těsné blízkosti budoucí dálnice stojí budovy mateřské školky a základní školy. Rovněž devastaci městské části Kníničky, přes kterou má R43 procházet a kde se přitom již za přemostěním Svratky ani nepočítá s pokračováním tunelu, vedení města velkoryse nebere na vědomí.

Petici proti výstavbě R43 v bystrcké variantě podepsalo celkem cca 35 000 lidí, což je téměř desetina brněnské populace (označovaná mimochodem na magistrátním webu poněkud neadekvátně jako "zájmové skupiny"). Bystrc má asi 25 000 obyvatel, přičemž relativně velkou část tvoří děti a mladiství, kteří petici nemohli podepsat. I kdyby se signatáři petice stali všichni dospělí z Bystrce, nejméně polovina podpisů patří nebystrckým. Jejich motivem pravděpodobně nebyl soucit s bystrckými domorodci, ale snaha o zachování rekreačního rázu brněnské přehrady.

Ani pohled na bystrcké paneláky z břehů přehrady totiž není příliš pěkný. Ještě ohyzdnější bude pohled na dálniční přivaděče, rampy a mimoúrovňové křižovatky v těsné blízkosti rakoveckých pláží, na mostní monstrum, které má být vystavěno paralelně s hrází přehrady a v přibližně stejné výšce s korunou hráze, na čilý dopravní provoz na všech těchto komunikacích - který též bude rušit prachem a exhalacemi, přestože vlastní dálnice má být těchto místech ještě vedena podpovrchově. Častá námitka příznivců bystrcké varianty R43 se odvolává na "členitost terénu". Opravdu si nejsem jista, zda tito lidé někdy na přehradu chodí, jinak by věděli, že členitý terén (zátoky, skály, prudké svahy) se nachází až za hlavním jezerem v soutěskách přitékající řeky, a že tento terén je možné rekreačně využívat jen v omezené míře. Pláže a k nim příslušná infrastruktura (mezi námi: hospody) se nacházejí především na březích hlavního jezera, odkud budou komunikace vedoucí k dálnici a/nebo dálniční most nejen vidět, ale pravděpodobně i slyšet a cítit.

Připadá mi poněkud postavené na hlavu utratit miliardy za vyčištění přehrady a zároveň celou svým způsobem unikátní oblast znehodnotit stavbou dálnice.

Vrcholem blbství je pak uvažovat o stavbě akvaparku v těsném sousedství sinic zbavené přehrady, pokud jsou oba tyto projekty míněny vážně.

Ponechat časem přehradu sinicím a svému osudu, postavit za ni náhradou akvapark a ještě navrch dálnici má naproti tomu svoji zvrácenou esteticko-ekonomickou logiku.




Další články tohoto autora:
Pavla Boublíková

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku