Je to malé místo na trávníku, nedaleko laviček, co stojí na okraji vyhlídkové cesty Mrázovka. Kdykoli tudy jdeme, Bart k tomu místu přitiskne čumák a...
Mohl bych napsat, že čmuchá To ale nevystihuje podstatu jeho počínání. Ono to vypadá, jako by chtěl vysát nejen trávu a nejen kořínky a nejen zeminu pod těmi kořínky, ale vypadá to, jako by se chtěl vsát do nitra země, kde jsou ukryty poklady skřítků a ještě hlouběji, k jádru z roztavených kovů, v němž Gaia, naše matka, má svoji duši. Bart je ochoten trávit dlouhé minuty inhalováním toho místa. Nakonec se uvolí pokračovat v procházce, jenže je tu ještě zpáteční cesta a při ní obřad opakuje.
Debatovali jsme s Ljubou o jeho počínání (Iris nikdy nečmuchá takto náruživě). Připomněla, že pes pozná čichem, kdo tam byl před tím, jestli pes nebo fena, jestli velký nebo malý, jak starý a bůh ví co ještě, jestli jeho pán za něj zaplatil poplatky a jestli má čipování.
Napadlo mě, že jestli takto Bart očichává místo, kde se vyčurala nějaká fena, je to stejně rozumné nebo pošetilé, jako když si pánové prohlížejí Playboye a v něm nahaté slečny. Vždyť to, co zkoumají zrakem, není opravdová slečna, stejně jako není opravdová fena to, co Bart zkoumá čichem. Jsou to jen barvičky obtisknuté na papíře a když ukážete Playboye Bartovi, on vidí barvičky na papíře a žádnou slečnu, jako kdybychom i nakrásně poklekli a očichali to místo, v ideálním případě ucítíme psí čurání, ale nevyvolá nám to představu feny.
Možná, že to tak opravdu je. Já si vždycky říkal, že Bart dělá něco jako kdyby četl noviny, jenže on si prohlíží Playbobye.
Kdopak by to do něho řekl!

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku