18.4. V roli padoucha
(eff)Máme za sebou patnáct let demokratické vlády.
Za tu dobu se vystřídalo několik garnitur. Jenom odborníci si na ně dokáží vzpomenout a
přesně je určit, co se týče doby a personálního složení. Vymyká se vláda Zemanova z
doby opoziční smlouvy. Na tu mnozí vzpomínají jako na tu nejhorší.
Nebyla zdaleka tak špatná, jak se o ní obvykle mluví, a celá opoziční smlouva
nebyla ve výsledku zdaleka tak zlá, jak se má za to - hlavně držela na uzdě
socialistický princip "nákupu hlasů za hlasy voličů". Nicméně dodnes platí "oposmlouva"
za cosi nanejvýš opovrženíhodného, a dokonce vzpomínka na ni bude velkou zábranou pro
eventuální budoucí koalici ODS a sociální demokracie.
To, co se teď rýsuje, je ale ještě mnohem horší, než to, co byla oposmlouva za doby
svého nejhlubšího dna.
Současný premiér Gross se v podivuhodně krátkém čase vypracoval do role padoucha
české politiky od roku 1989. Jeho veřejné prohlášení, že došlo k dohodě, které opakoval
prezidentu republiky a přivedl ho do trapné situace, kdy oficiálně uvítal konec krize,
zatímco Gross ze všech sil pracoval na odstřelení dohody, na níž byl sám účastný, to je
zatím vrchol věrolomnosti.
Kdyby šlo o jednoho padoucha v české politice, nebylo by to tak zlé. Někteří to
dosáhli tak daleko, že jejich pravá ruka zosnovala vraždu a byla za to odsouzena do
vězení, jiní se do vězení sami odebrali, ačkoli byli určeni coby správci majetku země.
Co ale je nanejvýš alarmující je to, že jejich vlastní politická strana nevidí
důsledky toho, co sama dělá, když se staví za tohoto člověka. Je to horší o to víc, že
důvěryhodnou a silnou sociální demokracii naše země potřebuje.
Ta současná se v uplynulých několika dnech od takové normy na hony vzdálila.
Snad ještě zbyli v sociální demokracii lidé, kteří neztratili zbytky soudnosti a
seberou sílu, aby se proti tomuto vývoji postavili.
Pochybnost v tomto smyslu je ale v současné době silnější, než naděje.
Aston
| 
