"Neděsí vás svět nevzdělanců, kteří nemají jinou paměť než tu ve svých počítačích?"
Harold Bloom

I.
"Jméno?" zeptá se učitel unaveným hlasem.
"Kavková," prohodí znuděně studentka. Není ji dobře rozumět, protože žvýká.
"Lucie Kavková?" ujišťuje se učitel poté, co vyhledá v počítačovém formuláři příslušnou kolonku.
"Hmm," dostane se mu mnohoznačné odpovědi.
"Název testu?" pokračuje učitel v kladení technických otázek.
"Svatopluk!" Žvýkání nabírá na intenzitě. Laboratoří se šíří mlaskavé zvuky.
Učitel zapíše získanou informaci do vyhledané kolonky. Pak přijme z rukou studentky vyplněný test a začne porovnávat zatržené odpovědi s klíčem. Nakonec sečte body a výsledek rovněž zaznamená do počítače.
"Předpokládám, že vám z toho testu nejvíc říkal jeho název," pronese učitel s lehkou ironií v hlase. Když vidí zmatený pohled studentky, dodá: "Podle počtu bodů, které jste získala, se mi zdá, že jsou vám bližší humanitní vědy, než toxikologie." Čelisti zpracovávající žvýkačku na krátký okamžik vypadnou z rytmu.
"No snad víte, kdo to byl Svatopluk?" V učitelově hlase lze postřehnout zřetelný podtón obavy ze záporné odpovědi.
"Svatopluk," zamumlá si pro sebe studentka. "Hezký jméno!" protáhne nejistě a pokusí se o vemlouvavý úsměv.
"Vy jste nikdy neslyšela o knížeti Svatoplukovi?" procedí učitel mezi zuby. "To je ten, co lámal ty pruty!!!"
"Pruty?" zhrozí se dívka z toho, co za blbost je schopen plácnout její pedagog.
"Jo pruty" odsekne on a odmlčí se. Potřebuje chvilku na to, aby se v něm stihl usadit zvířený střelný prach. V rámci protivýbuchové prevence se také několikrát zhluboka nadechne a dlouze se zahledí z okna na modré nebe.
"Máte maturitu z českého jazyka?" vydá se pak učitel znovu na tenký led.
"Ano!" Reakce studentky je důrazná až uražená.
"Učila jste se o Jiráskovi?"
"Samozřejmě"
"Tak vám asi řekli, že Jirásek napsal Staré pověsti české"
"Ale starý pověsti přece nikdo nenapsal" dozví se zaskočený učitel od své studentky obecně známou pravdu. "Starý pověsti jsou lidová slovesnost a ta se předává ústně z generace na generaci. Pravýho autora proto nikdo nezná....." Místo odmlky za "nezná" mělo asi původně zaznít blbečku, ale chytrá horákyně si to v poslední chvíli rozmyslela, protože stále ještě věřila v možnost zápisu do indexu a nechtěla si tu možnost nějakou zbytečnou hloupostí zhatit.
"Tak si to shrneme," ukončí debatu převálcovaný učitel. "Na postup k ústní zkoušce potřebujete z testu získat minimálně padesát bodů. Já jsem v tom vašem našel z bídou čtyřicet. Pět bodů vám musím strhnout za Jiráska se Svatoplukem a dalších pět za žvýkačku. Takže to máme třicet. Těším se někdy příště na shledanou."
"Já umím zavírat dveře daleko víc potichu," okomentoval si pak učitel pro sebe způsob odchodu studentky Kavkové.

II.
"Tak co jste si vytáhnul?" obrací se učitel na studenta Kučeru.
"Vliv pH na vstřebáváni toxických látek" pronesl zjevně překvapený student.
"Co se vám na tom nezdá?" diví se učitel.
"Pé-Há...., to bude asi nějaká chemie, že?" opatrně odtuší student.
"A vy jste patrně absolvent gymnázia, že?" ventiluje učitel svou letitou zkušenost s tím, jak malou láskou obvykle chovají bývalí gymnazisté k hlavnímu předmětu svého studia na zdejší vysoké škole.
"Ne, mám chemickou průmku." Stud ve studentově hlase je sice postřehnutelný, ale nijak výrazný.
"Děláte si srandu?" zděsí se učitel. Druhý ignorant takového kalibru v řadě, to by bylo moc i na méně impulzivní povahu.
"Bohužel nedělám" ujistí student učitele, a aniž by k tomu byl vyzván, sebekriticky se sbírá k odchodu.
"Ještě ne," zarazí ho učitel téměř šeptem. "Otočte se k počítači a spusťte si Outlook."
Student váhavě vyhoví nezvyklé učitelově výzvě. "Otevřete si novou zprávu a pište, co budu diktovat," podává učitel další instrukce. Student se nevzpírá. "Jmenuji se Jakub Kučera a jsem absolventem Vaší střední průmyslové školy," zní první věta diktátu. Student statečně datluje. Diktát pokračuje: "Maturitní zkoušku z chemie jsem složil na jaře roku 2004. Dnes jsem naopak nesložil zkoušku z toxikologie, jelikož jsem nevěděl, co je to pH. Žádám Vás tímto o konzultaci na uvedené téma. Za kladné vyřízení žádosti předem děkuji. S úctou Váš bývalý žák."
"Neznám adresu," vzmůže se student na první nesmělý náznak odporu.
"Nevadí" ozve se za jeho zády. "Tu si vyhledám sám. Těším se brzy na shledanou."
Ani se způsobem, jakým zavíral dveře tento student, nemohl být učitel spokojen.

III.
"Můj kolega z práce tě chce žalovat," sděluje učiteli u piva jeho kamarád Martin.
"Cože?" nevěří učitel svým uším.
"No kvůli šikaně jeho dcery. Údajně jsi ji vyhodil od zkoušky z toxikologie, protože neuměla Jiráska."

IV.

Vzkazy na učitelově stole:
1) Volal ti ředitel chemický průmyslovky! Ještě zavolá! ........ ?
2) Máš volat šéfa!
.

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku