Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 21.4.2005
Svátek má Alexandra




  Výběr z vydání
 >ÚSTAVA: O pravomocích prezidenta republiky
 >USA: Budování státu po texasku
 >EVROPA: Evropská ústava a mezinárodní sport
 >POLITIKA: Zieleniecovo eSeNKáčko podnikne skok smrti
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Dnes se jede Prahou na kole
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Policejní past na trouby
 >PRÁVO: Co Čech, to - už ne muzikant, ale kriminálník
 >ŠKOLSTVÍ: Na státní maturity se vyplýtvalo přes 100 milionů korun!
 >PSÍ PŘÍHODY: Zase mi sklaplo
 >ZVĚROKRUH: Býk
 >HISTORIE: Němá barikáda
 >POČÍTAČE: 3D anatomie létajících strojů na vašem monitoru
 >MEJLEM: Reforma voleb a referend
 >EKONOMIKA: Trhy se vzpamatovávají z propadu
 >PENÍZE.CZ: Bankovní účty pro svobodná povolání: prestiž a účel

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Internet  
 
21.4. POČÍTAČE: 3D anatomie létajících strojů na vašem monitoru
Ivan Klíma

Každý správný chlap má ve svém dětském věku nějakou oblast, ve které se považuje za odborníka a které se se smrtelným zaujetím věnuje. To trvá až do doby, než vzbouřené hormony dočasně otupí jeho soustředění a na nějakou chvíli odvedou pozornost jiným směrem, aby se ke svému zájmu po přejití vichřic puberty a zrání znovu vrátil jako muž, který už ví, co je pro dobro jeho duše skutečně potřebné.

Během základní školní docházky někdy v polovině sedmdesátých let nás bylo několik, kteří jsme upsali svou duši produktům aerokosmického průmyslu. Vytvořili jsme semknutý tým, který neustále vedl ohnivé diskuse o taktice leteckých bojů na vietnamském válčišti a perspektivách pronikání lidstva do kosmického prostoru, pod lavicí usilovně studoval časopisy Letectví + kosmonautika a příležitostně sdílel zvěsti o tom, kdy do místní prodejny „Mladý Technik“ dorazí některý z nových plastikových modelů letadel. Hmatatelným projevem našeho zápalu pak byla právě kvanta těchto modelů zaplňující stále více prostoru v našich bytech.

Po odeznění onoho nevyhnutelného turbulentního období dospívání vztah většiny z nás k létajícím strojům i technice obecně dostal další rozměr: Kromě vnějšího vzhledu začal být totiž zajímavý pohled „pod kůži“ – jak je ten který stroj zkonstruován, jakou funkci mají jeho jednotlivé prvky a proč byly navrženy právě takto. Vedle toho ale stále přetrvaly ony tři prazákladní pudy vlastní všem správným modelářům:

  • tvořit
  • hromadit
  • sdílet s dalšími podobně postiženými!

O tom, jak i u takto komplikovaných přání může pomoci neochvějně postupující vědeckotechnický pokrok, pojednává tento článek.

Pod pojmem „virtuální realita“ si většina lidí pravděpodobně představí specializované pracoviště vybavené systémem superpočítačů, které generují prostorové obrazy úděsných psychedelicky vybarvených světů. Ty jsou pak v reálním čase promítány buď na stěny spciálně vybudované místnosti či přímo do fantasticky vyhlížejících brýlí odvážného výzkumníka, díky tomu často nedůstojně bojujícího s rovnováhou. Rovněž soudobé počítačové hry, běžící buď na specializovaném hardwaru (PlayStation, Xbox), nebo na pečlivě vyladěných osobních počítačích, poskytují určitou omezenou formu virtuální reality.

I standardní kancelářské PC je však schopné zobrazování prostorových scén s tělesy reagujícími na podněty uživatele, a to bez jakýchkoli dodatečných investic. Stačí internetový prohlížeč s nainstalovaným některým z mnoha volně dostupných pomocných plug-inů a můžete do sytosti bloudit přepestrými virtuálními světy, jednoduše zakomponovanými do normální internetové stránky podobně jako běžný obrázek.

Popsanou možnost přináší technologie postavená na jazyku zvaném VRML – Virtual Reality Modeling Language. Ten byl vyvinut na základě iniciativy nezávislé skupiny nadšenců s cílem rozšířit výrazové prostředky Internetu dosud omezené jen na text, zvuk a grafiku i o možnost zobrazovat třírozměrné reprezentace libovolných objektů a též s nimi manipulovat. Navzdory svému vzniku mimo oficiální struktury byl později standardizován mezinárodní organizací ISO – stal se tedy ISO normou, platnou stejně jako třeba ta celosvětově určující rozměry obyčejných šestihranných matic.

Jako případovou studii praktického využití tohoto jazyka lze uvést následující – z globálního pohledu pro lidstvo možná ne nejvýznamnější – aplikaci, která nicméně jednomu technickému nadšenci s modelářskými ambicemi pomohla vyplnit tužby, už nastíněné v úvodu:

  • tvořit modely vypovídající o více než pouhých vnějších formách originálu
  • tyto modely hromadit bez neúnosného omezování vlastního životního prostoru
  • sdílet je s takovým množstvím lidí o jakému se běžnému modeláři ani nesní

Na této stránce tedy může zvídavý čtenář nalézt množství interaktivních třírozměrných modelů objektů po technické stránce natolik zajímavých, že jejich tvar i vnitřní anatomie stála za ztvárnění tímto způsobem.

Čestné místo mezi nimi má model lunárního modulu „Eagle“, jehož virtuální „stavba“ zabrala včetně sběru a vyhodnocování podkladových materiálů více než tři roky. Nyní však zájemci dovoluje sledovat celý sestupový manévr na měsíční povrch, navštívit interiér kabiny návratového stupně i odstranit tenký povrch modulu a nahlédnout pod něj do změti vzpěr, přístrojového vybavení a instalací palivových systémů. Kliknutí myši na každý konstrukční prvek vyvolá detailní textový popis jeho účelu a funkce. Navzdory členitosti a složitosti modelu není scéna s lunárním modulem větší než 40 kB.

Dalším pro mnohé zajímavým modelem může být bojový letoun JAS 39 Gripen. I on umožňuje „rentgenový pohled“ na svůj drak se zavěšeným motorem, instalací radaru, interiérem kabiny a dalším vybavením. Kromě toho lze ovládacími prvky vychylovat jeho řídicí plošky a sledovat jejich vliv na polohu letadla, vysunovat podvozek, měnit kamufláže (včetně právě aktuální české) i kombinace podvěšené výzbroje a ovlivňovat mnoho podobných funkcí. Ani tato scéna nezabere příliš času při stahování – její velikost nepřesahuje 90 kB.

Stránka obsahuje samozřejmě podstatně více objektů – jen namátkou český letoun L 159 Alca, řez motorem Jumo 004, pohánějícím slavný reaktivní stihač Me – 262 Schwalbe, pohyblivé schema revolverového kanonu Mauser BK 27, použitého mimo jiné i ve zmíněném Gripenu – ale o tom se už může přesvědčit každý návštěvník sám.

Autora by velmi zajímaly reakce čtenářů na jejich povětšině první setkání s touto internetovou technologií:
Fungovalo vše dle očekávání? Byl pohyb pomocí myši v prostorové scéně přirozený? Mohou podle jejich názoru podobné scény přispět k lepšímu poznání vlastností a funkce zobrazených strojů?

Neméně zajímavé by byly i faktické připomínky k jednotlivým modelům, jejich nedostatkům a nepřesnostem i k technickým aspektům jejich předloh. Určitě budou vítány případné odkazy na zdroje informací o nich i podněty na další objekty stojící za zpracování.

Tento příspěvek by ale mohl být pro méně technicky a více intelektuálně zaměřená individua podnětem i k diskusi na obecnější a závažnější témata:

  • Má virtuální realita a její výzkum v současné době ještě jiný praktický význam kromě poskytování zábavy hordám expertů na počítačovou grafiku, kteří by jinak ohrožovali naše duševní zdraví psaním dalších perverzních počítačových her?
  • Je i virtuální vrabec v hrsti lepší než reálný holub na střeše? Či naopak?
A konečně pro ty které celá tematika vůbec nezaujala, třeba jedno „záchranné“:
  • Je v nadpisu správně uvedeno „létající stroje“, nebo by dle platných pravidel pravopisu mělo být „létací stroje“?

Závěrem je třeba poznamenat že problematika virtuální reality na internetu by vydala na podstatně obsažnější pojednání. I v Čechách lze kromě nadšených amatérů autorova ražení najít také dostatek kvalifikovaných odborníků, včetně těch co se přímo podíleli na tvorbě VRML a jeho standardizačním procesu, kteří by měli k dané problematice více co říci. Cílem této stati však bylo kromě uspokojení autorova literárního ega především stravitelnou formou upozornit na to, že možnost okusit kouzlo virtuálních světů je dána každému kdo je schopen vlastními silami zapnout počítač, připojit se na internet a utlačit myš po podložce.

Případné hlubší zájemce odkazuji na informace v těchto poznámkách, kam byly umístěny aby neúnosně nerozmělňovaly text. Obsahují jednak podrobnější rady jak prohlížet popsané modely, jednak více informací o jazyce VRML a o autorovi tohoto článku.

Ivan Klíma




Další články tohoto autora:
Ivan Klíma

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku